Máme podezření, že náš zaměstnanec falšuje takzvanou neschopenku. Jak mu to lze dokázat a jaký postih mu hrozí? Lenka P. Při podezření se stačí obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Ta porovná evidenci ošetřujícího lékaře se svými údaji a na případný podvod snadno přijde.
Máme podezření, že náš zaměstnanec falšuje takzvanou neschopenku. Jak mu to lze dokázat a jaký postih mu hrozí? Lenka P.
Při podezření se stačí obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Ta porovná evidenci ošetřujícího lékaře se svými údaji a na případný podvod snadno přijde.
Podle § 176 trestního zákona je přepisování data či jiné falšování neschopenky trestným činem - a to bez ohledu na to, o jakou částku se tím padělatelé obohatí. Za pozměňování a padělání veřejné listiny přitom hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let. Vyloučeny nejsou ani pracovněprávní postihy (neomluvená absence a podobně).
Pro úplnost uvádíme, že tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části:
1. první díl předá lékař při vystavení pacientovi („Legitimace práce neschopného pojištěnce“),
2. druhý díl („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“) zůstane v dokumentaci lékaře,
3. třetí část („Hlášení o počátku pracovní neschopnosti“) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel, 4. poslední část tiskopisu („Hlášení OSSZ“) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné správě sociálního zabezpečení.
Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl tzv. neschopenky („Legitimace práce neschopného pojištěnce“), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopností a tento díl zašle správě sociálního zabezpečení do evidence práce neschopných. Je tedy zřejmé, že prosté porovnání evidencí vede k odhalení případných podvodů.
Štěpánka Filipová tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení
