Okolí Rožnova pod Radhoštěm je díky výrobě polovodičů označováno za jakési Křemíkové údolí. Tradiční obor tu rozvíjí i společnost SVCS, která například úspěšně vyváží pece pro výrobu solárních článků až do Číny či na Taiwan. Firma zažila ale i krizové momenty, jako byl dramatický odchod jednoho ze zakladatelů.
Foto: CVCS
Někdejší státní podnik Tesla Rožnov fungoval v Československu před rokem 1989 jako centrum výroby polovodičů. I po revoluci ale tradiční výroba v regionu neustala. Jedním z podniků, který v ní úspěšně pokračuje, je firma SVCS Process Innovation.
Společnost s pouhými třiceti zaměstnanci vyváží například pece pro výrobu solárních článků až na Taiwan či do Ruska a dalších bývalých postsovětských zemí. Plné dvě třetiny z více než stomilionového obratu zajišťuje firmě vývoz.
Společnost díky tomu triumfovala v posledním ročníku soutěže Exportní cena DHL HSBC. Zvítězila v kategorii malých a středních vývozců a navíc získala speciální ocenění společnosti CzechTrade jako její nejlepší klient.
Zakladatelé měli kontakty i v Silicon Valley
SVCS byla založena v roce 2000. Původně působila v oblasti systémů pro distribuci plynů a chemikálií, postupně se stále víc zaměřovala i na polovodiče. „Zásadním přelomem na Rožnovsku bylo převzetí několika firem, které zbyly po rozpadu Tesly Rožnov, americkou firmou Motorola. To umožnilo pokračování výroby polovodičových součástek,“ říká jednatel firmy SVCS Jaroslav Dolák.
Zakladatelé společnosti v ní zhodnotili svoje předchozí mnohaleté zkušenosti s distribucí komponent pro plynové rozvaděče. Díky svým obchodním partnerům z celého světa včetně známého kalifornského „Silicon Valley“ měli otevřeny dveře pro export.
„Základním kapitálem firmy byly výhradně soukromé prostředky zakladatelů. Pro rozběh výroby byla v počátku významná úzká obchodní i technická spolupráce s následníkem Tesly – firmou ON Semiconductor,“ vzpomíná Jaroslav Dolák. „Ta je jediným naším zákazníkem v České republice. V některých letech tvoří 30 až 40 procent obratu naší produkce. Obvykle ale přes 90 procent našich produktů vyvezeme,“ dodává.
Na polovědče se musí s ještě větší čistotou než ve farmacii
Základním výrobkem SVCS je takzvaná horizontální difúzní pec. Je to vlastně specializovaný chemický reaktor, kde za vysoké teploty a řízeného tlaku dochází k reakci přesně dávkovaných chemikálií s povrchem křemíkové desky.
Pro výrobu jsou podstatné nejen extrémní požadavky na přesnost regulace, ale i na čistotu procesu. Ty jsou dokonce řádově vyšší než v medicíně či farmacii. Pec se používá pro jednu z důležitých operací výroby buď polovodičových součástek, jako jsou integrované obvody, nebo v poslední době i pro výrobu fotovoltaických článků.
Prvním velkým exportním úspěchem firmy byl v roce 2005 prodej pece pro výrobu solárních článků v čínském Nanjingu. Šlo tehdy o jednu z prvních velkých továren v Číně, dnes jich tam jsou desítky. I někteří další tamní výrobci si pak koupili pece od SVCS.
Polovodiče zajišťovaly práci pro deset tisíc lidí |
Tradice polovodičového průmyslu začala v Československu vznikat už po druhé světové válce. Vyráběly se zde elektronky a televizní obrazovky. To se stalo základem pro nezávislý výzkum a vývoj polovodičových technologií na bázi germania a později i křemíku. Těsně před sametovou revolucí pracovalo jen v Rožnově a okolí v tomto oboru více než deset tisíc lidí. |
Příznačné je, že všichni velcí čínští zákazníci se stali v době boomu výstavby solárních elektráren zase velkými exportéry solárních modulů do Česka. Takže Češi kupují panely vyrobené v Číně českou technikou.
„K nejprestižnější zakázce v historii naší firmy patří asi pece na universitě v taiwanském Hsinchu, jednom z největších výrobních center na celém světě. Místní studenti se při praktických cvičeních trochu překvapivě setkají se zařízením Made in Czech Republic. Jinak většina exportu jde ale v současnosti do Ruska a zemí SNS,“ říká Jaroslav Dolák.
V posledních letech zažil obor mnoho změn. „V loňském roce například došlo k ukončení výroby společnosti ON v Piešťanech a k jejímu přesunu nejen do Rožnova, ale i Japonska a Malajsie. Pro SVCS to znamená na jedné straně ztrátu významného zákazníka, na straně druhé otevření nových perspektivních trhů v rámci skupiny ON díky přesunu výrobní linky do zahraničí,“ říká Jaroslav Dolák. „Již od založení firmy bylo jasné, že se v oboru postihovaném extrémními růsty i poklesy výroby nelze vázat na jediného klíčového zákazníka. Proto byl proveden rozsáhlý průzkum trhů zejména v Číně, Taiwanu, Singapuru, Malajsii a dalších asijských centrech polovodičové a solární výroby. Ale také v Rusku, zemi polovodičově velmi zaostalé. Polovodičová výroba se masivně stěhuje z evropských zemí i USA na východ, a proto je úspěch na těchto trzích pro náš rozvoj klíčový,“ vysvětluje Jaroslav Dolák, proč se společnost orientuje na východní trhy.
Společník odmítal zaměření na export
Firma SVCS si zažila i těžší chvíle. Jednak krizi v oboru výroby polovodičů, která byla nejhorší v letech 2001až 2003. Tehdy firmě poklesla výroba o téměř 40 procent. Současná krize se naopak téměř vůbec nedotkla investic v oboru solární energie, ve kterém se SVCS snaží především prosadit.
Důsledkem finanční tísně v prvních letech existence firmy byly také spory o její budoucí směřování a následný odchod jednoho ze společníků, který odmítal orientaci na export. „Kvůli chybě v tehdejším zákonu se pak po mnoho let mohl bránil výmazu svého jména jako jednatele z obchodního rejstříku. To mělo mnoho negativních důsledků. Asi nejbolestivější byla ztráta již získané dotace ze strukturálních fondů na vývoj nových výrobků,“ vzpomíná Jaroslav Dolák.
Orientace na export se ale ukázala nakonec jako správná. SVCS nyní dokazuje, že i relativně malá společnost může mít velký exportní dosah.