PŘICHÁZÍ NEVHOD

Přechod na nový letopočet by mohl zpomalit ekonomický růst

Změna letopočtu v roce 2000 není jen problém technický a technologický, ale i ekonomický. I když se o makro a mikroekonomických důsledcích příliš nemluví, reálně se projeví. Jenomže nikdo dnes nedokáže jejich vliv přesněji kvantifikovat. Na rozdíl od ryze technických problémů v případě poč ítačů a počítačových sítí jsou zde hlavní příčiny psychologické, související s tím, co se v ekonomické teorii nazývá efektem očekávání.

„Úvahy o Y2K, year two kilos, jako o ekonomickém faktoru jsou u nás podceněny. Respektive pokud je tomu někde ve veřejném sektoru, tedy vládě, centrální bance, věnována větší analyticko-prognostická pozornost, zůstává veřejnosti utajena, tvrdí hlavní ekonom Investiční a Poštovní banky Jiří Křovák. „Přitom všechny renomované globální banky a všechny multinationals celého světa tento problém dost ostře vidí.

Existují dvě větve úvah. Podle první všechno proběhne technicky hladce, a syndrom Y2K tedy bude působit hlavně v rovině psychologie spotřebitele, podnikatele, bankéře a tak dále. Půjde zejména o snahu předzásobit se na konci letošního roku s perspektivou možných problémů na počátku roku příštího. To může vést v letošním třetím a zejména čtvrtém kvartále k vyšším než „normálním hodnotám některých ukazatelů, respektive k jejich růstu - například maloobchodní obrat, průmyslová výroba, zásoby, potažmo i HDP. Na počátku roku 2000 by pak došlo k opačnému vývoji těchto ukazate lů. Otázkou jsou investice, kde může dojít rovněž k „předzásobení , ale i k jejich odložení, vyčkávání na to, jak přechod na Y2K dopadne. Druhá větev úvah je katastrofická a vychází z toho, že přechod neproběhne hladce. To by mělo vel mi negativní dopad na ekonomický vývoj minimálně v prvním čtvrtletí a mohlo by to vyvolat i regionální či globální recesi roku 2000.

Náskok USA.

Poradenská společnost WEFA (Wharton Econometric Forecasting Associates) ve své strategické analýze zahrnující čtyřiapadesát států včetně České republiky vyjmenovává odvětví, která jsou z hlediska Y2K ekonomicky nejzranitelnější. Vedle výroby hardwaru a softwaru je t o bankovnictví a pojišťovnictví, telekomunikace, logistika, elektronická média, ale i služby pro firmy, opravy aut, pronájmy všeho druhu. Z toho vyplývá, že čím vyspělejší země, tím vyšší finanční a technické možnosti se problému Y2K bránit, ale zároveň i tím větší zranitelnost.

Příkladem je USA, kde je podíl výroby a spotřeby počítačů na celkovém HDP velmi vysoký, nicméně toto riziko eliminují značné prostředky, které v Americe na odvrácení negativních důsledků Y2K vynaložili a vynakládají. Koneckonců v USA se o riziku přechodu na nový letopočet seriózně mluví už od poloviny devadesátých let, kdy Evropu tato otázka ještě vůbec neznepokojovala. Praktičtí Američané také vymysleli praktickou zkratku, která zbavila svět nutnosti plýtvat slovy na obecně zn ámé téma.

Podle analýzy investičního domu Goldman Sachs by se díky lepší připravenosti USA měly důsledky Y2K v jejich makroekonomických ukazatelích přestat projevovat už ve druhé polovině příštího roku. Naopak v Evropě a Japonsku, kde seriózní tec hnická příprava na kritické datum začala teprve koncem minulého roku a byly na ni vynaloženy menší prostředky, by tlak na zpomalení tempa ekonomického růstu mohl trvat ještě v průběhu roku 2001.

Rizika.

Méně rizikové jsou logicky země s málo rozvinutou počítačovou sférou. Tento strategický handicap se v období přechodu na nový letopočet mění v přednost a zastiňuje i vliv nižší ekonomické vyspělosti. WEFA proto nevidí vel ké nebezpečí pro Čínu, Rusko a další země bývalého SSSR. Naopak za jednu z nejrizikovějších zemí je označován Singapur, a to kvůli vysoké úrovni počítačového zpracování tržních operací. Značnému nebezpečí - byť jiného druhu, souvisejícímu s možným poklesem výroby - čelí také Thajsko jako země, kde výroba, nebo lépe řečeno montáž počítačů velmi výrazně ovlivňuje stav ekonomiky. Celkově jsou víc ohroženy země hodně závislé na mezinárodní výměně zboží a služeb, mezi které patří i Česká republika. Přičemž čím větší význam exportu pro danou ekonomiku, tím větší risk, protože i kdyby přechod přes kritické datum proběhl bez větších problémů, stejně lze očekávat zdržení plateb.

Přes rozdílnost druhů rizik a jejich kombinací, které jdou často napříč ekonomickou vyspělostí, je celkově zřejmé, že největšímu nebezpečí čelí slabé ekonomiky, nedisponující dostatkem prostředků ani na prevenci, ani na nápravu případných negativní ch vlivů.

„U ekonomik, které jsou v různých ratingách či misery indexech připravenosti na Y2K hodnoceny hůře, což je i náš případ, upozorňuje Křovák, „je už teď vidět, že toto hodnocení vede ke zdražení peněz. Na korunovém money marketu jsou peníze se splatností po začátku roku 2000 o poznání dražší než peníze se splatností před koncem letošního roku. Zůstane-li to tak i po příchodu Y2K, to závisí na hladkosti přechodu.

Nejistota.

Podle propočtů společnosti Goldman Sachs přispěl efekt Y2K už v roce 1997 k růstu amerického hrubého domácího produktu třemi desetinami a loni polovinou procentního bodu. Pro letošní rok odhaduje investiční banka další tři deset iny navrch, ale příští rok by měl Y2K ubrat půl procenta z „normálního tempa. Pro euroland odhadla společnost Goldman Sachs letošní dodatečné navýšení na 0,2 a pro Japonsko 0,3 procenta, přičemž příští rok by měla být dynamika ekonomického růs tu v Evropě tlačena dolů vahou 0,5 a v Japonsku 0,6 procenta. V rámci zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) by to mělo být letos 0,2 procenta navrch a příští rok šest desetin dolů.

Makroekonomické odhady jsou vždy nejpřesnější směrem dozadu a syndrom roku 2000 je ještě víc problematizuje. Jak analytici Goldman Sachs poznamenávají, jde o hrubé predikce, jejichž pravděpodobnost je dejme tomu padesátiprocentní. Mimoto o závažnosti makroekonomických dopadů nepanuje všeobecná shoda. Například OECD se jimi ve své zářijové zprávě nezabývá a předpovídá pro příští rok urychlení růstu světové ekonomiky z letošních tří na tři a půl procenta, přičemž argumentuje mimo jiné neočekávaně dobrými výsledky v pos ledním půlroce.

Teď jde o to, kdo má pravdu. Zatímco při pohledu zpět jde o otázku víceméně akademickou, v příštím roce může mít velmi praktické důsledky. Přijmeme-li tezi, že začal působit efekt Y2K, pak lze s touto pomocí vysvětlovat například i mimořádná tempa růstu českého vývozu, nenacházející oporu ve stavu domácí výrobní základny ani v úrovni konjunktury v Německu a dalších státech západní Evropy.

Druhá strana téže mince spočívá v tom, že pokud by se měl vliv Y2K dodatečně projevit na tempech ekonomického vývoje v příštím roce v takové míře, jak to odhaduje Goldman Sachs, pak je nynější národohospodářský optimismus Miloše Zemana a Václava Klause předčasný. Při stavu domácích zdrojů se hlavním faktorem zotavování české ekonomiky stává zahraniční konjunktura. Vyspělá Evropa pár desetin dolů z očekávaného růstu unese bez závažnějších problémů, ale pro nás by byly důsledky t íživější. Přelom letopočtu se dostavil ve velmi nevhodnou dobu.