Metoda sociomapování se uplatňuje i v manažerském řízení týmů
Kosmická loď. Ponorka. Klášter. Nebo kancelář. Omezený prostor, ve kterém se do vztahů kolektivu promítají různé vazby, nálady, povahy, averze či předsudky. Pokusnou laboratoří, kde se během 520 dnů musí sžít a kde musí spolupracovat šestice kosmonautů, je projekt Mars500. V Moskvě byl odstartován 31. března za spolupráce Ruska s Evropskou kosmickou kanceláří (ESA), jejímž členem je od loňska i Česko. A Češi – jmenovitě vědci z Univerzity Tomáše Bati a poradenské společnosti QED Group – „putují“ k Marsu také. Jejich úkolem je sledovat soudržnost posádky, aby pak při opravdovém letu nenastala krize. „Metodu sociomapování ovšem používáme i pro manažerské týmy, což je užitečná aplikace poznatků získaných v drsnějších podmínkách izolovaných týmů ,“ říká ředitel QED Group a autor metody Radvan Bahbouh.
520 dní pospolu. A bez úniku
Experiment Mars500 byl připraven v moskevském Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP). Předpokládá pobyt mezinárodní posádky (čtyři Rusové, Němec a Francouz) v uzavřeném komplexu napodobujícím vesmírný koráb. Garantem, jenž má zkušenosti z dřívějších projektů ŠTOLA 88, HUBES 94 nebo ECOPSY, je doktor Jaroslav Sýkora. „Zkoumání modelových případů napomáhal výborný metodický nástroj kolegy Bahbouha, sociomapování, který poskytoval díky grafické podobě názornou představu o vzájemných vztazích v dlouhodobě izolované skupině,“ řekl týdeníku EURO Sýkora. Ke klíčovým poznatkům patřily náměty, jak zajistit zajímavou pracovní náplň i vhodný životní režim.
„Důležité je zachování přirozené struktury, v níž nechybí kromě formálního vůdce i neformální autorita, skeptik i optimista, bavič a jako klíčová osobnost člověk typu zpovědníka, aby byla udržena soudržnost týmu,“ vypráví Sýkora. A co ženy na palubě? Mohou spory tišit, nebo se stát rozbuškou, o niž muži „bojují“? „Podle toho, o jaký typ ženy jde. ŠTOLA 88 naznačila, že vhodně zvolená dáma – my jsme tento druh osobnosti nazvali ,mother like type‘ – může příznivě ovlivnit chování posádky, udržovat snesitelné podmínky i vysokou práceschopnost týmu,“ myslí si sociolog. Kritičtěji vidí zařazení žen do izolované skupiny Pavel Toufar, jenž má za sebou tři pobyty v „králíkárně“. „S námi tam naštěstí ,moudrá matka‘ nebyla. Ono to totiž ani ve vesmíru takhle nefunguje,“ tvrdí Toufar, který upozorňuje na jiný fenomén: pozdější uplatnění astronautů v top managementu.
Lidské kontakty na 3D mapce
Ale zpět na Zem. Co je ono sociomapování? „Principem, který metoda využívá, je matematická fuzzy analýza zavedená v 70. letech. Jejím cílem je získat informaci o hodnotách určitých parametrů popisujících sledované objekty, kdy je počet parametrů nebo objektů vysoký. Protože výsledek je nepřehledný, pokud je představen pouhými tabulkami plných čísel, obsahuje metoda postup, jak výsledek prezentovat v podobě obrazu – mapy,“ sdělil týdeníku EURO docent Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Metodě, která může najít uplatnění při výběru lidí pro odloučená stanoviště typu polárních stanic, naftových vrtů či zahraničních poboček, se od roku 1993 věnuje Bahbouhův tým. Umí zjistit, jaké parametry jsou pro vývoj vztahů nejdůležitější a jak předcházet konfliktům.
„Šlo o to, vymyslet matematický model, jak získávat informace o komunikaci, a z té odhadovat, co nastane. V komunikaci jsou totiž zárodky budoucích selhání. To platí nejen pro kosmické lodi, ale pro jakékoliv exponované týmy. Je dobré vnímat varovné signály včas,“ říká Bahbouh, když na notebooku předvádí jednu z map. Co tečka to člověk. Vzdálenosti odpovídají tomu, jak často spolu lidé hovoří; je vidět, s kým bývají nejvíce propojeni. Kopci zastíněný výhled naznačuje bariéry, ukazuje, kdo je v dosahu. Barvy zase značí intenzitu komunikace, která se v různých obdobích mění. „Krásně vynikne důležitost některých osob, protože můžeme modelovat, co by se stalo, kdyby osoba z týmu zmizela. Řada lidí si nezastupitelnost pěstuje, ale pro organizace to není výhodné.,“ vysvětluje Bahbouh.
Pseudofúze & chytrá „špionáž“ Zajímavé výsledky dá metoda po odchodech klíčových zaměstnanců nebo fúzích firem. „Oni řeknou: Pěkně jsme se spojili. My pak uděláme analýzu, ze které je vidět, jak obě firmy zůstaly zvlášť. Bez vazeb. Bez komunikace. Že se spojily pouze formálně,“ říká lékař a psycholog. Kolektivy je možné pozorovat dlouhodobě – sledovat trendy, vidět rizika. A říci manažerům: Měli byste si to přenastavit! „Je jasné, že týmy, které jsou na tom nejhůř, se sociomapovat nenechají,“ usmívá se ředitel firmy, jež má zkušenosti i s prací pro NATO. Mapovat lze týmy až do čtyřiceti osob, ale lze i sledovat vztahy mezi celými segmenty organizací… Jak se sbírají data? „V minulosti se tým pozoroval kamerou, analyzovala se komunikace, jak mluví, kolik prohodí slov. Časem se ukázalo, že je stačí sledovat jen občas. Tomu se říká slicing, krájení na tenko; čas od času uděláte sondu, neboť vzorce jsou poměrně stabilní. Další věci doplňujeme dotazníky. Dělali jsme si už i sociomapu, jak si navzájem voláme. Totéž jde – s vysloveným souhlasem – i u mailové korespondence. Jinak by to byla špionáž,“ říká Bahbouh, jehož společnost nabízí i další chytré nástroje. „Je za tím spousta matematiky, ale snažíme se tím klienty nezatěžovat. Ukážeme jim raději obrázky, které se odkazují na prostorové vnímání, jež na rozdíl od matematických úvah neustále trénujeme. Vytváříme jakýsi emocionální design, který umožní informace lépe přijmout a přitom se i pobavit,“ vypráví.
Sociálně zmapovaní manažeři
Mapování využily i velké firmy. Třeba ČEZ. „Zahraniční akvizice jsou naší strategickou investicí. Proto je důležité, aby byli lidé, kteří je mají na starost, dobře sehraní. Poměrně malé izolované týmy jsou v cizím prostředí vystaveny extrémnímu tlaku. Zvlášť v takto náročných podmínkách může docházet ke komunikačním selháním a šumům s velkými důsledky, a proto se snažíme signály prostřednictvím sociomapování včas podchytit a týmy průběžně podporovat, aby rozvíjely a zlepšily svou komunikaci,“ říká Tomáš Pleskač, místopředseda představenstva Skupiny ČEZ a ředitel divize International. Další reference pochází od hygienického kolosu: „Sociomapování považuji za užitečný a přitom jednoduchý nástroj na zlepšení vnitřní komunikace. Při relativně nízké časové náročnosti nám výstupy poskytují přesnou vizualizaci kvality a efektivity komunikace mezi členy týmu, jakož i krásný obraz očekávané změny,“ tvrdí Jiří Pavlíček, generální ředitel Johnson & Johnson.
QED Group bere diagnostický byznys vážně; rozvíjí svou působnost v zahraničí. Svou metodu si patentově ošetřila (na termín „sociomapování“ má i ochrannou známku) a její výhody nabízí prostřednictvím poskytovatelů. „Nabízíme certifikovaná školení. Když pak bude chtít někdo ve Velké Británii, na Novém Zélandu nebo v JAR – kde už všude nějaké kontakty máme – zařídit sociomapování, nebudeme tam nuceni vysílat vlastního člověka,“ říká Bahbouh a dodává: „Myslíme, že jsme i v mezinárodním kontextu jedineční.“ Tomu by odpovídalo zařazení Čechů do „marsovského“ záměru. Ředitel České kosmické kanceláře uzavírá: „To, že je v projektu Mars500 i tým českých výzkumníků, je bezpochyby uznáním jejich kvalit.“
Nálepka: www.mars500.cz
