Appian zřejmě nenabídl nejlepší cenu
Vláda je rozhodnuta dokončit privatizaci hnědouhelných zdrojů stůj co stůj. V úterý 16. prosince bude jasné, koho doporučí meziresortní komise jako vítěze soutěže o Severočeské doly a zároveň jak vyhodnotí jedinou přihlášku v soutěži o Sokolovskou uhelnou (SU).
Nutný odkup.
Po odstoupení společnosti OKD zůstala v privatizaci Sokolovské uhelné pouze Sokolovská těžební, v níž hraje rozhodující roli dosavadní generální ředitel SU František Štěpánek. Podle dostupných informací nabídl za firmu částku přesahující dvě miliardy korun. Musí však počítat s tím, že bude odkupovat 34procentní podíl Metalimexu ze skupiny OKD, jehož cena by se měla pohybovat kolem půl druhé miliardy. Přesná suma bude zveřejněna až po úterním otevření obálek.
Částečně utajené ceny.
Přesné částky, za něž hodlají účastníci tendru koupit podíl v Severočeských dolech, nejsou rovněž známy. Appian Group údajně měla za firmu nabídnout 4,8 miliardy korun, což by byl zhruba dvojnásobek ceny, za niž ji chtěla od vlády získat před rokem. Minulý týden tento vlastník Mostecké uhelné společnosti zveřejnil, že celková výše jeho nabídky činí jedenáct miliard korun. To ovšem zahrnuje i závazky investic a dotací pro regionální programy rozvoje. Navíc se Appian Group zavázala v případě úspěchu v tendru postavit novou uhelnou elektrárnu o výkonu 600 megawattů. Pokud by stejným způsobem počítala i Sokolovská těžební, dosáhla by její nabídka za mnohem menší Sokolovskou uhelnou zhruba 8,1 miliardy korun.
Marek Dospiva, šéf česko-slovenské investiční skupiny Penta, která se soutěže účastní prostřednictvím dceřiné společnosti Oakfield, na informaci o téměř pětimiliardové výši nabídky konkurenta prohlásil, že oni dali více. Přesnou sumu však nesdělil. Dodal pouze, že banka, která s jeho skupinou spolupracuje, má stejně jako Appian eminentní zájem financovat výstavbu nového energetického zdroje v lokalitě Severočeských dolů.
Ani slovenská skupina J&T, jež se pro tendr spojila s International Power a účastní se ho prostřednictvím Škrobáren Brno, se k výši své nabídky nevyjádřila. Na trhu se spekuluje o tom, že částky nabídnuté Pentou a J&T se mohou blížit šesti miliardám. Ať je to, jak chce, cena bude mít při rozhodování váhu jen 45 procent, zatímco za podnikatelský záměr bude možné získat 55 procent z celkového bodového ohodnocení.
Chtějí podíl ČEZ.
Appian Group ve svém podnikatelském záměru kromě elektrárny slíbila i rozsáhlé rekultivace, pro něž nebude od státu požadovat další zdroje, a zavázala se po dva roky od nákupu nepropustit žádného zaměstnance kromě osob s manažerskými a individuálními smlouvami. Zajímavé je, že splnění závazků podmiňuje Appian Group udržením dosavadních smluv se společností ČEZ, a hlavně tím, že získá nejpozději do jednoho roku od vypořádání nákupu státního podílu nejméně devadesát procent akcií Severočeských dolů. To by znamenalo, že by svůj 37procentní podíl musela Appian Group prodat i elektrárenská firma ČEZ.
Sliby v podnikatelském záměru nešetří ani skupina J&T. Spadá mezi ně třeba závazek investovat do rekultivací a sanací vytěžených lokalit třináct až patnáct miliard korun. „Navrhovaná částka odpovídá současným cenám a platným územním limitům pro těžbu hnědého uhlí v Severočeských dolech,“ potvrdil týdeníku EURO spolumajitel J&T Daniel Křetínský. Na rozdíl od konkurentů v boji o doly nehodlá J&T budovat novou tepelnou elektrárnu. Namísto toho počítá s výstavbou továrny, která zaměstná několik stovek lidí. Slovenská skupina chce podporovat severočeský region několika desítkami milionů korun ročně a hodlá udržet současný počet zaměstnanců hnědouhelné společnosti takřka neměnný až do roku 2030. „Nepočítáme s nijak razantním útlumem těžby,“ prohlašuje Křetínský. Pokud bude firma přece jen nucena dobývání uhlí omezit, většina „nepotřebných“ zaměstnanců najde novou práci při rekultivacích a sanaci vytěžených lokalit.
Úředníci na dostřel.
Zůstává otázkou, jak budou členové meziresortní komise hodnotit jednotlivá kritéria a jak se v nich promítnou vyšetřování vedená v případě Appianu a Penty. Zatím však mají plnou hlavu jiných problémů. V souvislosti s privatizací Severočeských dolů totiž padlo trestní oznámení na členy meziresortní privatizační komise. Jeho součástí je otevřený dopis, který byl zaslán nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové, policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi a Bezpečnostní informační službě. „Máme důvodné podezření, že se členové komise v souvislosti s touto veřejnou soutěží dopustili naplnění skutkové podstaty trestného činu – pletichy při veřejné soutěži, zneužití informací v obchodním styku a současně i nekalé soutěže,“ tvrdí se v dopise. A jeho autor pokračuje: „Vzhledem k tomu, že meziresortní komise byla kolektivním orgánem složeným i z osob podléhajícím statutu veřejných činitelů, máme za to, že se tím pachatelé mohli dopustit svým konáním také naplnění skutkové podstaty trestného činu účasti na zločinném spolčení, zneužití pravomoci veřejného činitele.“ Uvedená obvinění jsou součástí trestního oznámení.
Spletitosti předkvalifikace.
Meziresortní privatizační komise od počátku tendru na Severočeské doly a Sokolovskou uhelnou zasedá ve složení: Jan Juchelka, Václav Srba, Igor Fojtík, Karel Kühnl, Aleš Cincibus, Klára Malečková, Ivo Hartmann, Pavel Labounek a František Koníček. „Nemám jiné informace než od vás. Z toho důvodu se k podanému trestnímu oznámení nemohu více vyjádřit,“ řekl týdeníku EURO člen komise a šéf Fondu národního majetku Jan Juchelka.
Autor dopisu navíc označil rozhodnutí komise za zmanipulované a v přímém rozporu s privatizačním usnesením vlády. Důvodem je rozhodnutí kabinetu, že v rámci předkvalifikačního kola privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné musí zájemci splnit několik kritérií. Mimo jiné měli prokázat, že členové jejich statutárních orgánů mají odbornou kvalifikaci a zkušenosti s provozováním výrobní kapacity zahrnující doly pracující s kontinuální technologií těžby. Museli pracovat ve firmě, která v předcházejících pěti letech vytěžila ročně minimálně dva miliony tun nerostů. Alespoň jeden člen statutárního orgánu uchazeče musel mít rovněž zkušenosti s prodejem vytěžených surovin, sanačními a rekultivačními pracemi.
A právě v těchto bodech ani jeden z uchazečů o Severočeské doly vládní usnesení údajně podle trestního oznámení nesplnil. Argumentace je následující. „Nad veškerou těžbou na základě horního zákona dohlíží Český báňský úřad. Ten rovněž vede evidenci těžařů a organizací s oprávněním k těžbě. Úřad navíc vydává osvědčení o odborné způsobilosti a kvalifikaci osob k výkonu funkcí Závodních dolů, závodního lomu s těžbou nad půl milionu tun. Pro posouzení odborné kvalifikace člena statutárního orgánu potenciálního investora pro oblast sanačních a rekultivačních prací je třeba prokázat zkušenosti a odbornou kvalifikaci, což splňuje pouze Osvědčení o autorizaci. To vydává Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Z toho vyplývá, že člen statutárních orgánů zájemce musí být veden v seznamu autorizovaných osob vedených komorou,“ tvrdí se v otevřeném dopise. Ani v jednom ze seznamů není uveden žádný z členů statutárních orgánů uchazečů o Severočeské doly.
Nestřílejí od boku.
„Samozřejmě jsme zkoumali, zda jednotliví uchazeči o hnědouhelné firmy splňují podmínky stanovené vládou a konzultovali to s oborníky. Přece nevystřelíme nějaké rozhodnutí jen tak od boku,“ konstatoval člen komise, který si nepřál být jmenován. Jak tvrdí, například osvědčení k výkonu funkce Závodních dolů, závodního lomu s těžbou nad 500 tisíc tun vládní podmínky nepožadovaly. „Vydává se v souvislosti s bezpečnostní práce na daném lomu. Jeho držitelem nemusí být nutně ani člověk ze středního managementu firmy, natož jejích statutárních orgánů,“ vysvětlil. Zároveň dodal, že obdobné je to i se získáním licence na sanaci a rekultivaci krajiny.
„K posuzování podobných záležitostí nemáme mandát, navíc to po nás nikdo nechtěl,“ tvrdí jednatel společnosti CMC Cameron MCKenna Petr Skácel. Tu si najal Fond národního majetku jako právního poradce při prodeji hnědouhelných firem.
Meziresortní privatizační komise rozhodla, že podmínky předkvalifikace splnili kromě Appian Group i další dva uchazeči. Do vedení společnosti Oakfield její majitel kvůli splnění kritérií dosadil Aleše Buriana, který ještě v polovině roku 1995 seděl v křesle generálního ředitele Mostecké uhelné společnosti. Přišli i další dva bývalí zaměstnanci MUS Josef Dlouhý a Jaroslav Kroužek. K podobnému řešení sáhla i skupina J&T, která do statutárních orgánů Škrobáren Brno jmenovala bývalého zaměstnance Severočeských dolů Radomíra Kypasta a Jaroslava Pjecha, jenž ještě letos v srpnu pracoval v Mostecké uhelné společnosti.
