Veřejné finance skončily loni v přebytku, a to 1,59 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 80,6 miliardy korun. Uvedl to Český statistický úřad. Předloni byly veřejné finance v přebytku poprvé, a to 0,73 procenta HDP. V předchozích letech byly v deficitu.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 1,6 procenta HDP a příští rok 1,8 procenta HDP.
„Jde o historicky nejlepší výsledek, za nímž stojí především příznivý vývoj daňových příjmů, tedy konkrétně, jak uvádí statistický úřad, především daní z příjmů a tzv. pojistného,“ podotkl analytik ČSOB Petr Dufek. Na vývoji rozpočtů se podle něj projevuje pozitivní vliv silného ekonomického růstu přinášejícího rekordní zaměstnanost a rychlejší růst mezd.
Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření činil 46 miliard korun. Poprvé dosáhlo přebytku saldo hospodaření ústředních vládních institucí, a to 30,1 miliardy korun. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 miliardy na 42,4 miliardy korun. „O bezmála 3,2 miliardy na osm miliard korun vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven),“ uvedl ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly loni meziročně o 6,5 procenta. K růstu nejvíce přispěly příjmy ze sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy v položkách prvotních důchodů, zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů.
Pokračující trend. Ekonomická úroveň se má přibližovat zemím eurozóny
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Nejvyššího meziročního růstu dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a náhrady zaměstnancům. Na výdajové straně byl podle ČSÚ naopak zaznamenán pokles u výdajových kapitálových transferů a prvotních důchodů, a to zejména v souvislosti s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci loňského roku dosáhla 34,60 procenta HDP při meziročním poklesu o 2,17 procentního bodu. Podle analytika Cyrrusu Lukáše Kovandy se České republice daří veřejné finance konsolidovat. „V Evropské unii jsou momentálně jen tři země, které mají výrazně nižší dluh v poměru k HDP než ČR, a sice Estonsko, Lucembursko a Bulharsko,“ poznamenal. Česká republika nyní bez problémů splňuje všechna makroekonomická konvergenční kritéria pro přijetí eura, výše celkového dluhu v poměru k HDP je jedním z nich, dodal.
Dnes zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Přečtěte si také:
Kde je ten národní kapitál?
Českým národním zájmem je nestát jenom u montážního pásu
Rok varu. Ekonomika se loni dostala na vrchol hospodářského cyklu
Miroslav Singer: Dobře je a dobře bude
