Akademii věd by měla od 25. března příštího roku vést jednašedesátiletá bioložka Eva Zažímalová. Nahradí dosavadního předsedu Jiřího Drahoše. Dnešní volbu akademického sněmu musí ještě schválit vláda a do funkce předsedkyni jmenuje prezident. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.
Zažímalová byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.
Budoucí předsedkyně akademie, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, chce přesvědčit vládu, aby ročně dávala akademii až sedm miliard korun. Nyní od státu dostává 4,5 miliardy korun, což je zhruba 29 procent z jejího celkového rozpočtu. Zbytek ze zhruba jedenáctimiliardového rozpočtu tvoří příjmy z grantů a dále z licencí a patentů.
Zažímalová poukázala na zahraniční praxi a mezinárodní audit, podle nichž vyspělé státy podporují své výzkumné instituce minimálně z 50 procent a ideálně až 70 procenty. V Česku výdaje státu na provoz výzkumných institucí dlouhodobě stagnují, což podle vědců ohrožuje kvalitu a efektivitu výzkumu.
Zažímalová chce také řešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť, která kvůli klesajícímu rozpočtu neměla na přístrojové vybavení. Chce také snížit administrativní zátěž vědců. Zlepšit by se podle ní mělo mimo jiné i získávání prestižních zahraničních grantů a motivace mladých českých vědců, aby se vraceli ze zahraničí.
Podle končícího šéfa AV ČR Jiřího Drahoše se v osobě Zažímalové pojí nezpochybnitelná vědecká kvalita s respektem v široké akademické obci. Podle Drahoše, který akademii vedl osm let, má nová předsedkyně řadu manažerských zkušeností.
V Akademii věd ČR pracuje Zažímalová od začátku 80. let, konkrétně v Ústavu experimentální botaniky je od roku 1983, pět let ho i vedla. Věnuje se též hodnocení výzkumných týmů. Má dvě dospělé děti a je téměř 40 let vdaná.
Eva Zažímalová (61) |
---|
Vzdělání: vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983); v roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin. |
Profesní kariéra: od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československá akademie věd), mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu a v letech 2007 až 2012 jeho ředitelkou; od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR; od roku 2013 je členkou rady Akademie věd ČR, na starosti má i hodnocení výzkumných organizací. |
Vědecká činnost: jejím hlavním oborem je biochemie, molekulární biologie, cytologie a fyziologie rostlin se zaměřením na mechanismus působení a transport fytohormonů auxinového a cytokininového typu v rostlinných buňkách; je autorkou pěti desítek publikací, její práce byly citovány více než 1400krát. |
Patří k nejuznávanějším českým vědkyním, její výzkum zaměřený na auxiny může mít využití například v zemědělství. „Mnoho herbicidů funguje na bázi auxinů, způsobují například opad listů a ničí mnohé plevele. Nedávno můj kolega získal grant od Technologické agentury na další auxinové herbicidy, má zažádáno o dva patenty, jeho výzkum by tedy také mohl vést k tolik žádaným výsledkům užitečným pro praxi,“ přiblížila dopad svého bádání letos v březnu v LN. |