V Česku vznikla nová profesionální liga MMA. Z nebrutálnějšího bojového sportu chce udělat prémiovou zábavu
Josefa Gorilu“ Krále v davu určitě nepřehlédnete.
Přední český bojovník MMA (mixed martial arts) sice zápasí v lehké váze, od krku dolů ale připomíná hustě potetovaného buldoka s nepříjemně ostrým pohledem. Nebo gorilu, mám-li po užít jeho vlastní bojovnický pseudonym symbolizující agresivitu, jíž vyniká v zápasnické osmihranné kleci.
Když coby hlavní hvězda prvního galavečera nové ligy MMA, nazvané XFN, nenápadně vchází do libeňské sportovní haly, první co z Krále vidím i na dálku, jsou jeho uši. Zápasnickými chvaty jsou srolované jako u málokterého domácího zápasníka MMA. „Honza přijde až tak v sedm,“ říká mi u stolu kousek od klece André Reinders, trenér Králova dnešního soupeře Jana „Krále severu“ Malacha a matchmaker XFN.
Reinders, jehož partnerka Hana Mašlíková galavečer spolumoderuje, je sám několikerý profesionální šampion MMA s vlastní stájí bojovníků a mimochodem i titulem magistra politologie.
XFN založil bývalý špičkový kickboxer
Petr Kareš, který chce nejkomplexnější, ale také nejbrutálnější bojový sport zahrnující všechny druhy boxu, zápasu i brazilského džiu-džitsu prodávat po vzoru USA jako prémiový sport.
„MMA zažívá ve světě vlnu popularity.
Buď se na ní svezeme i my, nebo nás prostě mine,“ říká lakonicky Kareš, známý i ze zápasů K-1.
Kareš i Reinders věří, že také v Česku má MMA šanci proniknout mezi divácky i mediálně populární a štědře sponzorované sporty, když už se tak stalo nejen v Americe, kde MMA nahrazuje v televizi box, ale třeba i v sousedním Polsku. „Bylo načase rozvířit vody českého profiMMA. Dát tyhle dva přední bojovníky dohromady nebylo ani tak manažerské rozhodnutí, kluci se k tomu sami hezky po česku vyhecovali,“ vysvětluje Reinders zápas Král vs. Malach, za nímž se nejen na sociálních sítích táhla tradiční stopa velkohubé vychloubačnosti i nadávek, známá i z boxu. Ostatně málokdo v téhle disciplíně vynikal tak dobře jako nedávno zesnulý boxer Muhammad Ali, kromě ringu i král sebechvály a invektiv.
Gorila vs. Král
Postavit Krále proti Malachovi dává smysl i v kleci. V téměř pětatřiceti letech Král patří mezi naše nejzkušenější bojovníky a pere se víc na zemi. Předtím už se stal šampionem tuzemské série GCF, jejíž zápasy MMA se konaly v luxusním pražském klubu SaSaZu a která poslední dobou stagnuje. Král sice neměří ani 170 centimetrů, jeho muskulatura ovšem každému napoví, že by vám s ušima dokázal udělat i horší věci, než potkaly ty jeho.
Výrazně vyšší Malach, připomínající díky plnovousu hipstera, je čtyřiadvacetiletý student podnikové ekonomie na liberecké Technické univerzitě a spíš boxer a kickboxer než zápasník. Všechny své poslední zápasy vyhrál k. o. Ani jeho pohled sice neříká, že chce být vaším kamarádem, vedle Krále nicméně působí subtilně. Jeho trenér Reinders ho považuje za velkou naději a budoucnost českého MMA, které nyní opouští první generace špičkových bojovníků jako právě Reinders, Petr „Monster“ Kníže nebo Michal Hamršmíd.
„Když jsem zápasil já, musel jsem u toho pracovat.
Uměl jsem dvě páky a něco z thajského boxu a s tím jsem bojoval proti evropské špičce. Vyhrávat jsem dokázal hlavně kvůli bojovnosti. Nová generace kluků je úplně jinde. Jak roste popularita MMA, tak k nám přicházejí trenéři z různých jiných sportů. Nejlepší kluci dnes mají trenéry na kondici, box, zápas i džiu-džitsu. A samozřejmě i dobré fyzioterapeuty,“
usmívá se Reinders, zatímco v hale kolem nás zkouší světelné a zvukové efekty na večer.
A samozřejmě jde i o nemalé peníze. Malach například létá trénovat i do Kalifornie, kde se pere světová špička. Týden tam stojí 50 tisíc korun. Peníze mu shání hlavně Reinders. „Sponzoři často dávají peníze na kluky, kteří jsou jim sympatičtí nejen v kleci,“ říká bývalý šampion. I proto jim chce budovat mediální image nejen ve specializovaných sportovních médiích, ale také v předních denících a týdenících.
A samozřejmě hlavně v televizi, bez níž dnes žádný skutečný profesionální sport neexistuje. První galavečer XFN proto nabízí nejen sportovnímu kanálu Novy, ale i společenskému bulváru Prásk!.
Pravda, ten nemá - přinejmenším svým názvem -k dění v kleci zas až tak daleko. MMA občas vysílá i ČT4, ale ze záznamu. Primetime u nás patří fotbalu, hokeji nebo florbalu.
Každý chce být profík MMA jsem se dostal ve věku, kdy už tělo bylo tak rozštípaný, že jsem věděl, že nemá cenu chodit zápasit,“ říká mi Jan Voborník. Menší potetovaný muž s plnovousem a brýlemi s výraznými černými obroučkami proto dělá kolem MMA všechno kromě zápasení: je trenérem, špičkovým rozhodčím, promotérem, komentátorem i majitelem královéhradeckého klubu MMA. V Libni dělal rozhodčího i amatérskému mistrovství MMA, které předcházelo profesionálnímu galavečeru a jehož finalisté se poté o nejvyšší český titul utkali právě před třemi hlavními profesionálními zápasy.
„Skoro každý kluk, co dnes dělá MMA, chce být profík. Tenhle sport dělají dvě kategorie kluků. Buď ti, co si jen chtějí splnit životní výzvu, anebo ti, co mají mnohem vyšší ambici,“ popisuje Voborník.
Ostatně finále amatérského mistrovství MMA není součástí prvního galavečera nové ligy XFN náhodou, i když nemá stejného pořadatele: Kareš s Reindersem chtějí spolupracovat rovněž s našimi nejlepšími amatéry a dostat i je mezi profesionály. Ty totiž v Česku stále spočítáte na prstech dvou rukou.
„Všichni amatérští mistři mají na to, aby hned skočili někam dál, klidně i do profi. Za poslední tři roky vystřelila úroveň amatérů prudce nahoru. Může se klidně stát, že některé jejich zápasy jsou i lepší než ty profesionálů,“ vysvětluje situaci v MMA Voborník. A s úsměvem dodává: „V tomhle sportu se může stát cokoli. Profesionálové se někdy nechtějí s amatéry prát, aby od nich nedostali. Představ si, že si buduješ kariéru nejlepšího profesionála a pak dostaneš v kleci od nějakého amatéra.“
Spával jsem v kleci
„Myslíme si, že právě MMA je budoucnost všech bojových sportů. Už dnes patří mezi nejrychleji rostoucí sporty na světě. Jsme přesvědčeni, že se jednou dostane i na olympiádu,“ vysvětlil Kareš vznik XFN na tiskovce krátce před jejím prvním galavečerem v Libni. Profiligu MMA pořádá s Petrem Lamačem, promotérem zápasů Simply the Best, a berou to jako dlouhodobější investici. Nejdřív prý chtějí vytvořit „prémiový sportovní obsah“, a ten pak nabízet médiím, především televizi. Oba vědí, že je to běh na delší trať, první večery budou dotovat.
V Libni například považují za úspěch tisíc diváků.
XFN zatím nemá hlavního sponzora, který by jí dal své jméno, podporuje ji víc firem. A taky sami Kareš s Lamačem. Ti zatím investují několik milionů korun, z nichž nejvíc peněz jde na reklamu, zatímco výhry bojovníků promotéři popisují „v tisících eur“. Příjmy ze vstupného pokryjí možná čtvrtinu nákladů, ani špičková úroveň MMA u nás zatím nenaplní víc než dvoutisícovou halu. „Zatím XFN financujeme i ze svých peněz, protože věříme, že MMA můžeme jednou prodávat jako prémiový sport. Teď máme dost peněz, abychom to rozjeli. Chceme značku XFN rozvíjet dlouhodobě,“ komentuje začátky profiligy Kareš. Druhý galavečer plánuje na podzim, cílem jsou zatím čtyři turnaje.
První večer má na programu tři profesionální zápasy.
Kromě již zmíněného Krále s Malachem promotéři postavili do klece i Makhmuda Muradova, mladého Uzbeka žijícího dlouhodobě v Česku, a mladého vysokého bojovníka Matúše Juráčka; první má za soupeře zkušeného Portugalce Rafaela Silvu a druhý Itala Carla Pedersoliho. „Prémiová liga potřebuje prémiové zápasníky. To znamená, že budeš na tiskovky chodit včas,“ říká Kareš u oběda jen napůl žertem Muradovovi. Uzbek, trénující u Reinderse i Knížete, se na zápas připravoval v Thajsku, příprava stála čtyři tisíce eur.
„Osmdesát procent platili sponzoři. Dnes už se mi někteří i sami nabízejí, ale předtím jsem dělal na dveřích (vyhazovače - pozn. red.) a spal v kleci.
Končil jsem v práci v šest ráno a trénink byl od devíti hodin, tak nemělo cenu jít domů,“ popisuje Muradov život začínajícího „profíka“ MMA. Teď už je situace lepší: má prý nabídky na zápasy v Rusku i Číně - první za osm tisíc dolarů, druhou za deset tisíc dolarů plus prémie za výhru nebo k. o. A profík se z Muradova stává i ve dveřích striptýzového klubu Goldfingers. „Osvědčil jsem se, takže už teď řídím ostatní kluky. Jen přijdu a shrábnu peníze,“ usmívá se, zatímco dojídá kuře.
Rozhodly body
„MMA dokázal za posledních deset let víc než většina bojových sportů, i když v některých zemích je pořád zakázaný. Z devadesáti procent ho dělají kluci, kteří spolu vlezou do klece, tam jeden vyhraje a pak si podají ruce,“ vysvětluje Kareš. Ruce si před zápasem veřejně podali i Král s Malachem, kteří se částečně distancovali od webové hysterie předcházející jejich zápasu. „Půlka těch výroků na Facebooku ani není z mé hlavy,“ řekl Malach. Král pro změnu ukázal, že když se upřímně zasměje při vzpomínkách na někdejší kariéru reprezentačního pětibojaře, kde potkával Tomáše Kluse s kytarou, nemá s gorilou vůbec nic společného. Nebo aspoň ne od krku nahoru.
Tři profesionální zápasy nakonec nepřinesly jedinou výhru před časovým limitem. Král s Malachem intenzivně bojovali plných patnáct minut, druhý jmenovaný navíc od druhého kola se zlomenou rukou. Král ho několikrát dostal na zem, kde ho málem uškrtil, Malachovi se ale vždy podařilo vstát a bojovat vestoje, kde mívají boxeři navrch. Výsledek těžké a vyrovnané bitvy nakonec museli určit až bodoví rozhodčí, podle kterých uspěl Král. Juráček prohrál na body, zatímco Muradov stejným způsobem vyhrál.
První, co z Krále vidím i na dálku, jsou jeho uši. Zápasnickými chvaty jsou srolované jako u málokterého domácího zápasníka MMA.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
