Počet obchodů, které byly uzavřeny přes internet či mobilní telefony, rychle roste. Nicméně možnosti, jak řešit spory z těchto elektronických transakcí, zatím dynamickému vývoji obchodu neodpovídají. Řešení by ale mohly přinést systémy ODR.
Foto: Profimedia.cz
Stávající systémy pro řešení sporů jsou buď příliš komplikované a zdlouhavé, či příliš drahé v porovnání s relativně nízkou cenou zboží a jednoduchostí elektronického obchodování, při kterém mnohdy stačí jen zmáčknout jediné tlačítko. Vezmeme-li navíc v potaz omezenost těchto systémů na určité území a nepřehlednou úpravu řešení sporů z přeshraničních transakcí, je zřejmé, že se jedná o jednu z málo viditelných, ale o to zásadnějších překážek v rozvoji mezinárodního obchodu.
Řešení, které by mohlo napomoci tuto překážku odstranit a přispět tak k rozvoji mezinárodního obchodu, spočívá v přizpůsobení současných mechanismů pro řešení sporů (jednání, mediace, rozhodčí řízení, soud) novým komunikačním prostředkům. Nezanedbatelný je také potenciální přínos pro stát spočívající v ulehčení práce soudů.
Výhodou je rychlost řešení
Systémy online řešení sporů (online dispute resolution, ODR) by měly být rychlou a efektivní alternativou ke stávajícím, často zdlouhavým metodám řešení sporů. Díky moderní technice by mělo být možné vytvořit jednotné komunikační rozhraní (platformu/formulář), zkrátit lhůty sporu či zautomatizovat jazykové překlady. Systém ODR by měl mít navíc, což je klíčové, mezinárodní přesah, stejně jako jej mají moderní komunikační technologie. Hlavním cílem mezinárodního systému online řešení sporů je zvýšit důvěru kupujících/spotřebitelů v elektronickém obchodování přes hranice, a usnadnit tak obchodníkům expanzi na světových trzích. Zjednodušení a zrychlení řešení sporů by tedy mělo být ku prospěchu obou stran, aniž by došlo ke snížení ochrany spotřebitelů, vzhledem k tomu, že se jedná o spory z transakcí s relativně nízkou hodnotou.
Česko má jedno ze čtyř světových sudišť
Česká republika patří mezi průkopníky online řešení sporů. V současnosti funguje online rozhodčí platforma, ADR.eu, u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky. ADR.eu je jedním ze čtyř sudišť na světě pro ICANN (Internet Corporation for Assigned Names & Numbers), které jako první umožnilo plně elektronické vedení sporu podle pravidel UDRP (Uniform Dispute Resolution Policy). ADR.eu je také jediným přeshraničním modelem online sudiště pro spory o doménová jména .eu.
Vzhledem k narůstajícímu významu elektronického obchodu v celosvětovém měřítku se hledají způsoby a platformy, kde o agendě jednat. Jednou z klíčových platforem pro jednání je Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), která se loni v létě rozhodla zahájit práci na vytvoření pravidel pro systém online řešení sporů. V prosinci 2010 se uskutečnilo za účasti expertů z členských států, včetně České republiky, a expertů z mnoha sektorů první zasedání zvláštní pracovní skupiny, na kterém byly zahájeny práce na mezinárodním systému ODR.
Evropané nakupují na webu hodně, ale málo přes hranice
Podíl elektronického obchodování v Evropské unii neustále roste a zvyšuje svůj podíl na celkovém obchodu. Dle studie Evropské komise (Mystery Shopping Evaluation of Cross-Border E-Commerce in the EU) prodává přes internet více než 51 procent obchodníků v rámci EU, z nich ale pouze 21 procent poskytuje své služby přes hranice. V roce 2008 koupilo 33 procent spotřebitelů přes internet alespoň jednu věc. Pouze sedm procent tak ale učinilo nákupem přes hranice, přestože v 50 procentech případů byla cena v zahraničí nejméně o desetinu levnější, včetně ceny na dopravu a dalších nákladů.
Až 61 procent přeshraničních objednávek je obchodníky odmítnuto. Zejména se to týká spotřebitelů z menších zemí EU. Hlavní překážkou je různorodá národní úprava řešení sporů. Jednotná pravidla pro online řešení sporů by tak byla výrazným impulsem pro posílení elektronického obchodu v rámci jednotného evropského trhu a dalším posílením mezinárodního obchodu.
Vznikají standardy pro online spory
Výsledkem těchto prací by měl být soubor mezinárodních právních standardů pro online řešení sporů. Klíčové otázky, které bude třeba vyřešit předtím, než bude možné skutečně funkční systém vytvořit, jsou především témata zjednodušených procesních pravidel, pravidel pro provozovatele online sudišť, základní pravidla pro řešení přeshraničních sporů a vymáhání nálezů. Jednotná pravidla, vytvořená na mezinárodní půdě UNCITRAL, by měla vést k harmonizaci úprav jednotlivých členských států, vedoucí ke zvýšení právní jistoty a přispět tak k výraznému usnadnění mezinárodního obchodu.
Jedním z hlavních témat je samozřejmě otázka vymahatelnosti práva. Nabízí se využití Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (takzvaná “Newyorkská úmluva“). Systém ODR by měl ale většinu sporů vyřešit dříve než pomocí rozhodčího řízení. Další široce diskutovanou otázkou, kterou bude třeba i vzhledem k současným diskusím na půdě České republiky a Evropské unie vyřešit, je způsob a míra, v jaké má být v rámci ODR upravena ochrana spotřebitelů. Vzhledem k částečně roztříštěné národní úpravě i v rámci Evropské unie není překvapením, že v současnosti neexistuje efektivní a cenově přiměřený způsob řešení sporů při online nákupech evropských spotřebitelů v USA.
Systém ODR má potenciál zavést alespoň nějaká standardní mezinárodní pravidla ochrany spotřebitele. Přestože nelze s jistotou předjímat závěry a finální podobu jednání, je patrné, že úprava online řešení sporů by mohla být dalším z úspěchů Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo v oblasti elektronického obchodování. Výhodou Komise je bezesporu fakt, že je členskými státy i experty vnímána jako úspěšný a efektivní nástroj pro vytváření mezinárodních pravidel.
Češi v roli expertů
Na základě zkušeností získaných při řešení doménových sporů je Česká republika na těchto jednáních vnímána zvláště jako expert na technologické aspekty nově vyvíjených parametrů pro ODR, a to zejména v otázce systémového přístupu a vícejazyčnosti.
Co se týče národní úpravy, nabízí se možnost prvky ODR zahrnout v budoucnu do zákona o mediaci či do zákona o rozhodčím řízení anebo úpravu online řešení sporů upravit v české legislativě samostatně. Využít prvků ODR by se také bezesporu dalo také v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. I ve světle velkého potenciálu rozvoje řešení sporů online bude Česká republika usilovat o to, aby její pozice experta na ODR byla nadále upevňovaná. Přínosné by také bezesporu bylo zajistit zhodnocení dosavadních snah ve formě umístění případného pilotního projektu ODR v České republice. Vzhledem k tomu, že i Evropská komise plánuje zahájit práce na evropském systému ODR, je vhodné začít prosazovat české zájmy a zkušenosti na evropské úrovni co nejdříve.
Autor pracuje na odboru komunitárního a mezinárodního práva Ministerstva průmyslu a obchodu.
