LUDĚK DOSTÁL, ŘEDITEL TECHNICKÉ SPRÁVY KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY - Ač je zima teprve ve své necelé polovině, Technická správa komunikací hlavního města Prahy už myslí na léto. A vyhlídky to nejsou příliš veselé. Podle Luďka Dostála na opravy a údržbu komunikací chybějí řádově miliardy korun.
Srovnávat v polovině ledna letošní zimu s loňskou je zatím předčasné. Nicméně, jak se zatím zima vyvíjí z pohledu silničářů?
Ve srovnání s loňskem se letošní zima vyvíjí malinko nepříznivěji. Měli jsme několik výjezdů už v listopadu, prosinec byl relativně stejný jako před rokem. Letos v lednu jsme asi týden nebo deset dnů měli intenzivnější údržbu. Jinak průběh zimy je z našeho pohledu podstatně příznivější než v letech 2004 a 2005.
Kolik máte k dispozici peněz na zimní i letní údržbu?
Na zimu to je 380 milionů korun, tedy stejně jako loni, kdy nám zbylo 100 milionů korun na léto. Tyto peníze jsme použili na opravy komunikací po zimě a zvýšení intenzity čištění komunikací a na údržbu zeleně.
Na letní údržbu máme pro tento rok pouhých 240 milionů korun, tedy výrazně méně než loni. V současné době to ale řešíme s Radou hlavního města Prahy a budeme žádat o navýšení prostředků. Tato částka nám nedovolí udržet ani potřebnou kvalitu a rozsah čištění. A to ani nemluvím o nutné údržbě komunikací, zejména pak havarijních míst.
Kolik kilometrů silnic na území Prahy spravujete a jaký je jejich stav?
Odpovídáme za technický stav zhruba 2300 kilometrů pražských komunikací všech úrovní. Ten se samozřejmě mění nejen podle toho, jak silná je zima, ale hlavně tím, jak narůstá silniční doprava. Troufám si říci, že páteřní síť včetně hlavních tahů a radiál je v poměrně dobrém technickém stavu. Horší je to s obslužnými komunikacemi, kde zanedbanost stále narůstá. Pořád jsou ještě části Prahy, kde chybějí kvalitní silnice i chodníky.
Dalo by se říci, jaká je podfinancovanost údržby pražských komunikací? Jaká částka by byla nutná k tomu, aby se jejich úroveň dostala alespoň do normového stavu?
Podfinancovanost se určitě pohybuje v řádu miliard, je ale otázkou, zda je to deset nebo dvacet miliard korun. Peníze, které ročně máme, slouží výhradně na odstranění nejhorších závad a na opravy.
ÚKLID PRAŽSKÝCH SILNIC
Všech přibližně 2300 kilometrů komunikací, které v Praze spravuje Technická správa komunikací hlavního města Prahy, je pro potřeby zimní údržby rozděleno do tří kategorií. První tvoří silnice I. třídy a dopravně důležité komunikace II. třídy, kde se musí zmírnit závady ve sjízdnosti do dvou až čtyř hodin od počátku sněžení. Komunikace zařazené do druhé kategorie, kam patří zbývající úseky silnic II. třídy a důležité obslužné komunikace, musí být sjízdné do 12 hodin od počátku sněžení, ostatní komunikace zařazené do III. třídy pak do 48 hodin. U víceproudových komunikací stačí vždy v daném limitu zprovoznit alespoň jeden pruh. Několik desítek kilometrů komunikací na území Prahy, jejichž význam pro dopravu je prakticky nulový, se v zimě neudržuje vůbec.
Když napadne sníh, první, na koho řidiči nadávají, jsou silničáři. Vy máte silnice v Praze rozděleny do tří kategorií. Do kdy musí být sjízdné jednotlivé skupiny komunikací?
Zákon stanovuje tři kategorie komunikací a dva způsoby údržby – jeden je v době padání sněhu nebo podobné klimatické události, a ten stanoví, že na komunikacích prvního pořadí musí být zahájeno zmírňování závad ve sjízdnosti způsobených spadem sněhu do 30 minut od začátku sněžení. Druhý limit je pro odstranění následků klimatické události, a ten se počítá po ukončení sněžení. To je na komunikacích prvního pořadí do čtyř hodin.
Jaká jsou základní kritéria pro rozdělení silnic do jednotlivých kategorií?
Je to podle významu komunikace. Místa, kde jezdí městská hromadná doprava a významné páteřní komunikace, jsou v prvním pořadí, druhé a třetí pořadí tvoří většinou místní obslužné komunikace, silnice na sídlištích, mezi rodinnými domky a podobně.
Na podzim jste říkal, že by se některé ulice nemusely udržovat v zimě vůbec. Jaké by to byly?
Komunikace by se udržovaly, ale jiným způsobem než pouze chemickým posypem. Například v Klánovicích se vůbec nesype chemickými prostředky, vedlejší komunikace se pouze pluhují a sypou inertem pouze v okolí křižovatek či nebezpečných míst, kde třeba hrozí kolize s chodci. Je to cesta, jak by to mohlo v okrajových částech města fungovat.
S kolika firmami na letní i zimní údržbu spolupracujete?
V současné době máme území Prahy pokryto třemi firmami. Jsou to Pražské služby a dále firmy Martin Javůrek-Eko-Patrol a Ipodec-Čisté město. Smlouvy jsou podepisovány na základě výběrového řízení. Letos budou končit a budeme vypisovat výběrové řízení na dalších pět až šest let.
Je tady dost firem, které by byly schopny pokrýt vaše požadavky na údržbu silnic?
Určitě je tady řada menších firem, které zajišťují úklid nebo údržbu menších celků. Pokud dojde k tak velkému výběrovému řízení, jako je údržba více než dvou tisíc kilometrů komunikací v Praze, musely by se asi spojit se silnějšími firmami. My máme ve výběrovém řízení požadavky na poměrně náročné technické vybavení, a to uchazeč musí splnit. Musíme mít jistotu, že údržba bude provedena kvalitně. Chceme například, aby vozy byly vybaveny takovými systémy, které by nám umožnily sledovat jejich pohyb on-line.
Kdy budete tendry vypisovat?
Zatím přesný termín neznáme, ale bude to někdy v období mezi květnem a srpnem.
Velkým problémem Prahy je nedostatek parkovacích míst. Máte k dispozici pozemky pro další parkoviště P+R na okrajích města?
Pokud jde o parkoviště P+R, v současné době jich provozujeme dvanáct, některé další má pod palcem Dopravní podnik hlavního města Prahy. Připravují se další parkoviště u konečných stanic metra například na Zličíně nebo v Letňanech. Při výstavbě městského silničního okruhu rovněž jednáme o tom, aby i tam vznikla parkoviště tohoto typu.
Loni se zkoušel pilotní projekt využití parkoviště P+R i v noci. Jak dopadl a bude se v tomto testu pokračovat?
Zkušební provoz na Černém mostě stále běží, nicméně zůstalo pouze u jednoho parkoviště. Avšak dosavadní zkušenosti nám ukazují, že nabídka režimu tohoto parkoviš-tě není pro Pražany příliš atraktivní. Ti po-třebují parkování v místě bydliště, většinou dlouhodobé, potřebují mít auto zaparkováno 24 hodin a sedm dní v týdnu. Využívání nové služby se pohybuje kolem 20 procent.
Jedna věc jsou parkoviště P+R u metra, druhá třeba u vybraných nádraží. Někde již fungují; jaká je jejich budoucnost v blízkosti železnice?
Máme taková parkoviště v Radotíně a v Běchovicích a přiznám se, že i když se využitelnost parkoviště v Běchovicích v poslední době zvýšila, pořád je na úrovni maximálně 30 procent. To je stále strašně málo. Pražané a obyvatelé okolních obcí si ještě nezvykli využívat železniční dopravu jako městskou hromadnou dopravu. Přitom se dnes vlakem přes centrum Prahy dostanete rychleji než jinou dopravou.
Loni se při opravě Karlova náměstí přistoupilo poprvé k jinému způsobu opravy komunikací, který méně zatěžuje provoz. Budete v tomto trendu pokračovat?
Určitě ano, navíc naši dodavatelé budou smluvně vázáni, aby pracovali minimálně v prodloužených směnách nebo ve dvou směnách. Tam, kde to umožní hygienické limity, tak dokonce ve třech směnách. To se týká zejména tak zatížených míst, jako je třeba Jižní spojka.
Je možné doby opravy ještě zkrátit?
Určitě tam nějaké rezervy jsou, například právě využití více směn. Nicméně jsou to stavební práce jako každé jiné a vyžadují různé technologické přestávky. Pokud se třeba na mostech opravují izolace, je potřeba počkat než „uschne“ beton a podobně. Těmto přestávkám se nevyhneme, ale jde to koordinovat tak, aby se v těchto přestávkách daly dělat další věci, jako třeba montáže svodidel a podobně.
Jaké hlavní opravy letos chystáte?
Je to především pokračování rekonstrukce Jižní spojky, okolí Lanového mostu, kde se vyměňují dilatace a opravují mostní objekty. Budou pokračovat i opravy ramp v okolí Barrandovského mostu či opravy Liberecké nebo Kolbenovy ulice.
