Prezident Václav Klaus projevil podle informací týdeníku EURO mimořádně nečekaný zájem o takzvanou Bílou knihu armády, připravovaný dokument, jenž popisuje, jak by měly ministerstvo obrany a Armáda České republiky fungovat v budoucnosti. Klaus se tomuto tématu intenzivně věnoval na posledním zasedání Bezpečnostní rady státu, která materiál probírala.
Klausovo vystoupení účastníci rady nechtějí komentovat. „Jednání Bezpečnostní rady státu je uzavřené, nicméně nikdo tam nic neztrhal. Ten dokument bude dopracován, což je naprosto standardní. Málokdy se stane, že je tak zásadní dokument přijat hned napoprvé,“ reagoval na dotazy médií ministerský předseda Petr Nečas.
Podle zjištění týdeníku EURO se kvůli Klausovi měnil například graf srovnání výdajů na obranu v posledních několika letech. Klaus měl problém i s některými termíny, které se v Bílé knize objevovaly. Z jeho popudu tak musel být například přejmenován „vnitřní dluh“ na „deficit“ nebo „lidské zdroje“ na „lidé“. „Pan profesor prostě vyučoval,“ uvedl jeden z členů Bezpečnostní rady státu, přezdívané „Brska“. Klausovi prý sekundoval ministr financí Miroslav Kalousek, jenž prohlásil, že v resortu bude muset dále škrtat.
„Není to radostné čtení, ale je potřeba pojmenovat věci tak, jak jsou,“ prohlásil před armádními veliteli o Bílé knize ministr obrany Alexandr Vondra. Materiál připravovala od loňského září patnáctičlenná komise expertů v čele s Jiřím Šedivým, prvním náměstkem ministra obrany. Na dokumentu se podílelo přes sto lidí, byl konzultován i se zástupci parlamentu. „Jsem rád, že pracovní skupiny byly civilně-vojenské. Zásluhou toho mezi námi vzniká nová kvalita vztahů, opět si začínáme navzájem věřit,“ prohlásil ministr. Armáda nebude mít dostatek vojáků, obává se odchodů a trápí ji vysoký vnitřní dluh, tedy vlastně deficit.
Tvůrci Bílé knihy došli k několika hlavním zjištěním. Z analýz například vyplynulo, že se armáda v budoucnu bude potýkat s nedostatkem personálu. V současné době slouží v armádě kolem 22 tisíc vojáků, podle platných dokumentů by to ale mělo být 26 200 vojáků. „Z demografického vývoje vyplývá, že se bude snižovat počet osob ve skupině, která by připadala v úvahu pro doplňování ozbrojených sil. V letech 2015 až 2020 budeme moci vybírat zhruba z polovičního vzorku, než tomu bylo v devadesátých letech,“ řekl Vondra. Upozornil také na skutečnost, že vojáci, kteří vstupovali do armády v devadesátých letech, již odsloužili potřebný počet let pro nárok na výsluhový příspěvek. Další snižování finančních prostředků nejspíš vyvolá jejich hromadný odchod. Česká armáda prostě ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce a stárne. Od roku 2004, kdy byla zrušena základní vojenská služba, se například průměrný věk u praporčíků posunul z 29 na 35 let, u poddůstojníků a mužstva z 23 na 28 let.
V letech 2015 až 2020 navíc čeká resort takzvaný investiční hrb, kdy skončí kromě jiného pronájem stíhaček Gripen nebo životnost protiletadlového raketového kompletu KUB. Armáda tak bude muset investovat další miliardy do obnovy a modernizace. „Tyto investice nejde rozkládat v čase a jejich výše dramaticky přesahuje možnosti ministerstva,“ konstatoval Vondra. Bílá kniha by se měla v upravené podobě objevit tento týden na vládě.
