V USA offshoring zvládají, dokáže to ale i Německo
Americké společnosti jsou na prvním místě, co se týče přesouvání obchodních služeb (offshoring) do Indie a jiných levných zemí. Tváří v tvář tvrdé americké konkurenci, zčásti i kvůli klesajícímu dolaru, začíná stále více evropských firem, zejména těch britských, přesouvat služby do zahraničí. Bude tento trend pro evropské ekonomiky prospěšný? Odpověď se zdá být ano, alespoň za splnění určitých podmínek.
Výtěžek ale přesto nebude rozdělen spravedlivě: zaměstnanci i celé skupiny lidí, kteří přijdou o práci, tím mohou znatelně utrpět.
Finanční stimul pro offshoring je u evropských firem značný, náklady na služby mohou totiž poklesnout o 50 až 60 procent. Prostor pro offshoring je velký. Podle odhadů IBM bylo do dnešního dne k subdodavatelům přesunuto jen osm procent z celkových devatenácti bilionů dolarů, které jdou každý rok na výdaje spojené s tržbami, administrativou a obecnými záležitostmi. Mnohé firmy tvrdí, že mohou přesunout polovinu i více těchto činností.
Offshoring služeb by měl být evropské ekonomice prospěšný. Firmy se stanou konkurenceschopnějšími, takže budou moci navýšit zisk a snížit ceny. To podpoří poptávku a udrží inflaci pod kontrolou. Firmy budou moci investovat do vylepšení současných výrobků nebo do vývoje nových. Zvýšená poptávka přispěje k inovacím a k tvorbě nových pracovních míst jako náhrady za ty, které byly přesunuty do ciziny.
Země s pružným trhem práce a silným hospodářským růstem mohou díky offshoringu přesouvat pracovní síly do odvětví s vyšší hodnotou, a tak zlepšit produktivitu a životní úroveň. Státy, do nichž tato pracovní místa směřují, také zažijí nárůst produktivity a rychlejší hospodářský růst. Tím pádem si mohou kupovat více zboží ze zemí, které offshoring provedly. McKinsey Global Institute aplikuje tuto logiku a odhaduje, že každý dolar offshorovaný americkými firmami do Indie, přinese ekonomice Spojených států 1,14 dolaru, zatímco Indie z něj získá 33 centů. Přináší to tedy užitek oběma stranám, zemím s vysokými i s nízkými platy.
Bližší pohled na tuto logiku však odhaluje, že výhody pro zemi, která pracovní místa přesunuje, závisejí na dvou klíčových předpokladech. Jednak záleží na opětovné zaměstnanosti (kolik procent těch, kteří přišli o práci, si najde novou) a jednak na znovunabytí jejich platu (kolik procent platu ze ztraceného zaměstnání tvoří nový plat). Výpočet McKinsey o výhodách offshoringu ze Spojených států například předpokládá, že 69 procent těch, kteří o práci přišli v důsledku přesunu pracovních míst do zahraničí, si najde novou práci do jednoho roku a bude v ní vydělávat 96 procent předchozího platu. Tyto odhady jsou postaveny na výkonnosti ekonomiky Spojených států v letech 1979 až 1999.
Čerstvější údaje z let 2000 až 2003 naznačují, že tyto odhady jsou možná příliš optimistické. Dokonce i podle předpokladů McKinsey nenajde skoro třetina Američanů, kteří o práci přišli, nové zaměstnání do jednoho roku. Starší pracující s nižším vzděláním jsou nejohroženější skupinou.
V kontinentální Evropě a Japonsku je trh práce méně pružný než v USA, takže počet znovu zaměstnaných bude pravděpodobně mnohem nižší. Pokud bude příliš nízký, může dokonce zvýšit celkovou nezaměstnanost v zemi, čímž sníží celkové příjmy dané země. Nedávná studie McKinsey dospěla k závěru, že to může být případ třeba Německa, kde by nové zaměstnání našlo jen čtyřicet procent propuštěných. Zkrátka, pro německé firmy a akcionáře by offshoring mohl být přínosný, zatímco pracující a ekonomika jako celek by tím utrpěli.
Naopak trh práce ve Velké Británii je pružnější a offshoring by mohl přinést zisk na dvou frontách - ve firmách i ekonomice jako takové. K tomuto závěru dospěl britský průzkumný institut Advanced Institute of Management Research, podle kterého v Británii značně přibývalo pracovních míst v sektoru služeb i navzdory rychlému nárůstu offshoringu těchto míst ze strany britských firem.
Offshoring je proces kreativní destrukce. Vlády mají za úkol připravit kroky, které sníží škody způsobené offshoringem a urychlí přechod pracujících do nových zaměstnání. Nadějným řešením se jeví být takzvaný program pojištění platu. Tyto programy mají vyrovnat ztrátu příjmů u propuštěných pracovníků do doby, než si najdou nové místo, nebo doplatit rozdíl mezi starým a novým platem. Pojištění platů bylo v malém měřítku zavedeno předloni ve Spojených státech jako součást nových obchodních zákonů. Je ale omezeno na starší pracovníky, kteří ztratí zaměstnání ve výrobní sféře v důsledku dovozu ze zahraničí. Je načase rozšířit tento program i na ty, kteří přijdou o místo v důsledku offshoringu.
Britská vláda by měla zavést svůj vlastní program pojištění platů. Odpovídal by labouristickému přístupu „třetí cesty“, která spojuje pružný trh se sociální spravedlností a která byla základem pro dobré výkony britské ekonomiky v uplynulých deseti letech.
Laura D'Andrea Tyson je děkanka London Business School (ltyson@london.edu)
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Irena Vičarová, www.LangPal.com
