Pražský luxus i ležák

Klienti kupují byty z dob krize i drahé novostavby. Developeři kreslí nové čtvrti v místech brownfieldů

Generační obměna, nedostatek volných stavebních parcel, ale i absence Pražských stavebních předpisů a Metropolitního plánu mění v hlavním městě zvyky developerů a preference klientů. Kvůli nedostatku nově vybudovaných bytů sahají zákazníci po dříve neprodejných ležácích, na druhé straně se nebojí investovat do luxusu. A developeři toho využívají. Doufají také, že než chutě klientů opět zchladí globální ekonomický vývoj, stihnou zúročit investice vložené do bývalých průmyslových areálů. Plánují tam vystavět celé nové městské čtvrti.

Lákavé brownfieldy

Zrezivělý plot, neprostupné křoví a prosvítající zbytky rozpadlých budov – to je v posledních letech lukrativní cíl pražských developerů.

Co dříve odpuzovalo, se nyní stává ve vizích stavitelů luxusními rezidenčními komplexy. A když má takový brownfield v blízkosti zastávku metra nebo autobusu, poloha vyváží častou potíž území – kontaminaci.

Velké pražské rozvojové plochy developery obecně táhnou. Urbanisté konečně po letech betonování v polích vzali na milost západní trendy a podporují zástavbu uvnitř města místo na okraji.

Změnu kurzu vycítila s předstihem například společnost Central Group – největší pražský rezidenční developer. Firma nakoupila velké brownfieldy za stamiliony. Největším z nich je skladový areál v Praze 6 Westpoint – pozemek se developerovi podařilo získat v loňském roce. „V budoucnu zde plánujeme postavit celou novou obytnou čtvrť,“ řekl týdeníku Euro předseda představenstva Dušan Kunovský. Central Group vlastní také vysočanské brownfieldy po bývalé továrně Praga a pozemek někdejšího závodu na barvy a laky Tebas.

Bývalé průmyslové komplexy začala vyhledávat i společnost Ekospol. Od slovenské skupiny CTY, majitele areálu firmy Barvy a laky Hostivař, získala pozemek u komunikace Průmyslová, na kterém buduje bytový projekt Ekocity Hostivař.

„Většina zákazníků bude preferovat bližší dostupnost do centra a městský život před periferií hlavního města. Nemělo by ale jít jen o novodobé sídliště,“ je přesvědčen ředitel realitní kanceláře Lexxus Peter Višňovský.

Pozemky s razítkem

To jsou plány. V současnosti ale developery podle analytika společnosti Lexxus Ondřeje Diblíka lákají hlavně pozemky se stavebním povolením nebo vydaným územním rozhodnutím. Chtějí tak minimalizovat riziko investice. Mnohdy raději zaplatí za pozemek vyšší pořizovací cenu, než aby podstupovali několikaleté úřední martyrium a potýkali se s aktivisty. „Proces získání potřebných povolení je stále nepřehlednější, a dokonce ani vydané stavební povolení ještě neznamená stoprocentní jistotu, že budete moci projekt realizovat.

Mohou se objevit profesionální odpůrci jakékoli výstavby, kteří se pokusí pod nějakou záminkou výstavbu zablokovat, nebo ji aspoň pozdržet,“ míní Diblík.

Developerům komplikuje podnikání také to, že nikdo dnes nedovede zodpovědně říct, podle jakých pravidel se bude v Praze stavět v příštích letech. Na pouhých dohadech a domněnkách se nedají připravovat mnohamilionové investice. Trh s pozemky na území hlavního města deformují podle majitele společnosti Ekospol Evžena Korce dva zásadní problémy. Jedním je špatná legislativa, druhým to, že Praha nemá už od roku 2010 aktualizovaný územní plán. „Bez nového plánu se z města stane mrtvé místo. Tím se nyní bohužel pomalu stává, protože vhodných pozemků pro přirozený rozvoj Prahy velmi rychle ubývá,“ upozorňuje Evžen Korec, majitel Ekospolu. Někteří majitelé parcel proto podle něho požadují nepřiměřené ceny.

Neprodejné jde do světa

Narušení rovnováhy trhu je vidět i na tom, že se za poměrně vysokou cenu daří udat i dříve těžko prodejné a méně povedené byty. V dobách krize jich developeři nasyslili kolem sedmi tisícovek, dnes jich mají na skladě už jen necelou tisícovku. „Poptávka několik let velmi významně roste, developeři na ni ale nemohou kvůli povolovacímu chaosu pružněji reagovat,“ vysvětluje realitní expert Višňovský prořídlé ceníky. Nabídka je vlivem omezení nízká a ti, co ji mají, zvyšují ceny – čemuž se z obchodního hlediska nelze divit.

Statistiky za loňský rok mluví velmi jasně – zatímco se prodalo téměř sedm tisíc bytů, nově povolených bylo méně než čtyři tisíce.

„Developeři by rádi využili velký zájem, ale většina z nich uvízla v různé fázi nekonečných a velmi komplikovaných povolovacích procesů. Opět se stává standardem, že celý projekt je vyprodán dlouho před dokončením – volných dokončených nových bytů je stále méně,“ podotýká Višňovský. l

O autorovi| Tereza Čapková, capkova@mf.cz