Na nejvyšším státním postu se změna zřejmě konat nebude
Poláci volili v neděli 8. října na dalších pět let svého prezidenta. Všeobecně se očekává, že v paláci Belveder na druhé a zároveň na poslední funkční období zůstane jeho dosavadní pán – šestačtyřicetiletý Aleksander Kwasniewski. Jedinou otázkou zůstává, zda si svůj úřad pojistil už v prvním kole, tedy získal nadpoloviční většinu hlasů, nebo bude muset vyčkat na kolo druhé, naplánované na 22. října. V něm by se střetli dva uchazeči s nejvyšším počtem hlasů. Dosavadní prezident Kwasniewski se těšil stabilně velmi vysoké podpoře voličů. Pravidelné průzkumy během letních měsíců mu nadělovaly 60 až 65 i více procent hlasů. Zvítězí–li v prvním kole s touto převahou, předpokládají pozorovatelé posílení polské levice. Pravděpodobnost, že země bude směřovat k předčasným parlamentním volbám (zřejmě na jaře příštího roku), se pak ještě zvýší. Avšak jakékoli vítězství Kwasniewského mírně nad 50 procent nebude podle pozorovatelů ve Varšavě zase tak oslnivé, nemluvě už o variantě, že Kwasniewski bude muset do kola druhého. Pokusy o diskreditaci. Dosavadního prezidenta Kwasniewského se během předvolební kampaně snažilo vyhodit ze sedla jedenáct soupeřů. Nejvážnějším z nich je předseda Volební akce Solidarita Marian Krzaklewski, kterého podporuje deset až dvanáct procent Poláků. Jako nezávislý se prezentoval bývalý ministr zahraničí Andrzej Olechowski s přibližně desetiprocentní podporou. A bývalý prezident Lech Walesa, který v roce 1995 prohrál s Kwasniewským, patří s asi jedním procentem mezi naprosté outsidery. Z hodnocení západních agentur vyplývá, že průběh předvolební kampaně v Polsku rozhodně nenadchl. „Zapomeňte na důstojnou debatu o budoucnosti bývalé komunistické země začleňující se do Evropské unie, o hospodářských a sociálních reformách. Pro kampaň byla příznačná obvinění a populistické výzvy, uvedla například francouzská AFP. „To, že předvolební diskuse nebyla příliš věcná, je ale celkem logické, neboť prezident v Polsku nemá velké pravomoci, sdělil týdeníku EURO tajemník českého velvyslanectví ve Varšavě Michal Ryšavý. Dodal, že jednotliví kandidáti samozřejmě nastolili palčivá témata, jako nezaměstnanost či boj proti zločinnosti, ale na řešení těchto problémů nemá prezident žádný vliv. „Může jen o málo více než vetovat a vracet parlamentu příslušné zákony, říká Ryšavý. Předvolební „atomová bomba“. Do předvolebních půtek v Polsku byl bez vlastního přičinění zatažen i papež Jan Pavel II. Postaral se o to volební štáb Krzaklewského, který ve svém předvolebním čase ve veřejnoprávní televizi uveřejnil videozáznam ze sedmnáctého září roku 1997: Z vrtulníku na letišti Kalisz vystupují prezident Aleksander Kwasniewski a jeho bezpečnostní poradce Marek Siwiec. Ten rukou opisuje ve vzduchu kříž. Povzbuzován prezidentem si dokonce kleká a líbá travnatou přistávací plochu. Gesta, grimasy, prostě scénka napodobující přílet Svatého otce. V zemi, kde se devadesát procent obyvatel hlásí ke katolickému vyznání, televizní klip zaúčinkoval jako předvolební atomová bomba, jak napsal list Gazeta Wyborzca. Na Kwasniewského se obořili dva polští arcibiskupové, kteří ho vyzvali, aby rezignoval. Některá města Kwasniewského dokonce označila za „personu non grata . Hněv a vášně se snažil mírnit polský primas kardinál Józef Glemp, který se vyjádřil, že zřejmě šlo o pouhé žertování mezi nevěřícími. „Videobomba ale způsobila, že Kwasniewského volební preference v posledních dnech povážlivě klesly a přiblížily se k 50 procentům. Kwasniewski do kostela nechodí, ale během svého pětiletého úřadování si dával dost záležet na tom, aby zdůraznil své dobré vztahy s Vatikánem a polskou katolickou církví. Odpůrci ho kvůli tomu mnohokrát označili jako pokrytce. Polská Hillary. Západní pozorovatelé soudí, že Kwasniewského volební štáb se nechal hodně inspirovat americkými prezidentskými volbami. Hudba a předvolební popěvky, balony či laserové show, konfety. Opona nahoru v ten správný okamžik – a prezidentský pár vstupuje za bouřlivého potlesku na scénu. Pár, protože do kampaně se s vervou pustila také Jolanta Kwasniewská, kterou německý konzervativní list Die Welt označuje za nejúspěšnější „First Lady střední Evropy a jež se nikterak netají tím, že nejvíce obdivuje Jacquelinu Kennedyovou. Úkol polské první dámy v kampani byl zřejmý: zdůraznit význam rodinného života. Jolanta Kwasniewská využila příležitosti, aby prezentovala svoji péči nejenom o sirotky, ale také o mladé tvůrčí talenty. Její suverénní veřejné vystupování zavdalo podnět ke spekulacím, zda se nehodlá za pět let sama ucházet o prezidentský úřad. Její manžel se s ním bude muset po dvou funkčních obdobích podle ústavy rozloučit.
