Zdravotnictví Pravidla o čerpání zdravotní péče v jiných evropských zemích měla začít platit ještě v říjnu. Novelu zákona, která směrnici EU transponuje, ovšem poslanci nestihli před rozpuštěním sněmovny schválit. Čeští pacienti, kliniky a nemocnice tak zatím nemohou z přeshraniční péče profitovat. „Evropská komise o tom byla informována, po volbách bude ministerstvo zdravotnictví žádat zrychlené projednání,“ uvádí náměstek ministra Martin Plíšek.
Nové paragrafy mají zjednodušit pravidla, za jakých se mohou pacienti léčit v zahraničí a kdo tuto péči zaplatí. Dosud se problematika řešila soudně. Pojištěnci již nyní mohou čerpat volně jakékoli zdravotní služby, jestliže je nezbytně jejich zdravotní stav vyžaduje, v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku.
Pojišťovny za péči zaplatí v případě, že jsou tyto výkony hrazeny i v tuzemsku, a jen do jejich domácí výše.
„Jiný případ je u plánované péče, která se hradí podle pravidel tamního systému pouze za předpokladu, že pojištěnec obdržel předchozí povolení své zdravotní pojišťovny. Mezi tyto zdravotní služby často spadají například výměny kloubů, léčba roztroušené sklerózy či protonová léčba. Pojištěnec se prokazuje primárně standardizovaným dokumentem a má jistotu plné úhrady terapie,“ vysvětluje Plíšek. Pravidla přivítají například lidé trpící vzácnými onemocněními nebo lidé žijící v pohraničních oblastech. Směrnice rovněž zakotvuje vzájemné uznávání receptů na léky vystavených v jiném členském státě. Zároveň se otevírá cesta domácím nemocnicím a klinikám, jak maximálně využít vlastní kapacitu. Na své služby mohou lákat pacienty ze zahraničí.
