Český podnikatel vyvinul unikátní model, který pomáhá i menším odběratelům tepla znatelně ušetřit. Firmy hledají možnosti, jak získat energie levněji.
Centrum trvalého zdraví Cordeus na pražské Bořislavce už dva roky výrazně spoří na teple díky kogeneračním jednotkám. Před patnácti lety přitom byli čistě závislí na dodávkách teplovodu, od kterého se chtěli odříznout kvůli nadneseným kalkulacím za kilowatty.
Vytopit samotný objekt centra není nic jednoduchého. Jde ve skutečnosti o dvě budovy, které jsou vzájemně propojeny a mají celoroční spotřebu tepla, teplé vody a elektřiny. Kromě zdravotních provozů, lékárny a ordinací se v budově nacházejí i lázně s bazény, saunou a restaurací. A všechno má být vytopené přesně tak, aby se klienti cítili příjemně.
„Zajištění energií pro naše provozy představovalo vždy nemalé prostředky, a proto jsme se zamýšleli nad možnými úsporami. Před lety jsme uspořili dost peněz tím, že jsme původní napojení na centrální teplárnu nahradili vlastní plynovou kotelnou, což znamenalo ve své době významnou optimalizaci našich nákladů za teplo. Nicméně postupně, jak ztrácely plynové kotle účinnost a zároveň se ukazovala politika monopolních dodavatelů plynu a elektřiny, nastal moment, kdy jsme byli naprosto přesvědčení, že potřebujeme jinou technologii,“ popisuje své starosti Jiří Wolf, předseda představenstva společnosti Cordeus.
Volili mezi kondenzačními kotly a kogeneračními jednotkami, za kterými se zjednodušeně skrývají motory spalující plyn a vyrábějící teplo a elektřinu. Centrum trvalého zdraví se nakonec rozhodlo pro řešení, jež mu nabídl český startup OnSite Power. Ten na své náklady koupí drahé kogenerační jednotky, zprovozní je v objektu klienta a postará se o jejich chod i optimalizaci. Klienti výsledně pouze nakupují teplo za jasně daných podmínek, které jsou vázané na burzovní ceny plynu a vyrobené kilowatthodiny. Aby se to oběma stranám vyplatilo, je potřeba dlouhodobější spolupráce.
Smlouva se proto podepisuje na deset let. „Rozdíl v úspoře mezi kondenzačním kotlem a kogenerací byl 15 procent ve prospěch kogenerace. Dá se říct, že jsme se tím vymanili z tlaků monopolních dodavatelů, kteří se sice v posledních dvou letech umírnili, ale jinak to strmě rostlo,“ vysvětluje Jiří Wolf a dodává, že když kogenerace funguje naplno, vyrábí tolik elektrického proudu, že budova nemusí odebírat žádnou energii ze sítě.
Halířovod
Za společností OnSite Power stojí Miroslav Semrád. Muž, který má za sebou úctyhodnou kariéru, během níž dvakrát zvládl změnit obor. Z marketingu v Českém Telecomu přešel do Českých Radiokomunikací do pozice marketingového ředitele, stejnou pozici pak zastával i v České poště a následně začal budovat firmu v energetice.
Když se svojí podnikatelskou myšlenkou přišel do soutěže Nápad roku, porota konstatovala, že jde o jeden z nejlepších byznys plánů, jaký viděli. Kdyby to Miroslav Semrád neměl bravurně propočítané, prodělával by. Musí prokalkulovat tolik proměnných, že mu jde o každý halíř.
Jeho nápad vyvažuje na jedné straně náklady na provoz, kam se počítá pořízení kogenerační jednotky na úvěr a plyn, který je potřeba nakupovat dopředu. Zároveň musí být jím nabízené řešení konkurenční a musí být zajímavé jak pro něj, tak i pro jeho klienty.
Ve výsledku proto vyvinul systém, kdy zapojená kogenerační jednotka posílá každou minutu stovky dat, jež pomáhají celé vytápění maximálně vyladit. „Jenom na ekonomickém modelu jsme dělali více než rok a dodneška ho rozvíjíme. Každý rok do něj přidáváme něco nového. Další problém je, že musíte umět kogenerační jednotky řídit. Není to úplně jednoduché na sledování a měření,“ vysvětluje Miroslav Semrád jednu z největších vstupních bariér.
„E-shop s drogistickým zbožím uděláte na lusknutí prstu. Koupíte si software a webového designéra a pak už je to o vaší šikovnosti a jak tam natáhnete lidi. Tady je ten vstup komplikovanější,“ srovnává svůj byznys Miroslav Semrád.
Konkurenci, jako je ČEZ, E. ON či Veolia, se vyplácí podobné řešení nabízet velkým odběratelům. Kromě nutnosti umět celé řešení spočítat a řídit patří mezi bariéry i zvládnutí složité legislativy a schopnost vše postavit. OnSite Power s jedenácti zaměstnanci od začátku míří na menší odběratele, kteří za rok utratí za teplo asi 800 tisíc až jeden milion, dnes už je ale společnost schopna nabízet řešení i pro velké závody.
Miroslav Semrád má koncept postavený na tom, že čím více projektů bude dělat, tím ladněji je bude zvládat, dostane od dodavatelů plynu i kogeneračních jednotek množstevní slevy a vše bude ekonomicky zajímavější.
„Upřímně řečeno, kogenerační jednotku koupím, z hlediska řízení je úplně jedno, jak velká je, elektricky je to v podstatě identicky zapojené. Nejsou zde zásadní rozdíly. Je to jenom o penězích. Malá jednotka stojí kolem tří milionů a ty největší kolem čtyřiceti milionů,“ tvrdí Semrád.
Nechte si poradit
Úspory se rozhodli pro své zákazníky hledat i velcí hráči, kteří propagují takzvané energetické služby. Ty jsou vhodné jak pro obce a kraje, tak i pro privátní sektor. Dobré jsou ale pro větší odběratele, kteří za energie utratí kolem pěti milionů korun ročně. V rámci této služby se za klienta analyzuje, kde je možné ušetřit. Nejčastěji jde opět o výměnu technologie.
„Typicky se jedná o technologie sloužící k výrobě a distribuci tepla nebo teplé užitkové vody, jako jsou plynové kotle s vyšší účinností, tepelná čerpadla, distribuce tepla, měření a regulace, ale i k modernizaci a optimalizaci vzduchotechniky, osvětlení nebo třeba vlastní vodní vrt,“ říká Václav Taubr, obchodní ředitel společnosti Cofely. Přidanou hodnotou služby je, že se zamýšlejí i nad výměnou oken, zateplením fasád a stropů. Pomáhají také s přípravou podkladů k dotacím.
„Výše úspor je vždy individuální záležitostí konkrétního projektu. Obvykle můžeme počítat s 15- až 20procentní úsporou, průměrná úspora se dle našich zkušeností pohybuje kolem 30 procent,“ slibuje Václav Taubr.
Českým podnikům se tak v době, kdy jsou ceny plynu a elektřiny relativně levné, nabízejí nové možnosti, jak se vymanit z tlaku dominantních dodavatelů, ušetřit ještě více a připravit se na období růstu cen energií.
