Pravda pod stolem

Kapitola LXVIII

Klimešová, Parkanová, Šiklová * Přijdeme o Hradčana * Potlesk ze záhrobí

Klimešová, Parkanová, Šiklová

Tři vědmy silně ovlivňují charakter našich obranných a protiteroristických opatření! Nevědí toho sice moc, ale co vědí, jistě vědí. A nejsou na slovo ani na čin skoupé a nezištně se o své vědění podělí! Jednoho pak jenom trochu zamrzí, že předtím neudělaly jednoduchou účetní operaci. Kdyby totiž nejprve od toho, co vědí, odečetly, co nevědí, dostaly by se do záporných čísel a nebylo by co sdělovat a ozbrojeným sborům i daňovým poplatníkům by se ulevilo.
První vědma (paní Klimešová z Českých Budějovic) věděla přesně podstatnou věc - totiž co a kde se stane a v kolik hodin to bude (nějaké střílení na ruzyňském letišti v prostoru před vstupem na letištní plochu v době od půl šesté do tři čtvrtě na devět), a tak to hned nahlásila na policii. Věc měla drobný háček: vědma nevěděla, který den, měsíc či rok to má být. (Nahrávku údajného rozhovoru vědmy s policejním dispečinkem si můžete poslechnout na http://www.euro.cz/id/qq10m8b5iu/detail.jsp?id=84612.)
Druhá vědma (paní Šiklová z Prahy) ví naprosto přesně, s kým se má a s kým se nemá dělat, ale je jí šumafuk co - a je-li to správně, nebo ne. („Radši se budu mýlit s Američany než mít pravdu s Putinem.“) Enigmatičnost výroku je posílena jeho uvozením coby parafráze jakéhosi bonmotu protestantského teologa Karla Bartha, jehož znění a souvislosti s projednávanou otázkou umístění amerického radaru nejsou známy. Předmětný výrok však širší veřejnosti poněkud fatálně připomíná něco jiného: „Radši se budu mýlit se Stranou než mít pravdu proti Straně.“ Nebýt toho nešťastného členství ve straně, nikdo by to nemohl vykládat jako vlastní gól, opravdu nikdo. Ale nechat takto prachsprostě pragmaticky padnout Pravdu pod stůl? Hus a Masaryk se musejí v hrobě obracet; i Havel by měl mít neklidné spaní! Ještě že se neplatí školné! Někteří studenti sociologie na Karlově univerzitě by ho mohli plným právem žádat zpět!
Třetí vědma (paní Parkanová z Tábora) taktéž umí rozlišovat věci důležité od prkotin. A netají se s tím, proč taky? A tak na otázku svého postoje k pořizování stíhaček se svěřila tak bezelstně, že ani bezbožný autor Palubního deníku nenašel nic, co dodat, jen se mu mimoděk chodidla zaťala v pěst: „Ani jsem neměla dostatek informací. Viděla jsem gripen a připadal mi krásný.“

Přijdeme o Hradčana!

„Když předám třeba to vnitřní vybavení (katedrály) státu, tak já u oltáře budu sedět na cizí židličce, já budu sloužit mši na cizím oltáři, a to ode mne nikdo nemůže žádat,“ naříká kardinál Vlk.
My to od něj nechceme a oželíme i tu mši, jen když kardinál bude mít čas se znovu začíst do bible, aby se historie nemusela trapně opakovat. Dočetl by se tam totiž, co udělal Hospodin Izraelitům, když začali blbnout kolem zlatého telete, a co jim nechal provést, když začali myslet víc na Chrám než na něj. Nechal jim zbořit jeden, pak druhý - a pak se koukal, jestli to už pochopili a zvládnou to bez chrámu. Dospěli, pochopili, zvládli a všechno přežili.
Deklaruje-li křesťanství své židovské kořeny, mělo by na ně navázat i co do suverenity a jisté majetkové odvázanosti. Jak praví drsná anekdota: Přivedl gestapák Kohna k hořící synagoze: „Tak co, Žide, co na to ten váš pánbůh?“ A Kohn klidně vece: „Jestli pánbůh je, tak jim to všechno pěkně spočítá! A jestli není - k čemu synagoga?“
Opakování historie by však nemuselo být stejně do detailů drsné. Stačilo by jen, aby se naplnily posměšné verše drzého valdického vězně Magora Jirouse z osmdesátých let: „Ví v Pelhřimově kdejaký buran / Křemešník zbourají našli tam uran / Vyslyšet přání ať Pán Bůh dá mi / aby ho našli pod Hradčanami.“

Potlesk ze záhrobí

Nově jmenovaný ředitel havlíčkobrodské nemocnice Vít Kaňkovský prohlásil, že důvodem jeho účasti v konkurzu byla „situace, která v nemocnici zavládla na konci minulého roku. Tato nemocnice je hodně nemocný pacient, a jako jsem dříve léčil pacienty, tak bych chtěl vyléčit tuto nemocnici“. V listopadu loňského roku však byla právě Nemocnice Havlíčkův Brod vyhlášena společností HealthCare Institute jako „nemocnice kraje Vysočina pro rok 2006 očima pacientů“. Něco tu nehraje, a to velmi!
Vysvětlení je několik. Za prvé současný pan ředitel si vymýšlí nebo řádně přehání; nebo za druhé všechny ostatní nemocnice na Vysočině jsou skutečně ještě horší než ta havlíčkobrodská; nebo za třetí soutěžní hodnocení bylo provedeno na základě pouze přeživších a slepých pacientů; nebo za čtvrté žádná společnost HealthCare Institute neexistuje a plaketu si předchozí ředitel namaloval sám, protože se chtěl zavděčit svému „anděli strážnému“ na kraji; nebo za páté průzkumníci společnosti HealthCare Institute skončili na ARU a report za ně napsal nějaký Zelenka; nebo za šesté celý ten humbuk s vyhlášením ocenění byl výsledkem prachsprosté korupce a umožněn odkládáním podání trestního oznámení.
Howgh!