Prevence proti rakovině na dosah

3. 6. 2003

Statiny snižují hladinu cholesterolu. Možná ale dokážou předejít také nádorům.

Vědci bojující proti rakovině sní o novém léku, který by byl tak bezpečný a účinný, jako jsou u srdečních chorob statiny. Tyto léky, jež snižují hladinu cholesterolu, jdou ve světě doslova na dračku a patří mezi chloubu farmaceutického průmyslu. Jakmile se začaly v devadesátých letech masově nasazovat, počty nemocných s aterosklerózou a infarktem ubylo stejně jako úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. V tomtéž období začalo umírat více lidí na rakovinu – nicméně nových léků bylo málo a zlepšení v nedohlednu. Preparáty, které prošly cílovou páskou schválení, dokázaly maximálně pár měsíců či let udržet nemoc na uzdě.
V současné době přibývají důkazy o tom, že by statiny mohly stejně efektivně působit nejen proti srdečním chorobám, ale také proti rakovině. Několik nedávných vědeckých studií prokázalo, že statiny, jakými jsou třeba Zocor od Mercku nebo Lipitor vyráběný Pfizerem, mohou zabránit rozvoji rakoviny kůže, prsu a slinivky.
Uvedený účinek dosud není řádně prozkoumán, a zdaleka ne všichni onkologové jsou o něm přesvědčeni. Většina údajů pochází z epidemiologických studií, jež zjistily statistickou korelaci mezi užíváním statinů a nižším počtem rakovinových onemocnění. U průzkumů tohoto typu je vždy možné, že pokles způsobil zcela jiný faktor. Přesto však byly nejnovější studie, které tuto vazbu prokazují, ústředním tématem velkého výročního kongresu Americké společnosti klinické onkologie (ASCO), který se konal 31. 5. až 3. 6. v Chicagu. Taková pozornost může statiny vynést do popředí zájmu výzkumníků hledajících preventivní terapeutika. Není divu, že onkologové touží po pilulce, která by nádorům bránila v růstu. Onemocnění podlehne kolem poloviny nemocných s rakovinou, přičemž tento poměr doznal za posledních třicet let jen malého zlepšení. Včasná diagnostika dokáže šance na přežití zvýšit, jakmile se však nemoc rozšíří do těla, většinou na ni neplatí žádná léčba, ať už je to operace, ozařování nebo léky. Látky, které by dokázaly zastavit rozvoj nádorů, by mohly znamenat mnohem větší průlom v onkologii i zdravotnictví než cokoli jiného. “Osobně se domnívám, že bychom měli prevenci věnovat stejnou pozornost jako hledání léčby na rozvinutou nemoc,” soudí doktor Frank G. Haluska, šéf výzkumu melanomů v bostonské nemocnici Massachusetts General Hospital.
Pro farmaceutické společnosti je ovšem mnohem snazší hledat lék. “Dlouholeté podávání nějakého léku zdravé populaci s sebou nese řadu neznámých rizik,” varuje prezidentka nadace Cancer Research & Prevention Foundation Carolyn R. Aldigéová z virginské Alexandrie. Prokazování účinnosti takové prevence trvá mnohem déle než testování nového léku – řadě nádorů totiž rozvinutí do zjevného onemocnění trvá třeba i deset let. Klinické studie na preventivní léky by musely běžet minimálně pět let a sledovat desítky tisíc pacientů. Jak dodává Aldigéová, náklady takového rozsahu si na sebe vezme jen málokterá farmaceutická společnost – zvlášť když patentová ochrana léku může vypršet dřív, než celá studie vůbec skončí. Zdravotnické kruhy jsou toho názoru, že se celá věc víc než vyplatí. Vezměme si třeba dvacet let starý lék na rakovinu prsu tamoxifen od firmy AstraZeneca, který se prodává pod názvem Nolvadex. Když výrobce provedl rozsáhlé studie preventivních účinků, jež trvaly pět let a zahrnovaly na třináct tisíc pacientů, Národní onkologický institut (NCI) roku 1998 stanovil, že lék snižuje výskyt rakovinového onemocnění ve skupině vysoce ohrožených žen o padesát procent. V říjnu 1998 se tamoxifen stal první látkou schválenou agenturou FDA právě pro prevenci rakoviny – což, jak tvrdí AstraZeneca, zvýšilo odbyt léku asi o deset procent.
Na první pohled úspěšný případ zároveň vystihuje stíny chemoterapeutické prevence. Pravda, lék snižuje riziko rakoviny prsu, zároveň však mírně zvyšuje výskyt karcinomu endometria, což je nemoc sice vzácná, ale o to smrtelnější. NCI hledá bezpečnější alternativu, a tak organizuje sedmiletou studii s 22 tisíci pacienty, v níž hodlá porovnat účinky tamoxifenu s podobným preparátem firmy Eli Lilly zvaným Evista, který byl schválen před pěti lety k léčbě osteoporózy. Výsledky budou známy až v roce 2006.
Evista i většina dalších zkoumaných preventivních preparátů byly původně vyvinuty proti jiným nemocem. Když totiž vědci použijí existující léky, mohou se opřít o rozsáhlou databázi už ověřených údajů o jejich bezpečnosti – což je, pokud mají lékaři tyto látky denně po celá léta předepisovat zdravým lidem, velmi důležité. Nejrozšířenějšími kandidáty na preventivní léčbu jsou aspirin a jiné nesteroidní protizánětlivé látky (NSAID), které jsou v současnosti zkoušeny u pacientů vysoce ohrožených vznikem nádorů prsu, tlustého střeva a dalších orgánů. Lék Proscar od Mercku, vyvinutý k léčbě zbytnělé prostaty, je testován u rakoviny této žlázy, zatímco proti nádorům plic prokazují svou potenciální účinnost inhalované steroidy obvykle aplikované proti astmatu a retinoidy (syntetický vitamin A) tradičně ordinované proti těžké akné. Léky označované jako Cox-2 (Celebrex firmy Pfizer a Vioxx od Mercku) měly původně léčit jen artritidu, v prevenci jsou však také žhavými kandidáty. Celebrex byl už agenturou FDA schválen k prevenci polypů tlustého střeva, které jsou často předstupněm nádorů.
Léků vyvinutých speciálně k chemoprevenci je minimum. Mnoho onkologů ale za optimální další krok považuje vyvinutí nové generace terapií speciálně “šitých na míru” jednotlivým druhům nádorů. Takové látky, jež bude tělo snášet mnohem lépe než cytostatika, budou rozvoj nádorů zadržovat s minimálními nežádoucími účinky. Houstonské výzkumně léčebné středisko M. D. Anderson Cancer Center už registruje pacienty na preventivní studii léku Iressa, který vyrábí AstraZeneca a jejž agentura FDA schválila začátkem května k léčbě plicních nádorů. Iressa bude podávána bývalým kuřákům s prvními náznaky nádorů na plicích, a to s cílem zabránit rozvoji zhoubného onemocnění. “Možnosti, které cílené látky v chemoprevenci mají, jsou obrovské,” předpovídá doktor Waun Ki Hong, šéf onkologického oddělení střediska. Biotechnologické společnosti, jež většinu cílených terapií vyvinuly, mají však jen málokdy prostředky k realizaci rozsáhlých preventivních studií. Štafetu průkopníka tak přebírá NCI: institut dnes zkoumá přes čtyři sta sloučenin, z toho čtyřicet postoupilo do stadia klinických zkoušek. “Co se prevence týče, léčba rakoviny je čtvrt století za srdečními chorobami,” konstatuje vedoucí intervenční sekce NCI James L. Mulshine. “Pro léčbu rakoviny potřebujeme preparát se stejnými účinky, jako má statin v kardiologii.“ Zda by se té úlohy zhostily statiny samotné, zůstává otázkou. Tyto látky blokují enzym zvaný HMG-CoA reduktáza, jehož pomocí játra vyrábějí cholesterol. Některé výzkumné práce naznačují, že by statiny mohly blokovat i epidermální a cévní růstové faktory, které jsou klíčem k nádorovému bujení. Většina studií hovořících o vazbě mezi prevencí rakoviny a statiny je epidemiologického rázu. Z výzkumu osteoporotických zlomenin, kterého se účastnilo 7791 žen, vyplývá, že výskyt rakoviny prstu byl při užívání statinu výrazně nižší – 0,21 procenta oproti hodnotě 0,41 u pacientek, jež statiny neužívaly.
Biologické důkazy svědčící ve prospěch statinů přišly i ze zkoušek na zvířatech, jež probíhaly loni v Japonsku. Skupiny vědců pod vedením doktora Toshiyuki Kusamy z Lékařského střediska v Ósace podávala myším statin Lescol vyráběný Novartisem. Nato vědci zvířatům injekčně podali buňky slinivkového nádoru. Choroba se vyvinula pouze u deseti z dvanácti myší užívajících Lescol, zatímco v neléčené skupině onemocněly všechny. Druhá sada experimentů prokázala, že Lescol účinkuje, i když je podán až po vpíchnutí nádorových buněk.
Potrvá patrně celá léta, než bude možné posoudit platnost tohoto výsledku u lidí. Mezitím, jak předpovídá Carolyn Aldigéová, bude epidemiologických důkazů přibývat. Zároveň s nimi poroste i počet lidí s dědičným sklonem k rakovině či jiným rizikovým faktorem, kteří své lékaře přesvědčí, aby jim léky preventivně předepsal – ať už s požehnáním FDA, nebo bez něj. Tváří v tvář nebezpečné rakovině riziko z neschválených léků zřejmě rádi podstoupí.

Zastavte nemoc, než bude zabíjet Jak probíhá hledání léků, které dokážou rakovině předejít, nikoli ji léčit:
Rakovina plic V současné době probíhají testy nového cíleného léku Iressa a retinoidů (syntetický vitamin A). Očekává se, že by mohly zastavit rozvoj náznaků nádorového onemocnění.
Rakovina tlustého střeva Laboratoře testují Celebrex a další léky typu Cox-2 a nesteroidní protizánětlivé látky (NSAID), jako jsou aspirin a ibuprofen, zda dokážou zabránit opakovanému výskytu polypů tlustého střeva. Zkoumají i statiny, které snižují hladinu cholesterolu.
Rakovina prsu Riziko tohoto onemocnění umí snížit umělý estrogen Nolvadex. V současnosti je jeho účinek zkušebně porovnáván s obdobným přípravkem Evista. Rakovina slinivky Statiny při pokusech na zvířatech významně snižují riziko této vysoce nebezpečné choroby.
Rakovina prostaty Lék Proscar, který je jinak užíván k léčbě zbytnělé prostaty, má nyní prokázat preventivní protirakovinové účinky u mužů nad 55 let.