Novela zákona o přeměnách společností je jeho nejrozsáhlejší revizí od nabytí účinnosti
Ministerstvo spravedlnosti předložilo v loňském roce vládě novelu zákona o přeměnách společností poté, co prošla vnějším připomínkovým řízením. V souvislosti s ní jsou navrhovány změny účetních a daňových předpisů. Cílem je zjednodušení pravidel, zavedení nových forem přeshraničních přeměn a zajištění souladu tuzemské úpravy s právem EU. Předpokládaná účinnost novely je od 1. července 2011.
Rozhodný den
Dle stávající úpravy musí rozhodný den předcházet dni konání valné hromady schvalující přeměnu. Nově bude možné stanovit rozhodný den i po tomto datu, nejpozději však jako den, ve kterém je přeměna zapsána do obchodního rejstříku. Toto by mělo odstranit praktické problémy u přeshraničních přeměn, které plynou z rozdílného pojetí konceptu rozhodného dne v různých státech.
V důsledku uvedené změny se rozhodný den může rozcházet s okamžikem ocenění jmění zúčastněné společnosti. Na to reagují účetní předpisy, podle nichž bude muset být v zahajovací rozvaze sestavené k rozhodnému dni zachyceno nejen ocenění jmění, ale i úbytky majetku a závazků od okamžiku ocenění do rozhodného dne. O těchto úbytcích by se však mělo účtovat, pouze když nástupnická společnost přeceňuje jednotlivé složky majetku a závazků. Navržený účetní postup v případě, kdy je převzato ocenění těchto složek vykázané v účetnictví zúčastněné společnosti, však může vést k významnému zkreslení účetnictví.
Stěhování přes hranice
Nově budou, vedle přeshraničních fúzí, výslovně upraveny i ostatní formy přeshraničních přeměn – přeshraniční rozdělení a přeshraniční převod jmění. Kromě toho se zavádí i přeshraniční přemístění sídla, a to ve formě přemístění sídla do České republiky a přemístění sídla do zahraničí. V prvním případě dochází ke změně sídla zahraniční společnosti do ČR a zároveň k migraci do našeho právního systému. Při přemístění sídla do zahraničí sice též dochází ke změně sídla, nicméně česká společnost si může ponechat svůj osobní statut – i nadále se tedy může řídit obchodním zákoníkem.
Ocenění jmění
U fúze sloučením se rozšíří množina situací, kdy bude vyžadováno ocenění jmění zanikající společnosti. To bude nutné vždy, když bude zvyšován základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti. Dle stávající úpravy je zvýšení základního kapitálu v určitých situacích vyloučeno, například při sloučení akciové společnosti, která je jediným společníkem zanikající společnosti. Naopak u rozdělení společnosti budou situace, kdy ocenění jmění vyžadováno nebude. Novinkou by mělo být též povinné ocenění jmění při převodu jmění na společníka.
Z účetního hlediska dochází k přecenění převzatého majetku a závazků v případě, kdy je vyžadováno ocenění jmění. Rozšíření/zúžení množiny těchto situací má tedy přímý dopad do účetnictví nástupnické společnosti. Dle důvodové zprávy by však v budoucnu mohlo dojít k omezení možnosti přecenění majetku a závazků v situaci, kdy by se přeměny účastnily společnosti ve vztahu ovládající a ovládané osoby. To by například znemožnilo přecenění při „post-akviziční“ fúzi, což by mohlo mít i negativní daňové dopady.
Novinkou je také zvažovaný návrh, podle kterého by znalce pro ocenění jmění zúčastněné společnosti vůbec nenavrhovaly. Podle důvodové zprávy by tím mělo dojít k objektivnímu výběru ze strany soudu.
Převzetí nerozděleného zisku
Oproti původnímu návrhu novela neobsahuje výslovný zákaz vykázat v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti v položce nerozdělený zisk vybrané položky nemající původ v zisku. Zůstává tedy sporné, zda je přípustná současná praxe, kdy nerozdělený zisk obsahuje i uvedené položky neziskového charakteru.
Lze uzavřít, že novela do velké míry úspěšně reaguje na četné nedostatky, které vyplynuly z dvouletého uplatňování nové právní úpravy v praxi. Zároveň uvádí tuzemský právní předpis do souladu s komunitárním právem, což přináší českým společnostem nové příležitosti v podobě dalších forem přeshraničních přeměn a přeshraničních migrací a souvisejícího daňového plánování.
