Při nákupu vítězí pohodlí

21. 3. 2005

MALOOBCHODNÍ TRENDY Češi si oblíbili nakupovat v hypermarketech a supermarketech. Zájem o tradiční prodejny klesá. Proč tomu tak je? Češi patří ve středoevropském regionu mezi nejmodernější typy zákazníků. V minulých letech si oblíbili supermarkety, nyní stále více nakupují v hypermarketech.

MALOOBCHODNÍ TRENDY

Češi si oblíbili nakupovat v hypermarketech a supermarketech. Zájem o tradiční prodejny klesá. Proč tomu tak je?

Češi patří ve středoevropském regionu mezi nejmodernější typy zákazníků. V minulých letech si oblíbili supermarkety, nyní stále více nakupují v hypermarketech. Stejnou zálibu mají i Slováci a Slovinci. Vyplývá to ze studie analytické agentury ACNielsen, která se zabývá marketingovými průzkumy.

Kde se taková obliba novodobých chrámů spotřeby vzala? Jedním z důvodů je jejich větší dostupnost. V posledních letech se totiž jednak rozšířil počet hypermarketů, jednak se přiblížily zákazníkům i v menších městech. A právě pohodlí a dostupnost jsou pro Čechy při rozhodování o hlavním nákupním místě tím nejpodstatnějším.

NA ÚKOR TRADIČNÍCH PRODEJEN

V hyper- či supermarketech utratí největší část svého rozpočtu na nákupy 70 procent českých zákazníků. V Maďarsku tak činí 56 procent nakupujících a v Polsku jen 35 procent.

Jestliže obliba hypermarketů stoupá, jinde musejí preference klesat. Supermarkety zřejmě dosáhly vrcholu zájmu v roce 2001, od té doby si drží svůj tržní podíl beze změn. Na jejich úkor tedy megaobchody nerostou. Odnášejí to tudíž tradiční prodejny, kterým nyní dává přednost jen necelá pětina obyvatel Česka. Zhruba desetina z nich nedokáže říci, kde utratí největší část výdajů za nákupy, protože rovnoměrně kombinuje velké i malé prodejny.

Samotné hypermarkety se z 25 procent tržního podílu v roce 2001 vyšplhaly na předloňských 29 procent předloni. Ani toto číslo však zřejmě nebude konečné. V západní Evropě totiž získaly už 36procentní podíl a spolu s diskonty tak mají největší část na trhu.

NEJHUSTŠÍ SÍŤ VE STŘEDNÍ EVROPĚ

Jedno středoevropské prvenství ale má Česko už nyní. Na milion obyvatel připadá 16 hypermarketů, což znamená největší hustotu v regionu. Například na milion Maďarů jich připadá osm a na milion Poláků pouze pět.

Počet hypermarketů v Česku v letech 2000 až 2004 vzrostl o 110 procent. Na konci loňského roku jich bylo celkem 162. V Maďarsku bylo těchto největších center 77, na Slovensku 75, ale růst pokračoval velkým tempem i tam: V letech 2000 až 2004 se jejich počet na Slovensku zvýšil téměř trojnásobně, v Maďarsku vzrostl o 160 procent.

HLAVNĚ DOSTUPNOST

Jaký je nejdůležitější důvod, proč obyvatelé Česka hypermarkety či supermarkety navštěvují? Podle průzkumu je to hlavně jejich snadná dostupnost a blízkost. Ceny a šíře sortimentu pak údajně hrají až druhořadou roli. Nakupující je už nejspíš berou jako samozřejmost.

Také věrnostní programy a speciální propagační akce prý stojí při rozhodování o místě nákupu až hodně vzadu. „Myslím, že tady zákazníci tak trochu neodpovídali pravdivě. Nebo si spíš neuvědomují, nakolik je nejrůznější akce ovlivňují,“ podotýká Dana Slámová ze společnosti ACNielsen.

DISKONTY NA ZAČÁTKU TAŽENÍ

Zatímco supermarkety už si svůj díl trhu zabraly a hypermarkety rychle rostou, jsou diskontní prodejny zřejmě teprve na počátku razantního nástupu na český trh. Zatím v nich největší část svého rozpočtu na běžné nákupy utratí jen šest procent lidí, což je po Slovensku druhý nejnižší podíl v regionu. Například v Maďarsku míří pro převážnou část běžných nákupů do diskontních prodejen jedenáct procent lidí.

„Více než polovina českých zákazníků nakupování v diskontních prodejnách odmítá. Částečně to způsobuje menší hustota jejich prodejní sítě, což se ale rychle mění,“ uvádí Slámová.

* CHTĚJÍ SVÉ PIVO

Zákazníci mají oblíbené některé značky zboží a pokud je obchodník nechce rozladit, stará se, aby je u něho vždycky našli. V Česku v tomto ohledu jednoznačně - a zřejmě bez překvapení - vede pivo. Třicet čtyři procent nakupujících totiž v průzkumu odpovědělo: Když v regálu nenajdu svou oblíbenou značku pěnivého moku, pak raději zajdu do jiné prodejny nebo počkám na doplnění zboží. V případě nealkoholických nápojů na oblíbené značce trvá jen dvanáct procent zákazníků.

Podobně citliví jsou lidé i v případě, že v regále nenajdou svou oblíbenou značku kávy. Skoro třicet procent Čechů si jinou značku nekoupí. Na Slovensku, v Maďarsku a Polsku zachová věrnost oblíbené kávě kolem čtyřiceti procent zákazníků.