Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva – 200 hl světlé „desítky“. Od tohoto momentu tak uplynulo 115 let. Přestože pivovar prošel od té doby řadou modernizací a objem produkce piva je mnohonásobně vyšší, samotný výrobní postup se nezměnil.
Autor: Budějovický Budvar
Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným – žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem. První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný.
Další jednání o českém pivovaru byla zahájena na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svolána první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894. První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovány byly nakonec dvě lokality a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost byla nakonec dána Pražskému předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha. V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 m2). Práce na hloubení základů byly zahájeny až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova.
Stavební práce na pivovaru byly v roce 1895 kvůli dlouhé zimě zahájeny s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru (do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny) stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotovy včas. Dokončena nebyla pouze sladovna, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.
Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení: předseda dr. František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda dr. František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli: bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, dr. Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.
Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 pan Antonín Holeček. Po několika pokusných a velmi slibných várkách nastal konečně slavný den. Bylo 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. Tento okamžik byl netrpělivě očekáván snad všemi Čechy v Budějovicích a blízkém okolí. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář pivovaru byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem pivovaru bylo počítáno až od počátku roku 1896.
Český akciový pivovar začal vařit velmi kvalitní pivo. Počáteční úspěch překvapil i samotné zakladatele. Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile: v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier (tedy pivo z Českých Budějovic). V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.
Budějovický Budvar dnes
Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva (v období 1895 – 2009 to bylo 41 490 203 hl). Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák Budweiser Budvar vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17%. Znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka Budweiser Budvar vybu
dovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku. Na fotografii je desátý sládek pivovaru, pan Adam Brož.
