Průměrný český zaměstnanec si v loňském roce měsíčně přišel na 900 eur po zdanění. Díky posílení kurzu koruny a silnému růstu mezd si meziročně polepšil o 13 procent. V rámci bývalého východního bloku jsou na tom lépe Slovinci s 1147 eur čistého a Estonci s 951 eur. Jak dále uvádí daňový průvodce poradenské společnosti Mazars, další země regionu za touto trojicí „premiantů“ značně zaostávají.
Tak například v Maďarsku či na Slovensku si průměrný zaměstnanec přišel na zhruba 700 eur po zdanění, v Polsku to bylo 627 eur a v Rusku i Rumunsku necelých 520 eur. O levné pracovní síle lze hovořit hlavně v souvislosti s Ukrajinou, kde průměrná čistá mzda dosahuje v přepočtu pouhých 244 eur. Obyvatelé všech jmenovaných zemí si však musejí připadat jako chudáci oproti Němcům, jejichž průměrný čistý příjem dosáhl 1870 eur.
Průměrná čistá měsíční mzda* (2017, v eurech) | |
---|---|
Rumunsko | 518 |
Polsko | 627 |
Slovensko | 709 |
Česko | 900 |
Německo | 1870 |
*Celkové náklady zaměstnavatele včetně zdravotního a sociálního pojištění
(modelový příklad pro bezdětného zaměstnance)
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2018
Poněkud jiné pořadí získáme, když se podíváme na míru zdanění práce. V České republice si stát na daních a pojistném vezme 43 procent z průměrné superhrubé mzdy bezdětného zaměstnance. Hůře jsou na tom Poláci, Maďaři a Němci, kterým erár dle modelového příkladu firmy Mazars sebere zhruba 46 procent ze superhrubé mzdy. Relativně nejnižší zdanění práce je v Kosovu, kde na daně a pojistné padne 14 procent ze superhrubého příjmu.
Srovnatelné jsou sazby daně z přidané hodnoty, kde „klasiku“ v celém regionu představuje základní sazba okolo dvacet procent a snížená na zhruba deseti procentech. Více se prodraží nakupování v Maďarsku, kde základní sazba dosahuje 27 procent, a také v Chorvatsku s 25procentní sazbou.
Dále čtěte: