Pravomoci prezidenta jsou dostatečné, a ústavu proto není třeba měnit, shoduje se většina kandidátů na prezidenta republiky. Nesouhlasí tak s dřívějším názorem současného prezidenta Miloše Zemana. Někteří by přesto dílčí změny přivítali. Uchazeči o prezidentský post to sdělili v anketě na dotaz, zda pravomoci prezidenta považují za dostatečné, nebo by je s ohledem na mandát z přímé volby posílili. Zeman na anketu neodpověděl.
Vymezení prezidentských pravomocí v české ústavě označil za dostatečné lékař Marek Hilšer. Poznamenal, že v systému vládnutí parlamentní republiky by posílení prezidentských pravomocí způsobilo nerovnováhu a napětí. „Prezident s přirozenou autoritou může situaci v zemi pozitivně ovlivnit i bez posilování pravomocí,“ uvedl Hilšer.
O jejich posilování neuvažuje ani exšéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek a akademik Jiří Drahoš, podle kterého je český ústavní systém vyvážený a stačí ho jenom respektovat. „Přímá volba poněkud uvolňuje prezidenta od konkrétních politických stran a přibližuje jej všem občanům. To ale není důvod ke změně pravomocí,“ poznamenal bývalý předseda Akademie věd.
Podle exvelvyslance ve Francii Pavla Fischera by změna prezidentských pravomocí předpokládala změnu ústavy. Do jejího textu by ale zásadně nezasahoval. „Doba je příliš zjitřená. Změňme raději politický styl,“ zdůvodnil svůj názor.
Čtěte: Vše co potřebujete vědět o volbě prezidenta 2018
Ani prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek by pravomoci hlavy státu nerozšiřoval. Naopak by navrhl zrušení udílení milostí v průběhu trestního stíhání. „Myslím si, že by vždy měl proběhnout soud a být vynesen rozsudek. Teprve poté by měl prezident zvažovat udělení milostí,“ uvedl.
Podnikatel a textař Michal Horáček také považuje prezidentské pravomoci za dostatečné, problém má ale s odvolatelností prezidenta. Poznamenal, že se změnou na přímou volbu se také změnil postup odvolání prezidenta tak, že hlava státu je nyní podle něj ze své funkce prakticky nesesaditelná. „Jsem pro to, aby občané mohli odvolat prezidenta v referendu, jako je tomu na Slovensku či v Rakousku,“ podotkl.
Esej: Na Hradě se každý zblázní. Českým prezidentům překáží ústava
Do ústavy nechce zasahovat ani bývalý premiér Mirek Topolánek, podle kterého základní zákon České republiky popisuje jednotlivé situace docela dobře a ponechává prezidentovi poměrně velký prostor pro jednání v rámci ústavy, dobrých mravů a zvyklostí a zároveň mu umožňuje pružnou reakci na vývoj situace. „Prezident má v zásadě povinnost dbát na ústavnost celého procesu, má chránit demokracii, svobodu a lidská práva, zastupovat stát navenek a nedělat ostudu,“ poznamenal.
Šéf strany Rozumní Petr Hannig by k pravomocem prezidenta přidal jen možnost navrhovat zákony a změny ústavy, které by následně prošly klasickým schvalovacím procesem v Parlamentu. Podobný názor v minulosti vyjádřil i Zeman. Na začátku října řekl, že by chtěl pravomoci přímo zvoleného prezidenta rozšířit. Měl by dle něj získat zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by neměl potřebovat spolupodpis premiéra.
Vše o volbě prezidenta čtěte v rubrice Prezidentské volby 2018:
