Mexiko je pro český vývoz vedle Brazílie nejperspektivnějším latinskoamerickým trhem. Je pro to hned několik důvodů. Jeho rychle rostoucí populace představuje už přes 112 milionů spotřebitelů. Země bohatne – i když nerovnoměrně – díky velkým zásobám ropy a petrochemický průmysl je společně s automobilovým odvětvím velkou šancí pro české dodavatele.
Foto: Profimedia
Mexiko je také ideálním odrazovým můstkem pro obchodní průnik do Spojených států. Nejen z těchto důvodů bylo Mexiko zařazeno mezi dvanáctku prioritních zemí pro český export.
V Mexiku se již z dřívějších dob používá mnoho českých nebo československých výrobků. Zejména kovoobráběcí stroje, technika a traktory – někdy i přes 30 let staré. Prestiži se těší také sklo, pivo či bižuterie. Tradičně jsou české výrobky v Mexiku považovány za velmi kvalitní.
V současnosti dominují českému vývozu především výrobky pro automobilový průmysl, následovány zbožím elektronické a elektrotechnické povahy. Dále Česko vyváží pneumatiky, farmaceutické a chemické produkty, pivo, sklo a bižuterii, stroje, zdravotnickou techniku či hračky typu stavebnic.
Nejluxusnější třídu hlídá Masaryk
Pro dobré obchody s Mexikem má Česká republika předpoklady mimo jiné proto, že mají obě země do jisté míry podobnou historii věčně utlačovaného národa.
Mexiko bylo vůbec první demokratickou zemí, která odmítla od samého počátku Mnichovskou dohodu z roku 1938. Pro ty z Mexičanů, kteří měli štěstí navštívit Evropu, je Praha nejkrásnějším městem na světě. Spíše než Českou republiku znají místní však Československo, což platí i pro Mexičany vysokoškolsky vzdělané. Značka Made in Czechoslovakia má v Mexiku relativně stále svůj zvuk. Nejdražší ulice Mexico City v luxusní čtvrti Polanco se pyšní názvem Masaryk, tamtéž stojí i socha našeho prezidenta.
Obrovské jméno nám v Mexiku udělala Věra Čáslavská, která byla na olympijských hrách v roce 1968 miláčkem publika a starší generace Mexičanů na šestinásobnou medailistku her nedá dopustit. Vzhledem k místnímu fotbalovému šílenství zná ale většina i těch nejmladších Mexičanů naše fotbalisty, hlavně z let na přelomu tisíciletí.
Prodej luxusu rostl i během krize
Jak dolehla na Mexiko globální krize? V zásadě stejně jako na jiné země na všech kontinentech. V Mexiku jsou ovšem na hospodářské krize o trochu více zvyklí, od 80. let se přes něj přežene tento fenomén v průměru každých sedm let.
Zemi tentokrát nezasáhla krize tak hrozivě jako sousední Spojené státy. Banky a systém veřejných financí v Mexiku byly a jsou ve velmi dobrém stavu. Není bez zajímavosti, že bohatí Mexičané peníze mají, krizi nepocítili a bohatnou možná ještě více. Prodej luxusních značek zaznamenal v řadě odvětví v době krize nárůst až o 10 procent. Renomované značky typu BMW, Hugo Boss nebo Emporio Armani udělaly z Mexika během krize jednu ze svých vlajkových lodí. Mexičané, kteří mají peníze, to totiž velmi často a rádi dávají na odiv. Český vývozce luxusního zboží si ale musí uvědomit, že v Mexiku neznámou značku nikdo nekoupí, i kdyby ji znali v arabských zemích a Evropě. Investovat do budování značky je proto naprosto nezbytné.
Střední třída má ráda supermarketové značky
Horních několik set tisíc Mexičanů vlastní přes 80 procent veškerého bohatství země. Na rozdíl od těchto boháčů však začala většina zbylé mexické populace spíše šetřit. Podle údajů OSN patří po krizi Mexiku první místo ze zemí Latinské Ameriky v počtu chudých osob. Střední třída, v Mexiku velmi zúžená, v době krize začala kupovat více „neznačkových“ potravin či léků, oblíbenými se staly takzvané supermarketové značky. Mexická vláda v době krize omezila výdaje a investice vyjma prostředků na bezpečnost (pro svůj boj proti drogovým kartelům) a zdravotní péči, zejména na modernizaci a stavbu nových nemocnic a klinik.
Přes Mexiko se dají chytře dobývat Spojené státy
Spojené státy jsou pro Mexiko něco jako Německo pro Českou republiku. Jen se jedná o symbiózu v daleko bizarnější a závislejší podobě. Se situací v USA skutečně padá a roste mexická ekonomika. Ačkoliv se Mexiko každým rokem snaží diverzifikovat své obchodní vztahy, přes 80 procent veškerého mexického exportu putuje do USA. Využít Mexika jako odrazového můstku se tak přímo nabízí.
Existuje spousta evropských společností, které skutečně využívají Mexiko a jeho smluv o volném obchodě jak se Střední a Jižní Amerikou, tak s Kanadou a USA k rozmachu svého podnikání. Neplatit dovozní cla na většinu svých produktů při vstupu na trh USA a většinu zemí Latinské Ameriky (nikoliv do Brazílie) je velké lákadlo.
Existují dvě hlavní cesty, jak proniknout přes Mexiko do USA. Jedna z nich je zřídit si pobočku přímo v Mexiku, tam vyrábět a toto zboží vyvážet do USA. Další možností je do Mexika přivézt ještě nedokončené výrobky, v Mexiku je „dodělat“ tak, aby obsahovaly dostatek místního materiálu, byly považovány za mexické, a mohly tudíž rovněž využívat smlouvy o volném obchodu s USA. .
Mexico
Počet obyvatel: 112 milionů
Rozloha: 1,9 milionu km2
Hlavní město: Mexico City
Měna: Peso (jedno MXN je asi 1,5 koruny)
Šancí je stavba obří rafinerie za 11 miliard dolarů
Hlavním zdrojem peněz, za které Mexiko nakupuje v zahraničí, je jednoznačně ropa. Ta je plně v rukou státu. Problém pramení již ze samotné mexické Ústavy. V té je zakotvena klauzule o tom, že ropa na území Mexika a její těžba náleží výhradně mexickému národu. Největší a vlastně jediná ropná mexická společnost, mamutí PEMEX, má v zemi monopol na těžbu i distribuci ropy. Čechovi se pak naskytne léta neznámý pohled – bez výjimky všechny benzínové pumpy v Mexiku nesou stejné logo. Jedná se o sedmého hráče v těžbě ropy na světě, příjmy z PEMEXu tvoří třetinu veškerých příjmů mexické vlády.
Šance pro zahraniční dodavatele a těžební společnosti je tedy ve spolupráci právě s PEMEXem, respektive jeho etablovanými dodavateli. V posledních letech je národní petrochemický podnik stále ve větší ztrátě, mezi lety 2006 až 2009 se snížila těžba o 25 procent a vládou je do něj naléváno čím dál více peněz. Jde například o obří investici 11 miliard dolarů do výstavby nové rafinerie v letech 2011 až 2015. Přesto, respektive právě proto, jsou možnosti, hlavně v hlubinné těžbě, pro zahraniční investory rok od roku větší.
Problémem byly v minulosti hlavně zastaralé technologie, a tudíž pokles výtěžnosti ropných polí. Proto nyní PEMEX přistoupil ke strategii spolupracovat se zahraničními investory, kde vidíme šanci i pro české firmy. V současnosti například probíhá kampaň, kdy mexický státní ropný gigant objíždí USA i Evropu a hledá naftařské společnosti se zkušenostmi s hlubinnou těžbou. Ropa zůstane nadále mexická, ale zahraniční firmy, které budou v Mexiku těžit, respektive pomohou s technologií, dostanou například rekompenzaci v podobě provizí z každého barelu.
Pro české vývozce nicméně platí, že stát se dodavatelem PEMEXu je nelehký úkol, který vyžaduje buď nalezení místního partnera z oboru (s příslušným zázemím a zkušeností pro zajištění technického servisu), nebo využití mexických distribučních kanálů americké nebo evropské firmy, a to formou subdodávek.
Ropnou katastrofu pobřeží přežilo, hrozbou ale zůstávají hurikány
Havárie na vrtu Deepwater Mexiko přímo nezasáhla, přesto stát Tamaulipas žaloval v říjnu minulého roku společnost BP o 5 milionů dolarů za provedený monitoring katastrofy a přípravy na zabránění škod, a přidal se tak k dalším třem mexickým státům. Mexičané měli strach a bylo takřka jisté, že pokud by se podařilo zamezit unikání ropy z amerického vrtu o dva měsíce později, ropa by se díky změně proudu a větrům mexickým výsostným vodám ani plážím nevyhnula. To by samozřejmě mělo nedozírné následky pro celou řadu odvětví. Naštěstí se tak nestalo a Mexiko přežilo největší ekologickou katastrofu minulého roku bez větší úhony. Každoročním problémem pro petrochemický průmysl jsou však i nevyzpytatelné hurikány, které se Mexickým zálivem přeženou a často nuceně těžbu přeruší.
Celnice prodražuje obchod zhruba o sedm procent
Je dobré si uvědomit, že největší překážkou vzájemných obchodních vztahů Česka a Mexika je především vzdálenost. Nejčastěji se české zboží dopravuje do Mexika lodí, a to buď do přístavu Veracruz (dodávky směřované do Mexico City a okolí a středu Mexika), nebo do přístavu Altamira ve státě Tamaulipas (pro průmyslovou oblast kolem města Monterrey, případně kolem města Guadalajara).
Nejzáludnějším místem v dopravě zboží do Mexika je celní odbavení. Mexické celnice jsou známým místem korupce, a tak je to mnohdy proclení, co dovoz zboží prodražuje. Českým exportérům tedy radíme, aby si, pokud je to možné, s mexickým odběratelem dojednali dodací paritu INCOTERMS 2000 na úrovni EXW, FCA, CIF nebo DDU. Tak se vyhnou odpovědnosti a také platbě nákladů za celní řízení. Z naší zkušenosti prodraží celnice dovoz o zhruba sedm procent. Poplatky za proclení se nicméně úměrně zvyšují tím, jak dlouho je zboží nuceno ležet v celním skladě, respektive jak dlouho je tam daný celní agent chce nechat ležet. Obvyklou brzdou jsou chybějící či nesprávně vyplněné průvodní dokumenty. Doporučujeme českým firmám, aby pro vývoz do Mexika využívaly spedičních firem se znalostí přepravy do Mexika a s kontakty na spolupracující místní celní agenty.
Ve vnitrozemí se nejčastěji používá silniční přeprava, na velmi dlouhé vzdálenosti i síť železniční. Nejbezpečnější je však letecká vnitrostátní doprava, u které nedochází k jinak stále častějšímu přepadávání a vykrádání celých zásilek.
Vedoucí kanceláře CzechTrade v Mexico City Alici Dokoupilovou můžete kontaktovat na e-mailu: alice.dokoupilova@czechtrade.cz.
