Před dvěma lety navázala GE Money Bank spolupráci s prominentní americkou designérskou firmou Ideo a loni v lednu otevřela první „stylovou“ pobočku v České republice, a to v Brně-Bystrci. Zákazníci jsou obsluhováni v kruhových boxech, prostoru vévodí jasné barvy, zaoblené linie, dřevo a závěsné osvětlení. U vchodu dominuje uvítací pult, který umožňuje bankéřům klienta pozdravit a přivítat. K dispozici je vzdělávací knihovna, jež obsahuje finanční publikace, společenské časopisy a informace o produktech. Další pobočky v tomto stylu otevřela banka v Praze na Pankráci či Chodově a také v Ústí nad Labem. Je tohle ještě banka?
Leč není všem novinkám konec. Jinde si zase v bankovní kavárně vychutnáte latté a omrknete nejnovější kousky v bankovní galerii. S rozvojem internetového bankovnictví se prorokovalo, že pobočkové sítě bank splasknou. Když se k tomu přidaly sliby finančních domů, že klient ušetří, pokud bude vše řešit pomocí internetu, zdál se být osud kamenných poboček logicky zpečetěn. Jenže banky otočily. Investují, modernizují a vymýšlejí extrabuřty, a to i v době, kdy samy tlačí na všestranné snižování nákladů. Tvrdí, že nový vzhled poboček přitahuje bonitní klientelu a zvyšuje ziskovost. Přesná čísla ale tají.
„Ziskovost více než pokryje náklady na nový design. V pobočkách s novým designem se zisk zvýšil, ale u každé z nich to závisí na mnoha faktorech a u každé je tento nárůst jiný,“ říká Markéta Dvořáčková z GE Money Bank.
Výstavy a kafíčka
„Banky své pobočky upravují tak, aby byly klientsky přívětivější, veselejší, netvářily se jako studené kamenné paláce. Aby klient bral návštěvu pobočky jako zábavu, ne jako nutné zlo,“ poznamenává Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank, která se rovněž pustila do designových proměn. Letos by měla otevřít asi deset obchodních míst v novém stylu.
Konkurenční Česká spořitelna vsadila na umění. V pobočce v pražské Rytířské ulici provozuje od začátku loňského roku galerii. V těchto dnech tam klienti mohou zhlédnout výstavu papírových platidel, které souvisejí s historií České republiky. Expozice zahrnuje také historické kousky z dob socialistického Československa. V další galerii spořitelny v kladenské pobočce právě probíhá výstava portrétů fotografa Jana Šplíchala, výstavy pořádá i několik dalších mimopražských poboček.
V Rytířské ulici se banka pustila ještě dál: kromě galerie tam od loňského ledna provozuje i kavárnu. Nachází se v prvním patře v prostorách pro klienty, kteří mají osobního bankéře. Zajít na kávu tam ovšem může kdokoli. Espreso vyjde na 39 korun, cappuccino o tři koruny dráž a za latté macchiato si banka účtuje osmačtyřicet korun. Ceny jsou tedy srovnatelné s „obyčejnými“ kavárnami.
Dětské ráje
Je zřejmé, že některé finanční domy se systematicky zabývají efektivitou využití svých objektů. Prostory ve velkých pobočkách spořitelna využívá ke školení zaměstnanců nebo jako zasedací místnost pro jednání manažerů. Větší pražské pobočky disponují také plně vybavenými konferenčními prostorami pro tiskové konference.
„Vzhled i funkce poboček se postupně mění, stejně jako se mění požadavky, které mají lidé na bankovní služby. Teorie, že klienty z poboček vytlačí internetové bankovnictví, se ukázala jako mylná,“ konstatuje ředitel úseku Region západ České spořitelny Tomáš Vaníček. „V pobočkách je pořád plno, jen se změnily služby, které zákazníci vyžadují. Klienti na nové či rekonstruované pobočky reagují pozitivně a více využívají bankovních i servisních služeb.“
Proměnou prochází také vybavení pro děti. Dětský koutek zřídila Česká spořitelna ve třetině svých poboček. Podobně ovšem uvažovaly i další finanční domy. Právě vybavení pro děti bylo první změnou, do které se banky zhruba před pěti lety pustily. Například Česká spořitelna neměla v roce 2004 jediný dětský koutek. Tehdy začala zavádět nejprve dětský stolek, několik barevných židliček a pastelky. Nyní lze na pobočkách především v centru velkých měst najít téměř dokonale vybavený dětský pokoj s hromadou nejrůznějších her a hraček včetně počítače. Kromě dětí to mají ve spořitelně snazší i další členové českých domácností: Vstup mají povolen i psi, což před několika lety nepřipadalo v úvahu, jak potvrzuje banka. Loni spořitelna investovala do pobočkové sítě 1,1 miliardy korun a letos, kdy plánuje otevřít zhruba šedesát prodejních míst, míní utratit sumu podobnou.
Kostel nebo banka
Rozvoj víceúčelových poboček katalyzovala finanční krize. Velké americké banky zavíraly ztrátová prodejní místa a malé se snažily dostat na jejich pozice. Průkopníkem se stala menší oregonská banka Umpqua, jejíž příběh popsal časopis Businessweek. Představila novou generaci poboček, jejichž součástí jsou internetové kavárny či konferenční místnosti, které si mohou zarezervovat a využívat nejen byznysmeni, ale též charitativní a jiné společenské skupiny a organizace. Pobočky rovněž prodávají CD a další drobné zboží místních muzikantů a umělců. „Je tam všechno, co byste v bance nikdy nečekali,“ řekla časopisu Businessweek výkonná viceprezidentka pro kreativní strategii banky Lani Haywardová. Investice se vyplatila. Objem vkladů na vylepšených pobočkách se prý okamžitě zvedl o třicet procent.
Haywardová navíc tvrdí, že jejich bankovní pobočky prodají z nabízeného sortimentu dvojnásobek produktů oproti tradičním obchodům. „Nemůžeme velké banky porazit v sazbách, proto jsme se rozhodli učinit osobní finance více osobní. To je ta správná cesta,“ říká Haywardová.
Než Bank of America loni v létě oznámila, že zavře přes šest tisíc poboček, obyvatelé Charlotte v Severní Karolíně, kde sídlí centrála banka, vtipkovali: Na každém rohu ve městě je kostel nebo banka. Businessweek tento fakt zmínil v souvislosti s příběhem Umpqua Bank coby další důkaz, jak bylo na americkém pobočkovém trhu těsno. Před krizí totiž v USA připadalo na jedno prodejní místo banky 2200 obyvatel. Pro srovnání, v Česku je to okolo pěti tisíc.
ČLÁNKY DO MAILU