Tuzemský trh práce je nepružný a možnosti rekvalifikace nevyhovující. Česká ekonomika stále více trpí nedostatkem učňů a technicky vzdělaných pracovníků. Řešení této situace se neobejde bez spolupráce zaměstnavatelů se školami.
Foto: Profimedia.cz
Firmy v Česku postrádají tisíce kvalifikovaných pracovníků. Desítky tisíc lidí se naopak marně snaží najít se svou kvalifikací práci. Je zřejmé, že bez úzké spolupráce všech klíčových hráčů v této oblasti, především zaměstnavatelů, personalistů a veřejné správy, se řešení tohoto problému bude hledat jen obtížně.
Současné uspořádání vzdělávacího systému v Česku totiž naprosto neodpovídá potřebám trhu práce a zaměstnavatelů a nedokáže reagovat na zrychlující se technologický pokrok. „Situace je kritická, a to nejen ve vyšších stupních technického vzdělávání, ale i v oblasti středního maturitního a učňovského školství. Učňovské a střední technické školy nejsou schopny zabezpečit ani průběžnou generační obměnu ve firmách,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy České republiky Zdeněk Liška.
Zatímco firmy už zoufale postrádají řemeslníky a technicky vzdělané lidi, české školy chrlí ve velkém ekonomy, právníky a psychology. „Prosperita tuzemské ekonomiky je přitom z velké části závislá právě na průmyslu a technických oborech, pro udržení konkurenceschopnosti a zajištění naší prosperity proto potřebujeme dostatek technicky vzdělaných odborníků, ale také kvalitní řemeslníky,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Vzhledem k rozvoji průmyslu nejen v Česku, ale v celé střední Evropě budou podle něho dělnické a technické kádry chybět stále více.
Pošlete děti na učňák
Mezi nástroje, které tuto neuspokojivou situaci pomohou do budoucna řešit, patří podle Kužela poskytnutí větší motivace firmám zapojit se přímo do školství, například v podobě daňově uznatelných nákladů. Hospodářská komora podporuje rovněž zavedení jednotné učňovské zkoušky, která by měla garantovat srovnatelnou úroveň učňů a zkvalitnit jejich výuku.
To vše je ovšem k ničemu, dokud bude většina dětí v Česku stále mířit za univerzálním vzděláním. „Této touze samozřejmě rozumím. Rodiče a děti by však měli dobře zvažovat, zda zvolené vzdělání nabízí také dostatečné uplatnění. Není přeci ostuda být kvalitní řemeslník. Ten je pro společnost stejně potřebný jako vysokoškolák,“ říká Kužel. Představa, že všichni budou mít vysokou školu, ale nikdo nebude manuálně pracovat, je podle něho z říše snů. „Jedině že bychom do Česka pravidelně dováželi statisíce pracovníků z ciziny, což není ani reálné, ani přijatelné,“ konstatuje Kužel.
Po kom firmy touží
Hospodářská komora spolu se Svazem průmyslu a dopravy představila v červnu nový projekt s názvem Národní soustava kvalifikací. Ten bude informovat o tom, co je potřeba umět pro komplexní výkon nějakého povolání (úplná kvalifikace) nebo jeho části (dílčí kvalifikace).
Jedná se v podstatě o registr kvalifikací uznávaných na trhu práce v Česku, který bude aktivně spolupracovat s tuzemskými zaměstnavateli. Registr bude zaměřen na výsledek. Podstatné tedy bude to, co člověk umí, nikoliv způsob, jak tyto dovednosti získal, zda ve škole, samostudiem či praxí. „Zaměstnavatelé by měli přijmout za své, že kvalitní a kvalifikovaný pracovník nepřichází jen ze školy, ale vzniká přímo ve firmách, a že tato cesta je daleko rychlejší a efektivnější a dává naprosto jasný výsledek,“ konstatuje Jaromír Janoš ze společnosti Trexima, která zajišťuje zapojení zaměstnavatelů do nového registru.
Národní soustava kvalifikací navazuje na rovněž vznikající Národní soustavu povolání, jejímž účelem je poskytovat informace o povoláních a typových pracovních pozicích vyskytujících se na trhu práce. „Tyto dva projekty podrobně zmapují potřeby na trhu práce, popíší jednotlivá povolání včetně nezbytných kompetencí a v neposlední řadě nastaví jednotná celorepubliková pravidla, co je potřeba umět a jakou kvalifikaci mít pro výkon daného povolání,“ přibližuje Petr Kužel.
