Prudce rostou počty i objem dávek na bydlení a v hmotné nouzi. Svaz měst a obcí navrhuje, aby agendu společně spravovaly obce a Úřad práce
Výdaje na sociální dávky z agendy hmotné nouze, které jsou určené nejchudším lidem, skokem rostou. A podobně mohutní i fronta žadatelů o ně. Celkem za 11 měsíců loňského roku vyplatil Úřad práce potřebným 9,5 miliardy korun. To je o 2,5 miliardy, resp. třetinu více než za stejné období roku 2012.
„Důvodem tohoto meziročního nárůstu je zejména vysoký počet uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a příjmová situace domácností,“ uvádí resort práce a sociálních věcí ve své informaci o vyplacených dávkách v listopadu 2013.
Není to ovšem trend jen posledního roku. Sociální transfery se pravidelně zvyšují již od roku 2011. A vzhledem k návalu lidí, kteří koncem roku přišli o práci, nelze očekávat, že by se v dohledné době nároky na výplatu dávek snížily. Přitom to již nějaký ten pátek není tak, že by se mezi příjemci ocitali jen lidé s problematickým zázemím. O pomoc v hmotné nouzi již žádají i lidé, kteří se ještě nedávno mohli považovat za střední třídu.
ZA TŘI ROKY TROJNÁSOBEK
Dramaticky - o bezmála 70 procent - se loni zvýšila suma tzv. doplatku na bydlení (viz Rapidní nárůst dávek). „Růst byl zaznamenán ve všech formách bydlení, zejména u nájemního bydlení a v jiných formách bydlení, především na ubytovnách,“ upřesňuje zmíněná ministerská zpráva. Sociální pracovníci v roce 2011 průměrně měsíčně vyplatili 26 tisíc doplatků na bydlení, o rok později jich bylo již přes 41 tisíc měsíčně, a například loni v říjnu bylo těchto dávek dokonce 74 tisíc. To je razantní skok na téměř trojnásobek.
Nutno dodat, že loni rostly i výdaje na příspěvek na bydlení, který se poskytuje v rámci státní sociální podpory. Ty se meziročně zvedly o 1,5 miliardy, tedy o 30 procent, na necelých 6,7 miliardy korun. „Pokračující nárůst počtu vyplacených dávek a výdajů na tuto dávku je důsledkem stanovení vyšších normativů pro propočet této dávky v souvislosti s růstem nákladů na bydlení a nepříznivé příjmové situace některých typů domácností,“ doplňují autoři listopadové informace.
Pracovníci Úřadu práce uvádějí ze svých zkušeností některé důvody extenzivního růstu dávek: „Rozvolnění podmínek u dávky, zejména u jiné formy bydlení, zvýšení částek životního minima od roku 2012, nedostatek bytů pro sociálně potřebné a jejich vytlačování do ubytoven, rostoucí počet ubytoven, zvyšující se počet matek samoživitelek, nízká úroveň mezd, zadlužení domácností na základní životní potřeby.“
AKUTNÍ NEDOSTATEK LIDÍ
Vedle prudce se zhoršující životní úrovně části české populace ale vinu nese především absence systémové sociální práce a omezený počet kontrol v terénu. Z toho ovšem nelze vinit Úřad práce. Nepromyšlená sociální reforma pod taktovkou Jaromíra Drábka akcentovala především administrativní stránku dávkových agend, případně represi a víceméně rezignovala na aktivní práci s příjemci dávek.
„Stěžejním cílem systému dávek pomoci v hmotné nouzi není příjemce dávek saturovat penězi, ale pracovat s ním tak, aby byl schopný se o sebe a svou rodinu postarat bez závislosti na státních financích,“ vysvětluje dokument Úřadu práce zaměřující se na analýzu situace, který má týdeník Euro k dispozici. Přiznává, že do sociálního šetření se jeho úředníci loni pouštěli jen v omezené míře (viz Málo se zkoumá), což však jen reflektovalo vážný nedostatek pracovníků v této oblasti.
Například tolik kritizované předražené přebývání v ubytovnách vyžaduje opakované a kontinuální prošetřování. „Sociální práce s klientem a sociální šetření, během něhož by mohly být ve větším rozsahu ověřeny skutečnosti tvrzené klientem, ustupují do pozadí. Klienti pobírající dávky pomoci tuto situaci velmi dobře pochopili, a ne vždy uvedou pravdivé informace,“ zdůrazňuje uvedený materiál. Když systém hmotné nouze přecházel z obcí pod kuratelu Úřadu práce k počátku roku 2012, přešlo s ním jen 1650 zaměstnanců z původních 3700, kteří se o tuto agendu starali v komunální sféře. A to bylo ještě v předchozím roce z úřadu ve třech vlnách propouštění nuceně odejito asi dva tisíce pracovníků z původních více než osmi tisíc - v duchu Drábkova holedbání, že jeho sociální reforma ušetří řadu miliard.
Nyní úřad zaměstnává na devět tisíc lidí, přestože mu k nezaměstnanosti a státní sociální podpoře přibyly agendy hmotné nouze, dávek pro zdravotně postižené a dávek pěstounské péče. „Akutně potřebujeme dalších 1200 stálých zaměstnanců na sociální práci. Vybavit je do terénu telefony, notebooky a auty a pracoviště posílit o aktivní bezpečnostní prvky,“ zdůrazňuje jeho generální ředitelka Marie Bílková. Mezi klienty se totiž objevují i ti nepřizpůsobiví, jak to dokládá nedávná medializovaná rvačka v Mostě.
Návrat na obce Další možností je změna koncepce, jak o tom opatrně začal diskutovat Svaz měst a obcí (SMO). „Jednáme, jak změnit systém, aby byl funkční. Jedním z řešení je, že by se rozhodování o dávkách vrátilo zpět na obce, které by prováděly i sociální šetření,“ navrhuje předseda SMO Dan Jiránek. Výplatu by si i nadále ponechal Úřad práce, zároveň by byl odvolacím orgánem a řešil by i přezkum. Obce totiž ztratily možnost ovlivňovat nejen výši dávek, ale i způsob jejich výplaty.
„Někteří lidé neumějí s penězi hospodařit, jim se dávka dřív rozdělovala do několika částek a v případě, že ji propíjeli nebo prohráli, nastoupily méně zneužitelné poukázky,“ vysvětluje Jiránek. Změna koncepce by podle něj přispěla k většímu sdílení informací mezi oběma typy úřadů a zároveň by stát mohl kontrolovat, jak a kam peníze tečou.
Jednání je zatím na počátku. Úřad práce a SMO plánují vytvořit společnou komisi, která bude hledat cestu k prohloubení spolupráce s obcemi, aby se agenda výplaty dávek a práce s klientem více provázaly. Pokud ze spolupráce vzejdou i koncepční podněty, což lze očekávat, předá je ministerstvu práce a sociálních věcí. Část obcí ale nebude zřejmě svolná, protože bývalé sociální pracovníky již propustila, případně je převedla na jinou agendu.
Samozřejmě i nadále lze na sociální práci rezignovat. Pak ovšem musí být systém méně administrativně náročný. V úvahu přicházejí jen dvě varianty. Buď se posuzuje méně podmínek, což ale vede k růstu počtu dávek. Nebo se omezí okruh potřebných. To však znamená, že spousta lidí ze záchranné sítě vypadne, a odtud je již jen krůček k sociálním nepokojům. Ani jednu cestu nelze označit za promyšlenou.
Chytrý stát ví, že se mu práce s lidmi, a hlavně prevence nežádoucích jevů, byť je zkraje dražší, vyplatí. Česká republika bohužel již dlouho podobný důvtip neprojevila, o čemž svědčí zamrzlé hospodářství, rekordní nezaměstnanost a prudký růst počtu žadatelů o dávky.
Drábkova nepromyšlená reforma akcentovala především administrativní stránku dávkových agend, případně represi a víceméně rezignovala na aktivní práci s příjemci dávek. dvojí podpora
Příspěvek na bydlení
* Patří do okruhu dávek státní sociální podpory (vedle přídavků na děti, rodičovského příspěvku, porodného, pohřebného a dávek pěstounské péče). * Nárok má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. * Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíců v období posledních deseti kalendářních let.
Doplatek na bydlení
* Spadá pod agendu dávek hmotné nouze (vedle příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci). V hmotné nouzi se osoba či rodina ocitá v okamžiku, kdy nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. * Řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. * Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí. * Ve výjimečných případech je poskytován i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení. * Výplata doplatku na bydlení je časově omezena na 84 měsíců v období posledních deseti kalendářních let. Zdroj: MPSV
RAPIDNÍ NÁRŮST DÁVEK
Typ dávek Počet vyplacených Meziroční Vyplaceno Meziroční
dávek (v tis.) změna od počátku roku změna
(v %) (v mil. Kč) (v %)
XI/2012 XI/2013 2012 2013
Dávky pomoci v hmotné nouzi celkem 184,5 224,8 121,8 7010,7 9537,0 136
z toho
Příspěvek na živobytí 127,3 152,6 119,9 5359,3 6792,2 126,7
Doplatek na bydlení 51,3 67,6 131,8 1495,7 2526,7 168,9
Mimořádná okamžitá pomoc 5,9 4,6 78,0 155,7 218,1 140,1
Dávky pro zdravotně postižené 243,0 233,4 96,0 1414,2 1755,2 124,1
Příspěvek na péči 317,2 325,8 102,7 16 830,9 17 887,8 106,3
Zdroj: MPSV
Graf
MÁLO SE ZKOUMÁ
Počet žádostí o dávku a provedených sociálních šetření (r. 2013)
Pozn.: *údaje pouze za první dva měsíce IV. čtvrtletí
Zdroj: Úřad práce ČR
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz
