Před volbami nastal úprk z ODS, straně ubylo přes tři tisíce členů

17. 8. 2014

Daniel Volák byl svého času vycházející hvězdou ODS. Stal se nejprve úspěšným komunálním politikem, posléze dokonce náměstkem ministra spravedlnosti. Byl přesně tím typem politika, ze kterého chce předseda strany Petr Fiala vychovat novou generaci občanských demokratů. Volák ale oznámil po šestnácti letech konec v ODS. A byl symbolicky posledním, kdo za sebou zabouchl dveře.

Daniel Volák odešel ze strany na poslední chvíli, jen pár dní předtím, než se uzavřely kandidátní listiny pro nominace do komunálních voleb. „Vedly mě k tomu hluboké a dlouhodobé názorové rozdíly v mé mateřské organizaci,“ odůvodňuje odchod sám Volák.

Místopředseda ODS Martin Kupka to ale vidí trochu jinak. „Já myslím, že v tomhle případě je zjevné, že to je už součást začátku předvolební kampaně Daniela Voláka,“ sdělil k odchodu spolustraníka místopředseda ODS.

Daniel Volák ohlásil po 16 letech konec v ODS (foto: ODS)

Martin Kupka svým vyjádřením nechtěně ukázal na pravou podstatu problému. Bývalí členové ODS nebo lidé, kteří za stranu jen kandidovali, prostě začali dělat své kampaně jinde. Nejde přitom o pár odpadlíků. Strana sčítá svoje členy jednou ročně, vždy k 31. březnu, kdy se platí členské poplatky. Právě jejich nezaplacení je nejelegantnějším řešením, jak ze strany odejít.

Zatímco na konci března 2013 měla ODS 21 570 členů, letos to ve stejném období bylo 18 018 lidí. ODS se tak vrátila prakticky na začátek své kariéry do hloubi devadesátých let. Pro srovnání: v letech své největší slávy měla přes 34 tisíc členů. Strana sice vloni a letos rušila celé regionální buňky, vypořádávala se s černými dušemi, ale celý úbytek tomuto efektu přičíst nelze.

Čtyři noví členové

Petr Fiala ohlásil po svém zvolení obnovu ODS, že by to ale pomohlo v náboru nových tváří, se říci nedá. Od posledního března do minulého týdne přibyli v celé republice straně čtyři lidé. Čísla pocházejí přímo z analytického oddělení partaje.

Nyní, po uzavření kandidátních listin, se hromadný úprk vyjevuje naplno. ODS není v regionech kvalitní značkou, platí spíše za stigma. V červnovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění jí připadlo sedm procent, což je po lidovcích druhý nejhorší výsledek nad pětiprocentní hranicí. Strana má punc poraženého, který voliče netáhne, dosud se nezbavila rány po kauze manželky bývalého premiéra Jany Nečasové.

Hnutí a pohnutí

Daniel Volák, mimochodem někdejší litvínovský starosta, má nové místo na kandidátce hnutí Otevřená radnice. V Ostravě zase náměstek primátora Dalibor Madej, bývalý člen ODS, kandiduje za novou stranu Toryové. ODS ale zrovna jeho odchod mrzet nemusí, Madej figuruje podle odposlechů, které má týdeník Euro k dispozici, v ostravské korupční kauze Dědic. Toryové ale lanaří známé tváře ODS i v jiných koutech Česka. Jedničkou v Českých Budějovicích za ně bude rovněž bývalý člen ODS a tamní primátor z let 1994 až 1998 Miroslav Beneš.

Řady ODS prořídly i v dalších regionech. Například na Plzeňsku bývalý starosta významného třetího městského obvodu Jiří Strobach z ODS založil stranu se svým jménem Jiří Strobach – náš starosta. Jan Michálek, někdejší místopředseda regionálního sdružení ODS, byl zase u zrodu tamního seskupení Patrioti. Celkem v Plzeňském kraji opustilo ODS kolem dvaceti procent členů. Čísla pocházejí ze stranických statistik.

Největší přesuny

Že ODS slábne, vycítili její hladoví lokální konkurenti – Starostové a nezávislí. Ač je za to pokáral místopředseda sesterské TOP 09 Miroslav Kalousek, obeslali bývalé regionální politiky kandidující pod hlavičkou ODS s výzvou, aby se přidali k jejich partaji. Zabralo to.

„Členů nebo jen nezávislých kandidátů z ODS k nám přešlo zhruba čtyřicet. Největší přesun jsme zaznamenali na Plzeňsku, což bylo spojené s odchodem bývalého místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila,“ vypočítává místopředseda Starostů a nezávislých Stanislav Polčák. Nové tváře jsou na celkem osmi stovkách jejich kandidátek zapsáni jako nezávislí. Pravidla jim totiž nedovolují stát se hned členy strany.

Ostatním stranám také ubývají členové, ale ne tak výrazně
Ke komunistické straně se ke konci loňského roku hlásilo 50 353 lidí, což je podle mluvčího Martina Kalouse o 3126 méně než o rok dříve. Strana nabírá i nové členy, loni její řady posílilo téměř 800 nových zájemců.
Druhou nejpočetnější členskou základnu mají v současnosti lidovci, kteří ke konci února letošního roku registrovali 28 541 členů. Loni stejnou dobou to ale bylo 30 352 lidí. Stejně jako v případě KSČM je úbytek spíše přirozený. Největšího rozkvětu dosáhli lidovci v novodobé historii v devadesátých letech, kdy členská základna čítala kolem 60 tisíc lidí.
Také vládní ČSSD členové mírně ubývají, meziročně asi o 400 na 23 202 lidí. Před pěti lety evidovala sociální demokracie asi 24 500 členů.
Naopak vládní ANO, které mělo ke konci března 1529 členů, postupně nové zájemce přibírá. Oproti loňsku se jeho členská základna zdvojnásobila. Zájemců o členství v ANO je nyní zhruba 6500. „Před volbami, kdy nám začaly růst preference, jsme nábor na několik měsíců zastavili, aby k nám lidé nepřicházeli jen kvůli vyhlídce nějaké rychlé kariéry. Letos jsme podmínky pro členství v hnutí zpřísnili a členy nabíráme spíše po desítkách za měsíc,“ uvedl Jaromír Hasoň z tiskového oddělení ANO.

Největší vylidnění zažila ODS v Praze, kde se před volbami vynořilo několik desítek nezávislých hnutí. Důvodem je větší šance dostat se do zastupitelstva kvůli novému rozdělení Prahy na jediný volební obvod.

Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský vystoupil z ODS spolu s hlavní vlnou v březnu a nyní hodlá kandidovat jako lídr za stranu Jižní Město – náš domov. Jiří Janeček, někdejší poslanec ODS, je zase lídrem Občanské konzervativní strany. Další exposlanec Oldřich Vojíř kandiduje spolu s pražským exprimátorem Janem Koukalem za stranu Toryové. Bývalý člen ODS a starosta Kbel Pavel Žďárský kandiduje za Hnutí pro Prahu lídra Zbyňka Passera.

Jančík chystá dvojitý útok

Praha zažije i jeden pokus o návrat matadora. Bývalý starosta Prahy 5 a přítel někdejšího primátora Pavla Béma Milan Jančík oznamuje dvojitý útok. Kandiduje s ambicí být jak znovu starostou (a spoléhá ze zadních pozic kandidátní listiny na kroužkovací přízeň voličů), tak senátorem. Jeho jméno si vzala za své Konzervativní aliance 2014.

O Jančíka se několikrát zajímala policie, byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby. Státní zástupce ale dvakrát stíhání zastavil.

Odchody nemusí mrzet

Podle předsedy ODS Petra Fialy je úbytek členů dlouhodobým trendem už od rekordních let 2008 a 2009. „Odešli ti nespokojení nebo ti, kteří chápali ODS jako výtah k moci. Jejich odchod nás mrzet nemusí. Ale říkat si, že odešli jen ti špatní, by bylo naivní. Číslo osmnáct tisíc vidím i z té lepší stránky. Je nás přesně tolik, kolik měla ODS členů, když v roce 1991 vznikala,“ komentoval vylidňování strany její předseda.

ODS v Praze v minulosti dosahovala výrazných volebních úspěchů. V roce 2006 dokonce dostala více než 54 procent hlasů. Od té doby její výsledky dramaticky klesají. Při posledních sněmovních volbách strana v metropoli získala jen necelých 12 procent hlasů. Důvodem byly i kontroverzní smlouvy nebo projekty, například Opencard, které město během vlády ODS zahájilo.

Přestože mnoha dnes už bývalým členům ODS patřily vlivné pozice na radnicích, kandidatura v novém dresu nemusí nutně znamenat úspěch. Potvrdily to už sněmovní a evropské volby. Například bývalý poslanec ODS a magistrátní zastupitel Boris Šťastný neuspěl v bloku Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové stejně jako dřívější pražská jednička bloku, starosta Prahy 10 a bývalý příslušník občanských demokratů Bohumil Zoufalík.

Čtěte také:

ODS už vybrala nové sídlo. Našla dům s průhledným vlastníkem