Přestřelka na poslední chvíli

11. 11. 2013

Stát možná unikne podezření, že za informační technologie pro resort obrany platil víc, než musel

Stamiliony putující ročně do informačních technologií na ministerstvu obrany v posledních týdnech zaměstnaly média. Oprávněnost vynaložených prostředků zpochybňovaly například časopis Týden či deník Dnes. Server Česká pozice dokonce v srpnu získal interní dokument ministerstva obrany, podle něhož resort hodlá zastavit vývoj dosavadních systémů českých společností Gordic a Aura a plánuje výběr nového řešení.

Nejvyšší kontrolní úřad vybrané veřejné zakázky zadávané bez soutěže prověřoval a šetření již ukončil. „Závěry zprávy budou zveřejněny přibližně do čtyř týdnů,“ potvrdil týdeníku Euro ředitel odboru komunikace ministerstva Jaroslav Broža. Podle důvěryhodného zdroje, který si nepřál být jmenován a který měl možnost vidět závěry šetření, však NKÚ žádná závažná pochybení vůči firmám Gordic a Aura nenašel. Obě společnosti tvrdí, že za kampaní stojí vypršení rámcových smluv s ministerstvem obrany k letošnímu 30. listopadu. Ministerstvo oficiálně nemá ke spolupráci žádné vážné výhrady.

„Stávající dodavatelé IT služeb plní závazky v souladu se smlouvami,“ řekl týdeníku Euro mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ani o inflaci Ministerstvo obrany v letošním fiskálním roce za IT služby zaplatí 300 milionů korun. Pro rok 2014 plánuje, že výdaje budou o 30 milionů nižší.

Gordic poskytuje ministerstvu podporu Finančního informačního systému (FIS) řešícího především účetnictví, rozpočet a další související agendy, Informační systém o službě personálu (ISSP) a Elektronickou spisovou službu (ESS). S resortem spolupracuje od roku 1993 a současnou dvouletou smlouvu uzavřel v listopadu 2011. Jen od roku 2007 ministerstvo vyplatilo firmě více než 800 milionů korun. Zájem médií vzbudil především skokový nárůst proplacených částek, protože do té doby Gordic získal od státu spíše desítky než stovky milionů.

Generální ředitel firmy Jaromír Řezáč odmítá, že by služby poskytované jeho firmou byly předražené. „Jedná se o velice rozsáhlé a složité systémy, na nichž pracují špičkoví odborníci. Oni i firma samotná musejí splňovat náročné odborné i bezpečností požadavky. To vše samozřejmě musí cena zohledňovat. Naše ceny jsou však minimálně o třetinu nižší, než je tomu u zahraniční konkurence u srovnatelných projektů. Jejich výše navíc dlouhodobě stagnuje, neodráží například ani vliv meziroční inflace,“ tvrdí ředitel.

Aura dodává řešení kromě Česka do devíti zemí světa a v rámci NATO se účastní řady projektů. Firma spolupracuje s resortem obrany od roku 1991, od roku 1994 je řešitelem a dodavatelem rozsáhlého Informačního systému logistiky (ISL). K tomu poskytuje ministerstvu služby zahrnující kromě technické i metodickou podporu, konzultace a školení. „Tím pokrýváme personální a odbornou nedostatečnost resortu, která zde vznikla po sérii personálních redukcí a reorganizačních změn,“ prohlašuje Filip Engelsmann, generální ředitel Aury.

„Ceny za naše služby jsou stabilní, hodinové sazby za posledních pět let jsme vůbec neměnili, a dokonce jsme do nich nepromítli ani inflační růst, ani růst mzdových nákladů. Pokud jsme měli v některých letech zvýšené příjmy, bylo to vždy za mimořádné dodávky. Šlo například o řešení požadavků vyplývajících ze zavádění projektu státní pokladny a dodávek databázových licencí s minimální marží. Naše ceny jsou výrazně nižší, než je tomu u obdobně komplexních řešení v tuzemsku i zahraničí,“ brání se Engelsmann.

Dotčené společnosti hájí i Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). „Firmy Gordic a Aura patří k seriózním, kvalitním a osvědčeným dodavatelům jak v České republice, tak v zahraničí. Vzhledem k formě provedení a načasování útoků se lze domnívat, že šlo o neetický způsob konkurenčního boje některých zástupců zahraničních firem,“ sdělil týdeníku Euro.

IT pod tlakem Část sporů tkví v tom, že informační technologie představují specifické odvětví. Firmy mohou nabízet cokoli, od univerzálního produktu, takzvaného krabicového řešení, až po systémy šité na míru každému specifickému zákazníkovi. „Domnívám se, že resort obrany potřebuje jakékoli jiné než krabicové řešení. Bezpečnost je v tomto případě naprosto klíčová,“ říká Hynek ze sdružení AOBP. Připomíná, že vláda letos v létě odsouhlasila Strategii vztahu státu s obranným a bezpečnostním průmyslem, kterou vypracovalo ministerstvo zahraničních věcí na popud AOBP. Strategickou komoditou, u které se mají preferovat tuzemští výrobci, jsou podle dokumentu také informační technologie.

Situaci na ministerstvu obrany nenahrávají ani obavy z rozhodnutí, že by nějaká firma v nynější době, v průběhu tzv. boje proti korupci mohla dostat zakázku pouze na základě jednotného řízení bez uveřejnění.

„Všechno se musí soutěžit a pod tímto psychologickým tlakem se dělají nesmyslné kroky.

IT služby pro armádu, to není textový editor, u něhož je jedno, která firma jej dodá.

Jedná se o ekonomické informační systémy obsahující řadu citlivých údajů o stavu techniky, množství munice i o bojových operacích,“ upozorňuje Hynek. Bezpečnostní rizika zmiňuje rovněž Jaromír Řezáč. „Na můj dopis ze dne 2. září 2013 týkající se plánu na zastavení rozvoje našich systémů a výběru nového řešení, který zveřejnil server Česká pozice, adresovaný přímo ministrovi obrany Pickovi, v němž jsem upozorňoval na rizika spojená s tímto záměrem ministerstva obrany, doposud nikdo nereagoval,“ uvedl ředitel firmy Gordic.

„V materiálu zveřejněném serverem Česká pozice je tvrzení o závislosti na dodavateli. Každý uživatel je přece do jisté míry takto závislý.

A právě z hlediska bezpečnosti je mnohem lepší, když je klíčovým dodavatelem tuzemská firma. Pro armádu je nejhorší být závislý na zahraničním dodavateli,“ upozorňuje Hynek.

Ani ředitel Aury Filip Engelsmann nepochybuje o tom, že by změna dodavatele ve střednědobém horizontu neúměrně zvýšila náklady na informační systémy, které by musely vyrovnat počáteční „výhodnou“ cenu.

Teprve poté by prý došlo ke vzniku silné závislosti rezortu obrany na velkém zahraničním výrobci softwarového řešení. „Bylo by naivní se domnívat, že tyto znalosti a zkušenosti lze levně a jednoduše nahradit. V takovém případě by se resort obrany vrátil s informační podporou o celá desetiletí zpět. Ovšem s tím rozdílem, že v současné době nemá na tento návrat ani dostatečné personální kapacity,“ varuje Engelsmann.

V duchu líbivých hesel Ministerstvo si před časem nechalo zpracovat Agenturou komunikačních a informačních systémů analýzu, která měla navrhnout nejvhodnější varianty provozu počítačových technologií. „Analýza dospěla k nutnosti centralizovat provoz IT do datových středisek a integrovat aplikační programová vybavení (APV). Tím dojde ke snížení nákladů na provoz a rozvoj resortních IT, k úspoře lidských zdrojů a zajištění kybernetické bezpečnosti,“ tvrdí mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Ministerstvo posléze ustanovilo Řídící výbor APV, jehož prvním úkolem je zjistit, nakolik efektivně jsou v současnosti využívány finanční prostředky v této oblasti, zda existuje řešení a dodavatel schopný provést integraci APV a jaká by byla její finanční náročnost.

Výsledky mají být známy v březnu 2014. „Cílem řešení je, aby současní i potenciální dodavatelé APV měli stejné podmínky,“ uvedl Pejšek. Podle něj je hlavním dlouhodobým cílem resortu obrany „zefektivnění rozvoje a údržby aplikačního programového vybavení, které zahrnuje i produkty společností Gordic a Aura“.

Do doby, než se nové řešení rozběhne, by podle resortu měly provoz IT služeb i nadále zajišťovat dosavadní dodavatelé. A to formou skandalizovaných jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU). „Takto nově uzavírané smlouvy budou obsahovat ustanovení o spolupráci s budoucím vítězem soutěže,“ zdůrazňuje se však v uniklé zprávě z ministerstva.

Rozruch zahájený materiálem, který někdo vynesl z ministerstva obrany, každopádně brzy utne zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ta by měla osvětlit, jestli se v resortu mrhalo penězi anebo zda chce někdo české firmy odstavit podloudnými argumenty.

Prozatím má minimálně Gordic ohledně další spolupráce s ministerstvem jasno. A to bez ohledu na výsledek jednání o nové rámcové smlouvě. „Koncem října jsme obdrželi výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění a podání nabídky na veřejnou zakázku o podpoře provozu na jeden rok pro systémy FIS a ISSP,“ říká ředitel Jaromír Řezáč.

Firmy Gordic a Aura tvrdí, že za kampaní stojí vypršení rámcových smluv s ministerstvem obrany k letošnímu 30. listopadu.

830 088 275 Kč bez DPH činil celkový objem celkem 37 zakázek, které ministerstvo obrany zadalo jen od roku 2007 firmě Gordic.