Že podmínky pro podnikatele u nás nejsou ideální, potvrzuje v rozhovoru pro Euro.cz i ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Společně s kolegy se snaží upozorňovat na nedostatky v digitalizaci a ve spolupráci s dalšími organizacemi tlačí na rychlé změny, které by české ekonomice výrazně pomohly. Vláda Petra Fialy je podle něj k podnikatelům v IT oboru vstřícnější než ta předchozí. Za klíčovou považuje celoživotní edukaci zejména starší populace v oblasti digitálních dovedností.
S jakou myšlenkou jste se pustili do založení Asociace pro aplikovaný výzkum v IT?
S nápadem na její založení jsme přišli na podzim 2020, ale oficiálně fungujeme od března minulého roku. Chceme posunout vnímání IT sektoru jako přední součásti českého hospodářství. Ukázat, že třeba z hlediska růstu přidané hodnoty a konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích je to minimálně stejně důležitá oblast jako tradiční průmyslové obory. Prosazujeme taky praktické věci, které dělají členům naší asociace starosti. Momentálně řešíme téma home office, což mezi IT komunitou hodně rezonuje, ale průmysl to zas tolik netrápí.
Poskytujete také know-how, jak na digitální transformaci?
Naší úlohou úplně není odborné poradenství. S faktickou digitalizací neradíme soukromému sektoru, a už vůbec ne tomu státnímu. Oni totiž sami vědí lépe, kde to není ideální a co by šlo zlepšit. Naším úkolem je tedy spíše vysvětlovat potřeby podniků, ať už veřejnosti, nebo právě státu. Snažíme se, aby podmínky, v jakých se ten byznys odehrává, byly přívětivější k digitálním podnikům, aby se usnadnily investice do digitalizace firem z těch tradičních oborů.
Proč podle vás digitalizace státní správy tak vázne?
Je to dlouhý a kontinuální proces, nic se nemění ze dne na den. Digitalizaci státní správy podle mě brzdí ten takzvaný resortismus. Úředníci často mají pocit, že od politiků ,odněkud shora‘ přicházejí nařízení, která ani neodpovídají opravdovým místním potřebám. Takže se ty úkoly splní, jen aby se neřeklo, ale skutečný zájem o kvalitativní změnu už tam není. Každopádně nechci kritizovat státní správu, ostatně to není v naší gesci. Za sebe říkám, že obecně je to složitá průřezová agenda, která se těžko řídí napříč resorty. Tam je asi ten zakopaný pes.
Například zakladatelé startupů si stěžují na složitou komunikaci se státem. Je tam za poslední roky vidět nějaké zlepšení?
Že si ty dva světy – podnikatelský a státní – v Česku moc nerozumí, to je pravda. Řekl bych ale, že v principu jsou pro novou vládu podniky větším partnerem než pro tu předchozí, která se soustředila na velké zaměstnavatele. Její prioritou bylo spíše udržení zaměstnanosti než podpora progresivních oborů jako IT. V komunikaci se státní správou určitě pozorujeme zlepšení krok za krokem. Je to taková ta masarykovská každodenní drobná práce.
Říkal jste, že se státem hovoříte o potřebách a podpoře podniků. S jakými argumenty na ta jednání přicházíte?
Uvedu to na konkrétním příkladu. My často vysvětlujeme, že pokud tu máme nějakou společnost vyvíjející počítačovou hru, tak za tím nemusí nutně být nějací divní ajťáci, kteří pracují na ,nesmyslu‘, ale že je potřeba na ně nahlížet jako na čisté exportéry služeb. To znamená firmu, která tady vyrobí digitální produkt. Většinu zákazníků má sice v zahraničí, ale díky tomu do naší ekonomiky putují peníze, nějaká přidaná hodnota. Takže řešíme i takové jednoduché věci. Ale například v kontextu Green Dealu se snažíme zdůrazňovat, že digitalizace a IT sektor mohou uspořit velké množství emisí díky zjednodušení toho celkového provozu.
Z Evropské unie k nám ročně proudí velké finanční prostředky na digitalizaci. Daří se dotace dobře přerozdělovat?
V rámci debat o prioritizaci digitálních sektorů tvrdíme, že zatímco pro zpracovatelský průmysl se dlouhodobě vyhrazuje hodně peněz, IT je pořád takový chudší příbuzný. Z hlediska těch prostředků v rámci velkých programů, jakými jsou OP TAK (operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost) a Národní plán obnovy, které směřují i na aplikovaný výzkum, jde o již rozjednanou věc minulou vládou. Ovšem až ta nová bude schvalovat jejich definitivní podobu. Možná do plánů ještě promítne něco svého, ale příliš s tím nepočítáme.
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvedla, že digitalizace pro ni bude jednou z priorit. Máte pocit, že podle toho již koná?
Z našeho pohledu došlo k pozitivnímu vývoji co do prostých zmínek o aplikovaném výzkumu a oboru IT, ale to programové prohlášení není příliš podrobné, takže nás ještě čekají detailnější diskuse s vládními představiteli o jednotlivých větách. Celkově ovšem vítáme větší zájem o zlepšení pozice univerzitních spin-off firem. Je to přiblížení k Západu. Naše asociace sleduje trendy z různých koutů světa a v této záležitosti si od vlády slibujeme, že jim bude více otevřená. Komunikujeme s nově zřízeným aparátem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Dalším partnerem je pro nás ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr Síkela přišel z byznysu, vyjadřuje se velmi pozitivně směrem k IT podnikům a startupům obecně. V tomhle spatřujeme příjemnou změnu.
Jaké jsou ty ideální cíle, ke kterým se snažíte stát prostřednictvím vaší asociace dotlačit?
Líbilo by se nám, kdyby šlo založit firmu na internetu během několika hodin. Z té praxe víme, že je to pořád nesmírně zdlouhavý proces. Přebíhání z úřadu do úřadu. U notářů se situace trochu zlepšila, ale je to taky o lepším propojení státních databází s bankovními. Pevně doufám, že se to povede do konce této dekády, nejlépe v její první polovině. Vláda by to měla stihnout. Hodně cestuji po světě – do Afriky, jihoamerických zemí – a vidím, že to jde. Měli bychom s tím pohnout už kvůli tomu, že když do Česka lákáme zahraniční investory, tak se sice můžeme pochlubit stabilním podnikatelským prostředím a poměrně věrnou pracovní silou, ale je strašně složité prokousat se tou byrokracií.
Máte odhady, kolik to bude stát, respektive zda vládou avizované navýšení investic do digitalizace bude dostačující?
Tohle je otázka nějaké cost-benefit analýzy. My si ale myslíme, že ve výsledku tak moc nezáleží, kolik peněz na to bude potřeba. Ta ztracená příležitost ekonomické aktivity z důvodu šílené byrokracie, ušlí zahraniční investoři, čeští podnikatelé, kteří si kvůli zdejším podmínkám raději založili firmu někde ve Spojených státech, i když sedí v pražské kanceláři, to představuje mnohem větší daňové ztráty, než jaké budou náklady na zlepšení všech věcí. Pojďme se co nejrychleji dobrat nějakého výsledku, abychom odšpuntovali potenciál IT sektoru, který je pro Českou republiku a její konkurenceschopnost klíčový. Zdroje by se navíc měly najít z těch evropských příspěvků.
Věnujete se také otázce schopnosti či neschopnosti českého školství připravovat studenty na život ve 21. století z hlediska digitálních dovedností?
Jsme členy platformy Digital Europe, která sdružuje nám podobné asociace z celé Evropy a jejíž součástí je třeba i Facebook, Amazon… Jedním z těch stěžejních témat tam je celoživotní vzdělávání lidí v oblasti digitálních dovedností. Hlavní problém neleží ve školách, nejvíc práce nás čeká v základní edukaci nejširší populace. Aby byla schopná v budoucnu fungovat na pracovním trhu, bude muset rozšířit své digitální kompetence. Tím neříkám, že by se nic nedalo zlepšit na středních nebo základních školách, ale vyrůstá nám tady spousta odborníků, kteří jsou schopni obstát v zahraniční konkurenci. Takže hlavní úkol je udělat z IT něco, v čem se širší veřejnost bude chtít nějak zlepšovat, aby dokázala využívat nové metody práce.
Za poslední dva roky pandemie se ale možná schopnosti spousty lidí v této oblasti značně posunuly…
Poskočili jsme mílovými kroky. I v rámci těch konzervativních oborů, které se digitalizaci hodně bránily. Kolegové lékaři a právníci prominou, ale právě tyhle dvě profese systematicky vzdorovaly nějakým změnám. Já sám jsem pedagog, takže vidím, že i ve školství došlo k posunům – vytvořil se takový digitální protokol. Studenti a učitelé umí lépe pracovat v online prostoru. Pootevřely se také dveře telemedicíně, což je obrovsky perspektivní oblast, která může díky digitalizaci zjednodušit život milionům lidí.
