Krize přinese dražebníkům a exekutorům víc práce. Pro ty, kdo mají peníze, přichází čas výhodných nákupů.
Autor: Artklee
Nemám peníze, mám dluhy na všech stranách a potřebuji se co nejrychleji zbavit svého majetku. Nejrychleji, ale také nejvýhodněji. Co teď?
Moc možností v takovou chvíli obyčejný člověk nemá. Okamžitý výkup šperků prostřednictvím zastavárny či starožitností vynese v lepším případě maximálně dvacet procent jejich reálné ceny.
Vynucený prodej domu také příliš radosti svému původnímu majiteli nepřinese. Pokud má tedy člověk alespoň pár týdnů času na rozmyšlenou, respektive pokud nemá na všem, co stojí za to, nálepku „exekuce“, měl by zvážit cestu prodeje prostřednictvím dražby. Pokud je totiž dražba dobře připravená, je vysoká pravděpodobnost, že dostane víc, než by získal v přímém prodeji. A často dostane víc, než je samotná odhadní cena předmětu.
Není dražba jako dražba
Pokud má někdo zájem o vydražení svého majetku a dá jej do dražby dobrovolně, může si vybrat z více než dvou tisícovek licencovaných dražebníků.
Většina dražeb, které se v České republice konají, patří mezi takzvané nedobrovolné dražby. A také platí, že dražby mohou dělat dražebníci, exekutoři i soudy. A každý z nich se řídí vlastním zákonem.
Zákon o dražbách začal platit v květnu 2000. Množství problémů, které přinesl, si ale vynutilo změnu. V červnu 2006 začala platit novela zákona o veřejných dražbách, jejímž cílem bylo odstranit největší „pletichy“, k nimž docházelo v souvislosti s organizováním a prováděním veřejných dražeb. Snahou bylo zamezit zneužívání veřejných dražeb, vyřešit problém „šikanózních“ žalob a vytvořit zábranu zneužívání právní úpravy, která ukládá ukončit nedobrovolnou dražbu v důsledku nařízení exekuce.
Ani novela zákona nevyřešila vše. Od té doby dražebníci neustále hovoří o tom, že je potřeba změnit celý zákon. Ten totiž do dnešního dne neumožňuje například konání internetových dražeb, neřeší postavení dražebníka či omezuje podnikání při nedobrovolných dražbách.
Poslední setkání zástupců dražebníků a představitelů ministerstva pro místní rozvoj na téma „změna zákona o dražbách“ se konalo v druhé polovině letošního května. Výsledek není moc valný. Soudě podle zveřejněného zápisu se ministerstvu podařilo se zástupci dražebníků najít společnou řeč v tom smyslu, že je potřeba dražby liberalizovat, zjednodušit a podpořit zavedení úprav, které podpoří „vlastnické dražby“. Reálným výsledkem je ale pouze to, že se všichni účastníci dohodli, že se zase sejdou, aby mohli diskutovat dál.
Počet dražeb klesá
Mezitím popularita dražeb v České republice setrvale klesá. Podle statistik, které pravidelně zveřejňuje Česká asociace dražebníků na portále centralniadresa.cz, se letos konalo přes 1300 dražeb (dobrovolných i nedobrovolných), kde se dražil majetek v celkovém objemu přes čtyři miliardy. Majetek se reálně vydražil zhruba za miliardu korun. Loni se za stejnou dobu uskutečnilo o dvě stovky dražeb víc, majetku bylo o miliardu víc, a zisk přesáhl dokonce dvě miliardy. Pokles počtu dražeb je setrvalý. Například před pěti lety byl počet dražeb dvojnásobný, dražil se majetek za více než sedm miliard korun. Jen s tou výnosností to bylo ještě horší než v současnosti. Podle expertů je za poklesem dražeb poměrně náročná příprava. V minulých letech se pak na počtu dražeb projevila i příznivá ekonomická situace.
Dražby v praxi
Jedna z největších dražeb nemovitostí, respektive bytů se měla konat na přelomu května a června v Praze. Z dražby ale sešlo, než se stačila připravit, developeři byty prodali. Připravit takový prodej prostřednictvím dražby a veškeré materiály, které jsou k tomu potřeba, totiž trvá minimálně měsíc. A tak dlouho zas nechtěli čekat developeři. Problém byl také se vstupní cenou. Ta, jak řekne každý dražebník, musí být nastavena tak, aby přilákala zájemce o koupi. Pokud je příliš vysoká, nikdo na dražbu nepřijde. Obecně se „správně“ nastavená cena pohybuje kolem dvou třetin ceny odhadní. A pokud je dražba dobře připravena, je tam mnoho návštěvníků, potom se věc často prodá za podstatně víc, než je odhadní cena. Dražebníci to vysvětlují psychologií lidí – mnoho z nich se vidí jako „majitelé“ dražené věci, a tak se ani příliš nevzpírají jejímu zdražování.
Nejvíc jim jde o to, aby věc či nemovitost získali. A to často opravdu za každou cenu. Zákon o veřejných dražbách, který je poměrně složitý a dražby dost omezuje, ovšem platí pouze pro dražebníky. Vedle nich mohou ale dražby provádět exekutoři podle zákona o exekutorech a existují i soudní dražby. Liší se od sebe především vyvolávací cenou a poplatkem dražiteli. A také výnosností.
Například poplatek za exekuční dražbu může činit 15 procent, za „klasickou“ dražbu kolem dvou až tří procent (podle výše ceny) a konečně soudní dražby podléhají sazebníku. Odlišná je i rychlost, kdy je možné dražbu připravit a vykonat a kdy věřitel dostane fakticky peníze na ruku.
Povinnost zveřejňovat dražby na jedné webové, takzvané centrální adrese mají pouze dražebníci. Exekutoři si ale v minulých dnech chtěli vylepšit svoji pověst, a tak zveřejnili, že od září spustí centrální webový portál, kde si zájemce bude moci zdarma vyhledat dražby nemovitostí podle termí
nu, lokality a vyvolávací ceny. Nový systém má zabránit případům, kdy se nemovitost „vydraží“ pod cenou proto, že se o ní dozvěděl jediný zájemce – známý exekutora. Vedle nemovitostí by se na portál měly časem dostat i dražby movitých věcí, především aut a vybavení domácností.
Exekutory ale čeká ještě jedna změna. Už letos by měla začít platit novela exekučního zákona, která by měla zabránit takzvanému podhodnocování majetku. Dnes je možné, aby exekutor kvůli pokutě ve výši sto korun zabavil a prodal dům. Nově ale zabavovaný majetek nebude moci mít podstatně vyšší hodnotu než dlužná částka. Hlavním způsobem, jak získat od dlužníka peníze, bude tzv. přikázání pohledávky, poté srážky ze mzdy a teprve pak bude moci exekutor sáhnout na majetek dlužníka. Dluž-ník v exekuci bude mít sice zablokovaný celý majetek, jakmile ale bude zajištěn dostatečný majetek pro uhrazení dluhu, bude uvolněn.
Podle údajů Exekutorské komory ČR roste počet exekucí rok od roku geometrickou řadou. Stačí se jen podívat na počet návrhů na konkurz, který předchází exekuci či dražbě. Jen v letošním prvním pololetí dosáhl počet návrhů na konkurz 2455, což je zhruba o tři čtvrtiny víc než ve stejném období loni.
Počet dražeb, ať už dražebníků či prostřednictvím exekutorů, bude v dalších měsících výrazně narůstat. Experti proto tvrdí: nastal čas výhodných nákupů.
