Nicméně v komunitě centrálních bankéřů vzbudil
projekt nebývalý rozruch, protože zpochybnil fungování řady zásadních principů
bankovnictví, především toho, kdo bude mít v budoucnu vliv na tvorbu
peněz, kterou dosud obstarávaly centrální banky ve spolupráci s komerčními
bankami. Šéf americké centrální banky Jerome Powell se dokonce v úterý nechal
na výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů slyšet, že libra v komunitě
centrálních bankéřů „vznítila opravdovou rozbušku“.
V současném finančním systému poskytují banky
úvěry, vůči nimž drží u centrálních bank jen zlomek rezerv (tzv. bankovnictví
částečných rezerv). Těmito úvěry fakticky vytvářejí peníze, které ve velké míře
reagují na potřeby ekonomiky. Nicméně, jak upozorňuje bývalý vysoký úředník
Bank of England John Nugée, který v současnosti působí v OMFIF, tak
pokud začne libra hrát významnější roli při platbách, odplyne velká část
bankovních depozit na účty digitální měny, jelikož každá libra má být stoprocentně
krytá košem měn v čele s dolarem.
Tento fakt bude mít velký vliv na proces tvorby peněz, jelikož z hlediska bank se výrazně zredukuje strana pasiv, takže banky budou muset zareagovat na straně aktiv faktickým snížením objemu úvěrů, který poskytují do ekonomiky. Fungování libry by tak podle Nugéého „zcela jistě způsobilo velkou úvěrovou kontrakci“. Je jasné, že pro ekonomiku by to nebyla nejlepší zpráva. Centrální bankéři proto výrazně posílili svá pracoviště, která se zabývají rolí digitálních měn.
Guvernér francouzské centrální banky: Kryptoměny ano, ale jen v rukou státu
Druhou hlavní otázkou jsou výnosy, které bude mít
konsorcium vedení Facebookem z provozování digitální měny. Zatím ohlásilo,
že nebude poskytovat úvěry či kontokorenty, jejichž úrokový výnos je hlavním
příjmem tradičních bank (libra by se totiž sama stala bankou, a musela by se
podřídit bankovní regulaci, o což nemá zájem). Platební služby poskytované Facebookem,
respektive dceřinou společností Calibra, respektive Asociací Libra, proto budou
muset být nějakým způsobem zpoplatněny.
Elektronická efektivita plateb tak bude zatížena
poplatky, které ve finále zaplatí zákazník. Leccos naznačují důvody odchodu společnosti
MasterCard, jejíž šéf Ajay Banga kritizoval záměr Facebooku skladovat měnu
pouze ve vlastní peněžence, či neochotu podřídit se regulaci.
Určitý model, jak by Libra mohla generovat výnosy, načrtl loni exguvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Konsorcium by vydělávalo na investování koše měn, které budou stoprocentně krýt libru, na finančních trzích.
Libra je ještě nehotový projekt, o němž zatím jasnou
představu mají nejen bankéři, ale samotní tvůrci z Facebooku. Šéf Banky
pro mezinárodní platby Agustín Carstens například nedávno uvedl, že není jasné
ani, zda uživatel libry bude jednoduše držet podíl na měnovém portfoliu,
kterého digitální měnu bude krýt, nebo to bude ošetřeno jiným smluvním vztahem.
Obrovské novum je i to, že libra je měnovou jednotkou, která není národní a nemá národního regulátora. Má být vlastněna a provozována privátními technologickými firmami, které příliš nechtějí dodržovat pravidla klasických peněz (například požadavek KYC – know your customer).
Nicméně i když neuspěje konkrétně libra, možnost vyvíjet a provozovat digitální měnu tu už existuje a technologické firmy se jí budou dál zabývat. Vědí, že tvorba peněz s sebou vždy nesla obrovskou moc.
Z rubriky Kryptoměny dále čtěte:
Kryptoměny i soukromé půjčky.
Rok 2020 bude
„odvážných“ investorů
Kryptoskandál ze Švýcarska se rozjasňuje.
podvedl 37 tisíc důvěřivců
Rusové dluží za elektřinu skoro 300 miliard. Účty má pohlídat blockchain-
se obává nástupu libry od Facebooku. Chystá vlastní kryptoměnu
ochránit kryptoměny? Antivir, 2FA a hardwarová peněženka jsou základ
Exmanažer PPF Bodlák staví s
miliardářem a německým bankéřem první kryptobanku na světě