Předvolební velký úklid

Úředníci zametají kauzu s restitučními nároky pod koberec

Ministr zemědělství Jakub Šebesta plní své angažmá v úřednické udržovací vládě vskutku doslova. Udržuje nepořádek na Pozemkovém fondu České republiky (PF), jehož je z titulu své ministerské funkce nejvyšším šéfem. Šebesta, kterého do Fischerova kabinetu dosadila sociální demokracie, drží basu s vedením fondu, v němž za agrárního ministra Petra Gandaloviče (ODS) posílili občanští demokraté a jim blízcí lidé. Názorná ukázka, jak by po říjnových volbách mohla fungovat velká koalice dvou nejsilnějších stran. Díky vzájemnému partajnímu respektování může vyšumět průšvih s chybným přeceňováním restitučních nároků, na který jako první upozornil týdeník EURO (27 a 33/2009). Spekulace s restitucemi, prošetřované kriminální policií, nikoho dalšího zřejmě nevzrušují. Všichni, kteří by měli konat, alibisticky opakují zaklínadlo: Čekáme na výsledek probíhající kontroly. Tady ale asi nebude platit pořekadlo, že kdo si počká, ten se dočká.

Výsledky auditu po volbách Jen velký naiva může věřit tomu, že úředníci z PF dobrovolně ukážou na své selhání. Závěry vnitřní kontroly 2500 restitučních případů, administrovaných na pražském územním pracovišti, má fond předložit na podzim. Rozuměj po parlamentních volbách. „Vzhledem k velkému objemu kontrolovaných spisů lze výsledky kontroly očekávat nejdříve v říjnu,“ sdělil předseda výkonného výboru fondu Radim Zika (ODS) v odpovědi na podnět k nadhodnocení majetkových nároků. Dost času na zahlazení stop po machinacích, díky nimž se na úkor státu mělo obohatit několik lidí. „Přecenění existujících nároků, když se mimopražské pole ohodnotí jako stavební parcely v Praze, by po prodeji pozemků vyneslo téměř miliardu korun,“ tvrdí Dagmar Hlasová z realitní kanceláře Alka-reality. Právě ona rozvířila restituční aféru, kterou se PF snaží tutlat a pomocí kontrolního auditu teď hraje o čas. Nebylo by co řešit, kdyby ve své práci neselhali někteří vedoucí pracovníci státního fondu. Zatím se nemusejí ničeho bát, na židlích je drží kolektivní nezodpovědnost orgánů PF. V normálně fungujícím systému by úředníci museli rychle odejít, aby nemohli dál krýt a retušovat prazvláštní restituční operace.
„Ministr zemědělství vyčká na výsledky komplexní kontroly restitučních případů z pražského pracoviště. Až se s nimi seznámí, učiní závěr. Považuje proto za předčasné iniciovat v tuto chvíli jakékoli personální změny na PF,“ tlumočil Šebestův postoj jeho mluvčí Hugo Roldán. Stejně impotentní je i prezidium fondu, vrcholný orgán, v jehož čele stojí ministr. Na zasedání v minulém týdnu přešlo prezidium kauzu s tím, že si počká na konečnou kontrolní zprávu. „Podle mého názoru je špatně, že výjimečné přecenění nároku neprošlo výkonným výborem PF. Teď chci vědět, jak to všechno bylo, a uvidíme v závěrečné zprávě,“ říká člen prezidia a poslanec za KSČM Petr Braný, který se vyptával na pozoruhodné přeceňování majetkových nároků, mezi nimiž trčí náhlá oprava u dvou pražských restituentek z 241 tisíc korun na 5,9 milionu korun.

Radní na čekané Na mrtvého brouka si hraje také dozorčí rada fondu. Nejprve se její předseda Jan Grůza odvolával na probíhající policejní šetření, nyní čeká na zjištění kontrolního odboru PF. „Až nás seznámí se závěry, budeme pokračovat,“ slibuje Grůza. Tato kauza potvrzuje, jak alibistické je kolektivní řízení fondu. To by se ale mělo změnit od příštího roku, kdy fond bude nově vést ředitel s náměstky. „Nová struktura může přispět k tomu, že se zpřetrhají nežádoucí vazby mezi úředníky a podnikateli,“ prohlásil šéf výkonného výboru Zika v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Zikovi, který by jistě rád pokračoval jako ředitel, se však nic zpřetrhat evidentně nechce. Chyby svých podřízených přitom zaobaleně přiznává. Potvrdil například, že byly nesprávně oceněny restituční nároky Miluše Martinovské za vyvlastněné pozemky v Písnici. V rozporu s metodikou PF se při vyměření nároku vycházelo z ceny pro Prahu, ač Písnice nebyla její součástí v době odnětí pozemku. „Tato ocenění byla zaměstnanci sekce restitucí vyhodnocena jako nesprávná,“ napsal Zika stěžující si Dagmar Hlasové. Smutně komické. Jak to na fondu chodí? Ocenění nejprve zajistí sekce restitucí, aby stejná sekce své rozhodnutí následně zpochybnila… PF se také přihlásil k tomu, že bylo chybou, když hodnotu nároku za odebrané pole v Hostivici zvýšil z 241 tisíc korun na téměř šest milionů. I toto nevídané nadhodnocení slibuje vrátit zpět.
Zika musí vědět, že podobné přehmaty nebyly výjimečné. Přesto sekci restitucí, odpovědnou za oceňování nároků, nadále vede Květoslava Brátová. Tuto sekci má kromě dalších pod sebou druhý místopředseda výkonného výboru PF Pavel Brandl. Oba přivedl ze západočeského pohraničí do pražského ústředí fondu Gandalovič. Brátovou povýšil po maléru spojeném s restitucemi, kvůli kterému byla odvolána z postu ředitelky Pozemkového úřadu v Tachově a stala se řadovou referentkou. Z Tachovska se Brátová znala s Jiřím Janovcem, který s Marcelem Svobodou zastupuje restituenty. Ideální konstelace pro luxusní přecenění nároků. „Když jsme ale nepřistoupili na nabídku, abychom jim pak získané pozemky odprodali, zase se nám výše nároku najednou snížila,“ popisuje zkušenost jedna z oprávněných osob. Bojí se zveřejnit jméno, aby jí to pak na fondu nevraceli.

Když nejsou konexe Nebýt Dagmar Hlasové, která na prapodivné přeceňování upozornila policii, všechny možné orgány PF, ministra zemědělství, poslance zemědělského výboru i premiéra, mohli by restituční spekulanti dotáhnout své snažení do úspěšného konce. To znamená obohacené nároky směnit v dražbách za pozemky. Po humbuku, který Hlasová vyvolala, fond však pozastavil soutěže, do kterých se hlásili lidé se spornými nároky. A stěžovatelce, která se soutěží také účastní, aby pro své klienty získala pozemky, se už PF „odměňuje“. V pozastavených soutěžích jsou totálně zablokované nároky zastupovaných restituentů a neví se, na jak dlouho. „Po tom, co o kauze informovala Česká televize, se nám ozývají další restituenti. Už dřív se jim zdálo, že za ukradené pozemky mají dostat jen ubohou náhradu. Reportáž je v tom utvrdila,“ poukazuje Hlasová na protichůdnou zkušenost, kdy fond výši nároků naopak těžce podcenil. Příklad? Půdu uvnitř hlavního města zabranou pro výstavbu sídliště ohodnotil na dvě koruny za metr čtvereční, když správně měl počítat 250 korun za stavební parcelu. Ošizený restituent měl smůlu – nezastupovali ho správní lidé s dobrými konexemi na Pozemkovém fondu.

SOUVISLOSTI Za vyvlastněné pozemky, které stát nemohl vrátit původním majitelům, vyměřuje Pozemkový fond majetkové nároky. Ty lze proměnit za náhradní pozemky nebo si je nechat proplatit.
Při ocenění nároku PF vždy vycházel ze stavu pozemku v době odnětí. Pro výši nároku bylo tedy rozhodující, zda katastrální území bylo v době vyvlastnění součástí Prahy, nebo šlo o samostatnou obec (výrazně nižší cena). Toto pravidlo ovšem PF porušil u některých pražských restitucí a nároky přecenil. Díky tomu, že místo polí za Prahou (cena od tří do deseti korun za metr čtvereční) počítal stavební parcelu v hlavním městě (250 korun za metr čtvereční), hodnota restitučního nároku rázem prudce stoupla. Jeho držitel by díky tomu následně získal i mnohem větší rozsah pozemků a náležitě se vyrovnal s lidmi, kteří operaci zařídili.
Takového privilegia se ale dostalo jen některým restituentům, které začali zastupovat lidé s vazbami na PF.
Poté, co případ začala na podnět majitelky Alka-reality Dagmar Hlasové vyšetřovat policie a informovala o něm média, PF vrací některé nároky na původní výši.