Že je s našimi lesy dlouhodobě něco v nepořádku, signalizují nejen spory vlastníků s myslivci, ale také podnikatelského sektoru se státem, ochránců přírody s těžaři dřeva, prakticky všech se všemi.
Příčin tohoto stavu je víc, základní jsou ale dvě. První je přitom doslova ideologického charakteru a je odkazem dědictví předlistopadového režimu. Podle této ideologie je všechno všech, ale zejména státu. Právě proto v našich lesích přetrvává idea lidového myslivectví a nadstandardní práva myslivců nad právy vlastníků. Projevující se v praxi mimo jiné (ale nejen) přemnoženou zvěří. Společnost je navíc touto ideologií tak infikována, že veřejný zájem zabezpečovaný myslivci potvrdil veřejně i Ústavní soud. Jakoby se vlastníci nedokázali o zvěř na svých pozemcích postarat.
Ze stejného principu, totiž nijak neuchopeného a nedefinovaného veřejného zájmu, vychází i druhý zásadní problém našeho lesnictví – fakticky monopolní postavení státu ve vlastnictví lesních pozemků, obchodu s dřevem a všech navazujících problémů z tohoto stavu vycházejících. Bohužel, populismus politiků a jejich neochota naslouchat lesním praktikům dovedla naši zemi do stavu, kdy se do lesního nebo mysliveckého zákona bojí kdokoli z nich „sáhnout“. Je přitom zcela evidentní, že je minimálně třeba část státních lesů privatizovat, parametry honiteb předělat či odškodnění vlastníků za škody nejen zvěří účelně soudně vymáhat.
Problém je především v absenci alespoň střednědobé koncepce. Národní lesnický program je nicneříkající obecný dokument, který je navíc koncipován spíše z pohledu ochrany přírody, ačkoli ale drtivá část lesních porostů v Česku patří mezi lesy hospodářské. Laická veřejnost se navíc domnívá, že těžbou lesů ubývá, jenže naše země lesy naopak zarůstá. A do toho všeho se plíží druhá generace biopaliv, v níž by jednu ze stěžejních rolí měla hrát odpadní dřevní hmota. Otazníků je mnoho, realistických odborníků málo, takzvaná pravicová vláda se chová neutrálně až levicově, a levice se snaží v lesích ze všech sil udržet v zásadě předlistopadový stav. Je to tristní a bohužel lze očekávat, že se situace jen tak zásadně nezmění.
