PŘÍBĚH S OTEVŘENÝM KONCEM

Bez obměny vlády Zeman ve sněmovně neprorazí

Ministr financí Pavel Mertlík a jeho experti se letos mohou třeba postavit na hlavu, vše nadarmo. Státní rozpočet na rok 2000 není záležitostí matematických výpočtů, ale politických počtů. Téměř jisté je, že pokud premiér nedoprovodí nový návrh státních financí i vizí rekonstrukce kabinetu, ledy se nepohnou. „Je potřeba, aby vláda doznala určité změny, a pak bude určitě schválen státn í rozpočet, prohlásila předsedkyně Senátu Libuše Benešová v rozhovoru s velvyslancem delegace Evropské komise Ramirem Cibrianem. Ten se u politických představitelů informoval, zda se vládní kabinet změní a jestli případná změna umožn í přijetí rozpočtu.

Sněmovna chce, sněmovna dostane.

Vláda se snažila splnit pokyny poslanců, a příjmy i výdaje státu na příští rok částečně upravila podle jejich představ. V novém návrhu deficit představuje 42,0 miliardy (dříve 39,8 miliardy ), s příjmy 588,1 miliardy korun a výdaji 630,1 miliardy korun.

Nové saldo znamená, že vláda do rozpočtových příjmů nezapočítala třináct, ale pouze necelých sedm miliard korun z privatizace ČSOB. A do výdajů nezahrnula zhruba dvacetimiliardovou očekávanou ztrátu Konsolidační banky.

Poněkud se sice pozměnila i struktura plánu státních financí, ani v tomto bodě však vláda neposlechla sněmovnu docela. Nicméně zvýšila finanční rezervu na výdaje programů spojených s přibližováním České republiky Evropské unii o jedn u miliardu korun, kterou získá odprodejem nadbytečných zásob uranu. Sociální výdaje zredukovala o 2,6 miliardy korun (nepočítá s valorizací důchodů), o sto milionů přijde věda a výzkum. Seškrtány jsou i investiční výdaje na dopra vu a bydlení, dohromady o dvě miliardy.

Vláda tvrdí, že rozpočet na příští rok je posledním špatným v řadě. Premiér vzkázal poslancům, že kabinet se nebude bránit usnesení, v němž bude závazek snížit rozpočtový schodek na rok 2001, a dále je ochoten vyvést podstatnou část zákon em stanovených výdajů - důchodů a sociálních plateb - z rozpočtu do sociální pojišťovny.

Poslanci rovnou říkají ne.

Ohlasy ze sněmovny nevěstí přepracovanému návrhu státního rozpočtu nic dobrého. Kromě ODS, která nepokrytě říká, že klíčová jsou politická jednání o nové vládě, tváří se odmítavě také lidovci a Unie svobody.

„Vláda si sama svou nečinností vytvořila past a není schopna sestavit rozpočet, který by mohl sněmovnou projít, tvrdí předseda poslaneckého klubu US Karel Kühnl. A ekonomický expert KDU-ČSL Miroslav Kalousek zase bez bližší specifikace dokole čka mluví o tom, že vláda by měla ke koncipování rozpočtu přistupovat zcela jinak a měla na změnu pojetí rok času. Komunisté říkají, že pro jejich stranu není rozhodující výše deficitu, ale to, na co budou peníze vynaloženy. Pokud by směřovaly do rozvoje, návrh by podpořili.

To vše je pouhá rétorika. Poslanci nejlépe vědí, že za daného stavu legislativy vláda o mnoho lepší rozpočet na příští rok sestavit nemohla. Ba dokonce, že za třicet dní, které jí byly dány na přepracování původního plánu, příliš zásadní změny učin it nelze. A dokud nebudou reformovány sociální výdaje, nebude to možné ani v delším horizontu.

Odborné výtky minimální.

Ekonomičtí analytici, kteří jsou k fiskální politice velmi kritičtí, zaujali letos k návrhu rozpočtu umírněný postoj. „V polovině listopadu, pod hrozbou vypovězení opoziční smlouvy a s několika ministry na odchodu rozhodně nebylo v silách vlády uspokojit všechna přání opozice. Sněmovna to věděla, když si požadavky kladla, konstatuje Ondřej Schneider z Patria Finance. Odhady hospodářského růstu či inflace, z nichž plán státních financí vychází, považuje - na r ozdíl od loňského roku - za realistické. Schodkový rozpočet je podle něj v pořádku, pokud budou fungovat připravované zákony o bankrotu a o exekucích a pokud vláda nechá správce Revitalizační agentury skutečně řídit revitalizaci. V opačném případě se pouze zvýší budoucí splátky dluhu.

Co ohrožuje zdraví státních financí už ani experti nepřipomínají. Jsou to chronické choroby: extrémně rostoucí výdaje na penze a sociální dávky, a tím se prohlubující schodkové hospodaření. A více či méně skryté dluhy transformačních inst itucí.

Čekání na kongres.

Ministr financí je optimista. Věří, že druhý návrh státního rozpočtu na rok 2000 bude v lednu schválen (legislativní procedura to dříve neumožňuje). Argumentuje rozumně - návrh je fiskálně neutrální s mírným příklonem k expanzi. Odborně si za návrhem stojí. Jenže o odbornost už ve sněmovně dávno nejde. Rozpočet je více než kterákoliv předchozí léta čiré politikum, což si nakonec uvědomuje i ministr financí: „V případě, že opozice návrh rozpočtu neschválí, je naše přesvědčení jednoznačné: demisi nepodávat, i když jsme o tom uvažovali, prohlásil.

Důvod k rezignaci kabinet skutečně nemá. Republika stejně vkročí do roku 2000 s rozpočtovým provizoriem. A čím víc se blíží kongres ODS (4. a 5. 12.), tím je jistější, že Václav Klaus bude potvrzen ve funkci předsedy strany. Jistota , že o budoucí podobě vlády zase budou vyjednávat pouze lídři dvou nejsilnějších parlamentních stran, opět vzrůstá. Premiér Miloš Zeman už také v Hospodářských novinách naznačil, jak by rekonstrukce kabinetu mohla vypadat. Vyjmenoval ministry, které hodnotí dobře. Mezi těmito jmény se neobjevil ministr průmyslu Miroslav Grégr, mini str dopravy a spojů Antonín Peltrám, ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař, ministr bez portfeje Jaroslav Bašta a ministr zdravotnictví Ivan David.