Špidlova vláda už se rozhodla, radary Věra do Asie nepustí
Jen se to nesmí dozvědět v Číně! Rozhodující ministři Špidlovy vlády i samotný premiér už dospěli k definitivnímu rozhodnutí nedovolit Číňanům, aby se dostali k unikátní technologii českého pasivního radiolokátoru Věra. Jde o nástupce proslavené Tamary, o radar, který dokáže odhalit i neviditelná americká letadla typu Stealth.
Žádoucí drahokam
.
K veřejnému oznámení zamítavého stanoviska kabinetu ale podle všeho dojde až po návratu prezidenta republiky Václava Klause z oficiální návštěvy Číny. Prezident je v této zemi od 18. dubna, ve čtvrtek 22. dubna má jednat s předsedou čínské vlády a s čínským prezidentem. Zpět do Česka se vrátí v pondělí 26. dubna. Ministři mají obavy, že pokud by oznámili Číně své stanovisko již nyní, nemusela by Klausova oficiální cesta dopadnout podle plánu. Navíc by mohly být ohroženy některé energetické kontrakty, o které usilují české podniky.
To, že české odmítnutí vzbudí u Číňanů značnou nelibost, je zcela jisté. Oni sami totiž měli o Věry obrovský zájem. O jejich nákupu jednali s výrobcem, pardubickou firmou Era, i exportérem, společností Omnipol, řadu měsíců. Původně mělo jít hned o patnáct kusů tohoto unikátního radaru za zhruba miliardu a půl (tedy sto milionů korun za kus). Příznačné je, že Číňané přidělili celé akci kódové jméno „Jade“, což česky znamená nefrit. „To jen dokazuje, jakou tomu přikládají důležitost. Podle nich je Věra drahokamem,“ přiblížil týdeníku EURO zdroj informovaný o pozadí celého obchodu.
Systém Věra, složený ze tří poměrně malých stanic vzdálených od sebe několik desítek kilometrů, může být plně mobilní. Pracuje na tzv. hyperbolickočasovém principu, najednou může sledovat až dvě stě letounů a dokáže velmi přesně stanovit vzdálenost a výšku cíle. Díky počítačovému zpracování dat si chytrý radar navíc předměty, které už jednou „viděl“, pamatuje a umí na to upozornit obsluhu.
Horká hladina.
Čína se pokouší získat pasivní radary a vůbec pasivní sledovací technologii i jinde. Vyjednávala například i s Ukrajinou, která vyrábí Věře podobné radary Kolčuga. Podle informací odborníků na čínský zbrojní trh může být za pokusy získat pasivní radary snaha okopírovat a vyrobit vlastní pasivní sledovací technologii.
Proč vlastně Číňané o pasivní sledovací radarové systémy tolik stojí? S přehlédnutím k technické specifikaci na Věru a její software je podle vojenských zdrojů více než zřejmé, že Číňané chtějí radar používat k monitorování amerických lodí operujících v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem a také k pozorování letadel, která budou z těchto lodí vzlétat. „Z jejich technických požadavků je to naprosto jasné. Chtějí pokrývat pásmo na hladině moře a těsně nad ní. Jejich primárním zájmem je tchajwanská úžina. A tam teď mají letadlovou loď jenom Američané,“ řekl týdeníku EURO dobře informovaný diplomatický zdroj. Američané, s nimiž Tchaj-wan uzavřel dohody o pomoci v případě napadení čínskými vojsky, už přitom ostrovu slíbili dodat radary včasného varování. Ty by byly zřejmě umístěny na druhém břehu tchajwanské úžiny.
Licence by byla.
Potíž je v tom, že licenční správa českého ministerstva průmyslu a obchodu, tedy jediná státní instituce, která může obchod povolit či zakázat, už letos v lednu společnosti Omnipol dvě vývozní povolení na celkem šest radarových souprav udělila. Omnipol ale zatím žádný radar nevyvezl. Za druhou licenci navíc ještě ani nezaplatil potřebný správní poplatek, uhradil jen zhruba půl milionu za první povolení.
Platnost licence je dva roky. Česká vláda je ale nyní rozhodnuta využít možnosti vyplývající ze zákona o exportu vojenského materiálu a Omnipolu povolení odejmout. Na to mají ministři relativně dost času. „Radarová souprava Věra připravovaná v pardubické firmě Era podle požadavků z Číny bude dokončena nejdříve v polovině června. Předtím ji prostě nikdo do Číny nevyveze, protože zkrátka ještě fyzicky neexistuje,“ tvrdí dobře informovaný vládní zdroj. Informaci o tom, v jakém stavu první Věra pro Čínu je a kdy bude dokončena, si vyžádal osobně ministerský předseda Vladimír Špidla.
Pikantní na celé záležitosti je, že kvůli chystanému vývozu Věry do Číny by se dostala do skluzu i příprava jednotky české armády, která měla být vybavena právě těmito pasivními radary. Česká republika se přitom na pražském summitu Severoatlantické aliance zavázala, že jednotku vybavenou pasivními sledovacími systémy dá k dispozici pro NATO už letos. Mluvčí ministerstva obrany již připustil, že projekt může nabrat zpoždění. „Ten radar měl jít původně opravdu do české armády, ale výrobce ho nakonec slíbil připravit pro Čínu,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO.
S Věrami jsou v posledních měsících jen samé problémy. Omnipol totiž začal podle informací týdeníku EURO loni vyjednávat i o jejich vývozu do Pákistánu. To se ale silně nelíbilo sousední Indii, kde se právě konalo závěrečné kolo výběrového řízení na nový cvičný letoun pro tamní armádu. Ve hře byl i český letoun L-159 Alca z vodochodského Aera. „Zřejmě i pokus prodat Věru Pákistánu ovlivnil konečné indické rozhodnutí nekoupit česká, ale britská letadla,“ řekl k tomu informovaný vojenský zdroj týdeníku EURO.
Já nic, to on.
Jak je ale možné, že stát s vývozem Věr do Číny nejprve souhlasil a nyní couvá? Podle informací týdeníku EURO doprovázejí celý případ obrovské zmatky. Přitom by vše mělo být naprosto transparentní a jednoduché. Exportní licenci uděluje licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu Milana Urbana. Ovšem až poté, co s vývozem souhlasí i další tři tuzemská ministerstva: vnitra, zahraničních věcí a obrany. Kdo z nich ale souhlasil s vývozem radarů Věra do Číny, si vykládá každý po svém.
Ministerstvo zahraničí řízené lidovcem Cyrilem Svobodou mělo od počátku k celé záležitosti silné výhrady. Diplomatickými cestami se totiž dostalo k informacím o tom, jak moc by se vývoz českých pasivních radarů do Číny nezamlouval Spojeným státům americkým. Protesty Černínského paláce ale na jednáních nikdy netlumočil přímo ministr Svoboda, pouze jeho náměstci, které za sebe na schůzky vysílal. Ústní souhlasné stanovisko měl na závěr vydat Svobodův zástupce Jan Kohout. Jakou roli hrál v postoji ministra zahraničí Svobody fakt, že jeho stranický šéf Miroslav Kalousek udržuje s firmou Omnipol, která chtěla Věry do Číny vyvézt, dlouhodobě dobré vztahy, zatím není jasné.
Písemný souhlas s exportem nedalo ani ministerstvo obrany, šéf úřadu Miroslav Kostelka prý dokonce odeslal Urbanovi dopis, že s vývozem prozatím, do dalšího projednání ve vládě, nesouhlasí.
Výhrady měl i předseda vlády Špidla, který požadoval, aby záležitost ještě jednou důkladně prozkoumala skupina expertů. K dalšímu jednání ale nedošlo. Licenční správa ministerstva obchodu si ne příliš razantní odpor ostatních státních úřadů vysvětlila po svém - jako souhlas - a licenci udělila. O tom jako první informoval týdeník EURO již v polovině února.
Situace se ale v průběhu posledních měsíců obrátila. Čas hraje pro ministry. Věra se softwarem pro Číňany bude vyrobena až v polovině června, to už bude prezident Klaus dávno zpátky a Česká republika bude definitivně členem Evropské unie. Podle předběžných informací využije česká vláda a diplomacie právě vstupu do Unie a odejmutí licence Omnipolu zdůvodní tím, že i Česko musí respektovat unijní embargo na vývoz zbraní do Čínské lidové republiky. Vše se ale může radikálně změnit. Některé členské státy Evropské unie – zejména Francie - dávají už nějakou dobu okázale najevo, že by zbrojní embargo vůči Číně nejraději co nejdříve zrušily. Čínský zbrojní trh je totiž neuvěřitelně lákavý: jen roční rozpočet tamního ministerstva obrany přesahuje částku sedmnáct miliard dolarů.
