Okolí Žďáru nad Sázavou patří mezi ekonomicky nejméně vyspělé oblasti ČR. Lokalita si zachovává průmyslově-zemědělský charakter a je poměrně chudá i na nerostné suroviny. S jedinou výjimkou – uranem.
Ve střední Evropě zbývá poslední místo, kde se těží uran. Proti dolu Rožná 1 v Dolní Rožínce sice protestují aktivisté, místní jsou ale spokojeni. Obec díky dolu žije a ještě minimálně pět let žít bude. Vláda totiž nedávno schválila materiál, který pokračování těžby doporučuje. Podle těžebního podniku Diamo je zde uranová ruda ještě zhruba za tři miliardy korun.
Stát také navrhuje posouzení možnosti zahájení těžby uranu v ložiscích Brzkov a Horní Věžnice. Ta sice neleží přímo na Žďársku, podle ekologického sdružení Calla by se ale uranová ruda tam vytěžená vozila ke zpracování opět do chemické úpravny závodu Diamo v Dolní Rožínce. Starosta Rožné Libor Pokorný o takových plánech žádné informace nemá. Pokračování těžby v uranovém dole nicméně vítá. „Jsme na to zvyklí a spousta místních lidí je tam zaměstnaná,“ říká.
Úložiště? Proč ne!
V dole Rožná 1 nyní pracuje zhruba tisícovka zaměstnanců, kteří mají jistotu obživy na dalších pět let. Vedení Diama nicméně věří, že ani toto datum není konečné a nějaká další ložiska se ještě podaří objevit. Tak se to ostatně stalo už několikrát.
I kdyby těžba skončila, nemusí to ale znamenat automatické propouštění. Čím dál víc se totiž mluví o tom, že v blízkosti dolu, v lokalitě Skalka, by mohlo v budoucnu vzniknout trvalé úložiště jaderného odpadu. Ředitel podniku Diamo Jiří Jež tyto úvahy potvrzuje. „Vzhledem k tomu, že kousek odtud máme závod, kde 50 let zaměstnáváme lidi z regionu, tak odpor proti uranu a jádru nečekáme,“ říká. Hlubinné úložiště by přineslo zhruba 250 až 300 nových míst, navíc s velmi dobrou perspektivou do budoucnosti – zaměstnanost v regionu by byla trvalá po několik dalších generací.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím o možnosti zařazení Skalky na seznam lokalit vytipovaných jako možné trvalé úložiště mluvit nechce. Mnohem blíž k realizaci je proto jiný projekt. Průzkumné práce koncem letošního června potvrdily, že v lokalitě dolu Rožná 1 může vzniknout plánovaný podzemní plynový zásobník. Ten má vyrovnávat tlak v české plynové soustavě a o jeho vybudování se mluví už dlouho. Ražba zaměstná po dobu následujících sedmi let několik stovek lidí, většinou bývalých horníků z uranových dolů.
Kováři, kde jste?
Po skončení druhé světové války došlo na Žďársku k mohutnému rozvoji průmyslu, především strojírenství. Průmyslové závody byly budovány i v oblastech, kde předtím žádná podobná tradice nebyla. To je i případ největšího zdejšího strojírenského podniku ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou.
Firma loni oslavila už 60 let od zahájení výroby, které se datuje k 27. srpnu 1951. ŽĎAS dnes patří do skupiny firem Železiarne Podbrezová Group a jeho výrobní program je zaměřen na tvářecí stroje, kovací lisy, zařízení na zpracování šrotu, odlitky, výkovky, ingoty a nástroje pro automobilový průmysl. Společnost je velmi dobře zavedená po celém světě a zakázek má podle generálního ředitele Miroslav Šabarta zatím dost. Loni navíc navázala strategickou spolupráci s firmou Vítkovice Machinery Group, od čehož si slibuje další možnost expanze.
Jediné, co Miroslava Šabarta trápí, je navzdory poměrně vysoké nezaměstnanosti nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Asi dvě stovky z celkového počtu 2 500 zaměstnanců musejí vedení ŽĎASu zaměstnávat agenturně. „Najímáme si lidi z různých zemí světa, bez kterých se neobejdeme,“ říká. „Největší nedostatek je kovářů, sazečů a obráběčů kovů,“ doplňuje. Střední škola technická ve Žďáře sice nabízí rekvalifikační kurzy, zájemců je ale málo.
Motorka do nepohody
Na Žďársku ovšem není jen bývalé okresní město. Zajímavé možnosti pro práci i podnikání nabízí také Velké Meziříčí, proslavené dálničním mostem Vysočina. Právě blízkost dálnice D1, příznivé ceny a nízká kriminalita dělají z města téměř ideální místo pro založení firmy.
Lokalitu si pochvaluje i Petr Ostrý, ředitel společnosti Agados, která patří k největším tuzemským výrobcům přívěsů a vozíků k autům. „Jako firma jsme celkově spokojeni. Starosta i místostarosta mají zájem zjistit, co potřebujeme, jaké máme plány a jak nám je mohou ulehčit,“ libuje si. „Když jsme se v roce 2006 rozhodovali, kam firmu přesídlit, zvolili jsme průmyslovou zónu, kterou město vybudovalo,“ dodává. Firma vznikla roku 1991, kdy se oddělila z původního závodu Agrostroje, který ve Velkém Meziříčí vyráběl hospodářské stroje. Agados se zaměřil na konstrukci přívěsných vozíků a v současné době nabízí 10 základních řad se stovkami variant.
Loňskou novinkou firmy je také užitkový motocykl Rahier, který hravě utáhne kládu nebo vagon. „Může sloužit jako nosič jakéhokoli nářadí a má úžasnou průjezdnost terénem – dostane se i tam, kam se nevejde ani čtyřkolka,“ říká Ostrý. O unikátní technologii už mají zájem například Dánové.
Žďársko v číslech
Rozloha: | 1 578,51 km² |
Počet obyvatel: | 118 875 |
Hustota zalidnění: | 75 ob./km² |
Počet obcí: | 174 |
Z toho měst: | 6 |
Nezaměstnanost: | 11,07 % |
Počet uchazečů na jedno místo: | 33,9 |
Počet podnikajících subjektů: | 23 697 |
Počet firem: | 4 221 |
Počet fyzických osob: | 19 476 |
Největší zaměstnavatel: | ŽĎAS (2 500 zaměstnanců) |
Nejdůležitější obory: strojírenství, automobilový průmysl, kovozpracující průmysl, elektrotechnický průmysl, dřevozpracující průmysl, rostlinná a živočišná výroba.