ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Správnost výpočtu a odvodu pojistného na zdravotní pojištění kontrolují zdravotní pojišťovny. Co čeká podnikatele, pokud se kontrola zaměří právě na něj?
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Správnost výpočtu a odvodu pojistného na zdravotní pojištění kontrolují zdravotní pojišťovny. Co čeká podnikatele, pokud se kontrola zaměří právě na něj? Zdravotní pojišťovna zpravidla s předstihem sdělí plátci termín a místo kontroly. Pracovníci pověření k provedení kontroly se prokazují služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním vydaným ředitelem. Kontrola se uskutečňuje buď u plátce, nebo v místě, které je k vykonání kontroly nejvhodnější, většinou tedy v prostorách pojišťovny. Prověřovaný plátce je současně povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly. VYDÁNÍ DOKLADŮ Kontrolovaný subjekt je povinen předložit kontrolnímu orgánu na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Příslušný pracovník zaměstnavatele je povinen podat kontrolujícímu ústní nebo písemná vysvětlení, má-li pověřený kontrolní pracovník pochybnosti o úplnosti, správnosti nebo pravdivosti předložených podkladových materiálů. „Příslušným pracovníkem zaměstnavatele“ může být i zaměstnavatel sám nebo jiný odpovědný pracovník, zajišťující plátci vedení mzdové a personální agendy. Plátce dále nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. JAKÉ HROZÍ SANKCE Pokud plátce na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží kontrolnímu orgánu požadované doklady, může mu pojišťovna uložit ve správním řízení pokutu až do výše 50 000 korun, a to i opakovaně. Pokutu však lze uložit i tehdy, jestliže plátce nepředloží pouze část dokladů potřebných k provedení kontroly. Současně upozorňujeme na skutečnost, že uloženou pokutou není dotčen nárok pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále. V případě zjištění nedoplatků v platbách pojistného požaduje zdravotní pojišťovna po plátci úhradu dlužného pojistného. Jednotlivé nedoplatky a opožděné úhrady dále zakládají nárok pojišťovny na penále. Jestliže zaměstnavatel dlužné pojistné či penále dobrovolně neuhradí, vydá zdravotní pojišťovna ve správním řízení na tyto dlužné pohledávky platební výměr. Na základě pravomocného a vykonatelného platebního výměru pak zdravotní pojišťovna vymáhá nedoplatky pojistného a penále soudní cestou. Činí tak návrhem na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky v peněžním ústavu nebo návrhem na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí anebo nemovitostí. KONTROLA MŮŽE PŘIJÍT I VÍCEKRÁT Zdravotní pojišťovna bude v prvé řadě soustřeďovat svoji pozornost na ty plátce, u kterých se objevují nedostatky, hlavně pak v oblasti placení pojistného. U velkých neplatičů může být kontrola provedena i vícekrát v roce. Příslušné zákonné normy neuvádějí periodicitu pro provádění kontrol, proto zdravotní pojišťovny organizují svoji kontrolní činnost podle vlastních potřeb. Kontroly se dále provádějí zpravidla v souvislosti s ukončením činnosti (likvidací) firmy, vyhlášením konkurzu, žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i z jiných důvodů. Může se tak stát například i v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné. Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje do pěti let ode dne splatnosti. Lze proto předpokládat, že v případě potřeby provede pojišťovna kontrolu placení pojistného na zdravotní pojištění během tohoto období. I BEZ PŘEHLEDU Zaměstnavatelé jsou povinni předkládat zdravotním pojišťovnám Přehled o platbě pojistného. Pokud zaměstnavatel tuto svoji povinnost (i přes výzvu pojišťovny) nesplní, může mu pojišťovna stanovit pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena ani povinnost předložit Přehled, ani možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci-zaměstnavateli pokutu. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále. NEJČASTĚJI ZJIŠŤOVANÉ NEDOSTATKY: * neplacení pojistného * opožděné úhrady pojistného * placení pojistného v nižší částce a navíc opožděně * placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem (13,5% z vyměřovacího základu) * nerespektování minimálního vyměřovacího základu * nepřihlašování (neodhlašování) zaměstnanců u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě, obzvláště pak neoznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné * nepředložení dokladů o zařazení zaměstnanců mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu * scházející doklad o právní formě podnikání - živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku, zřizovací listina, doklady o právním nástupnictví, rohlášení konkurzu, vstupu do likvidace apod.) * chybějící doklady opravňující zařazení zaměstnanců mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (např. rozhodnutí o přiznání resp. odejmutí důchodu, potvrzení o studiu u nezaopatřených dětí, přiznání rodičovského příspěvku apod.) * nezasílání písemných sdělení o změně výplatního termínu nebo čísla bankovního účtu, ze kterého se odvádí pojistné * chybějící Čestné prohlášení zaměstnance (osoby, za kterou platí pojistné stát) o tom, že zákonný nárok na odpočet neuplatňuje tento zaměstnanec současně u jiného zaměstnavatele, popřípadě ve své samostatné výdělečné činnosti * nezahrnování některých příjmů do vyměřovacího základu * neodvádění pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu popř. z neomluvené absence * neuplatňování nároku na odpočet od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění istát - vznik přeplatku * nedostatečně (neprůkazně) vedená mzdo vá a personální agenda KONTROLOŘI CHTĚJÍ PŘEDEVŠÍM:
* souhrnné rekapitulace výplatních listin za kontrolované období * mzdové listy jednotlivých zaměstnanců * pracovní smlouvy * dohody o pracovní činnosti * výpisy z běžného účtu vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění * termíny výplat (z důvodu včasnosti odváděného pojistného) * dodržení zákonem stanovené osmidenní lhůty pro hlášení změn příslušné zdravotní pojišťovně, zasílání Přehledů o platbách pojistného a oznamování pracovních úrazů