Už za pár týdnů má do Prahy přiletět první letadlo z Čcheng-tu Petr Hýl byl jedním z prvních lidí, kteří do Česka začali vozit vlivné čínské podnikatele. Založil Čínské investiční fórum, které pak prodal Jaroslavu Tvrdíkovi. S bývalým ministrem obrany a vlivným lobbistou čínských státních firem se dnes už prý nestýká. Sám ale u Číny zůstal. Nyní dokončuje přípravy letecké linky mezi Prahou a Čcheng-tu v provincii S’-čchuan. Po přímém spojení mezi Prahou a Pekingem a plánovanou linkou mezi Prahou a Šanghají to má být třetí linka mezi Českem a říší středu. Další letecké spojení mezi Čínou a Českem se podle Hýla uživí. V létě má vozit Číňany do Prahy, v zimě Čechy, kteří utíkají před mrazem do teplých krajin jihovýchodní Asie. „V zimě létají desítky tisíc Čechů do Thajska, Vietnamu, Austrálie.
Přes Čcheng-tu vede optimální cesta. Navíc v S’-čchuanu je 72hodinový bezvízový režim, takže se tady mohou lidé na dva dny zastavit, podívat se na pandu a jet dál,“ říká Petr Hýl.
Zpátky k letectví
Mluví s lehkým moravským přízvukem, vizitku vám ale podá oběma rukama jako rozený čínský obchodník. Na Petru Hýlovi je hned znát jeho dlouholetá zkušenost v Asii. Teď se zabývá tím, co ho do Asie zavedlo úplně na začátku - letectvím. Své první asijské zkušenosti nasbíral v Indonésii. „Nastoupil jsem tam do firmy Lufthansa Systems Indonesia, společného podniku Lufthansy a místního národního dopravce Garuda Indonesia. Byla to softwarová firma, která vyvíjela systémy pro letiště a rezervační systémy pro regionální aerolinky,“ vzpomíná.
Odtud vedla jeho cesta do Číny, kde dostal nápad založit Čínské investiční fórum (CIF). Z něj se později stala platforma, která mimo jiné pomohla vybudovat síť kontaktů, jež otevřely do Česka cestu velkému čínskému byznysu. Plody těchto aktivit dnes sklízí Jaroslav Tvrdík, který od Hýla CIF koupil. A vztahy mezi zakladatelem a současným vlastníkem nejsou ideální. „Už se nevídáme. Dokonce nejsem už ani na fórum zván,“ usmívá se Hýl.
Po skončení angažmá v CIF Hýl krátce působil jako poradce ministra zahraničí Jana Kohouta v Rusnokově vládě. Právě cesta s Kohoutem do německého Düsseldorfustála u zrodu myšlenky o letecké lince mezi západní Čínou a Českem. „Tam došlo k prvnímu jednání české strany s předsedou představenstva Sichuan Airlines. V ten stejný den jsme pak asi pět hodin čekali v hotelu, jestli nás přijme stranický tajemník provincie S’-čchuan,“ tvrdí Hýl. Dalším důležitým bodem byla návštěva českého prezidenta v říjnu 2014 v Čcheng-tu. „Řekl, že tam chce mít generální konzulát a pak přímé spojení mezi Českem a západní Čínou. Konzulát byl otevřen vloni na podzim, dnes už vydává víza.
Teď zbývá poslední, což je přímé letecké spojení,“ vysvětlil Hýl.
Ochrana konkurence
Hýl v Sichuan Airlines zaměstnán není, spolupracuje s nimi prostřednictvím Čínsko-českého leteckého spolku, který založil a vede. Velkou část posledního roku strávil v západočínské provincii prací na zavedení linky.
Už letos v únoru přiletí do Prahy z Čcheng-tu první letadlo. Zda se podaří zahájit i pravidelné letecké spojení, ale jisté není. Čínský úřad pro civilní letectví totiž zamítl žádost o zavedení přímé linky.
„Podle mých informací zamítl i žádost China Eastern o linku mezi Prahou a Šanghají.
Důvodem je společnost Hainan Airlines. Když se dohadovalo zavedení přímé linky z Pekingu, tak požádala o šestileté ochranné opatření, aby žádná další firma nedostala povolení létat do České republiky. Jak dlouhé nakonec dostala, to nevím. Tak či tak, zatím to čínský úřad dodržuje. A Hainan Airlines se to samozřejmě snaží za každou cenu udržet,“ popisuje konkurenční boj Hýl.
Sichuan Airlines proto rozhodly začít se sérií charterových letů. Ty mají ale řadu nevýhod. Mimo jiné je obtížné prodávat charterové letenky byznysovým cestujícím, protože let není pravidelný. Myšlenka charteru je přivézt letadlem skupinu lidí a pak ji zase odvézt zpět.
V prvních dvou charterech, které poletí do Prahy 25. února a zpět 5. března, bude skupina novinářů a lidí z cestovních kanceláří. Stráví v Česku dva týdny, seznámí se s prostředím a s lokálními partnery dají dohromady balíčky pro turisty. Z nich se Číňané dozvědí, co v Česku dělat, kde se ubytovat, kam zajít na pivo nebo kde levně nakoupit. Přes léto pak budou létat chartery naplněné s’-čchuanskými turisty. Souběžně s tím se budou aerolinky snažit získat od čínských úřadů povolení pro zavedení přímé linky. Chtěly by létat dvakrát týdně, ve čtvrtek a v neděli.
Jak již bylo řečeno na úvod, cílem do budoucna je, aby na lince v zimě létali Češi a v létě Číňané. Hýl je přesvědčený, že pokud se povolení podaří získat, může to být nejrentabilnější pravidelný letecký spoj z Číny i ve srovnání s Šanghají a Pekingem. „Spádová oblast Čcheng-tu má půl miliardy lidí. Druhá věc je potenciál hubu pro jihovýchodní Asii. Dnes se létá s Emirates přes Dubaj, což na řadu míst není optimální. Nebo přes Moskvu či Frankfurt. Nevidím důvod, proč by to nemělo být Čcheng-tu,“ vysvětlil. Zpáteční letenka by měla stát kolem deseti tisíc korun.
Hýl se chce čínským projektům věnovat i dál. Povědomí o Češích v nejlidnatější zemi světa podle něj stoupá a může za to prý i aktivita prezidenta Zemana, který je vůči Číně vstřícný a někdy až servilní. „Kolik evropských hlav států zná průměrný Číňan jménem? Kdyby si někdo dal tu práci a zjistil to, tak si troufnu říci, že budeme na špici. Číňané si navíc Česko oblíbili. V Českém Krumlově si v létě připadáte jako v čínském městě,“ dodal. *
Spádová oblast Čcheng-tu má půl miliardy lidí. Druhá věc je potenciál hubu pro jihovýchodní Asii.
O autorovi| PETR HORKÝ, horky@mf.cz
