Na krizi mohou získat firmy, které zpomalení ekonomiky nevnímají jen negativně
Ještě nedávno se z vlády ozývalo, že česká ekonomika je bezpečný přístav ve finanční bouři. Nyní si to už asi nikdo nedovolí. Bouře plně zasáhla i vlajkové lodě českého průmyslu. Domácí podniky pociťují, o čem dříve jen slýchaly. Bouře dorazila i k nám. A lze to vidět nejen na kapitálových trzích, ale i na reálné ekonomice.
Kapitálové trhy
Krize se na mezinárodních trzích projevuje klesajícím objemem financí jak pro firmy, tak pro fyzické osoby. V našem bankovním systému je sice dostatek likvidity, zejména z vkladů od veřejnosti, ale nervozita zvenku se přenesla i k nám. Banky si přestaly důvěřovat a stahují likviditu nejen samy mezi sebou, ale i od firem. To se projevuje jak v neschopnosti některých podniků dosáhnout na financování, tak ve zvýšených úrocích. Přestože Česká národní banka snižuje úrokovou míru, banky toto snižování zatím neprojevují vůči firmám. Situace však není natolik kritická jako v Maďarsku, jehož bankovnictví je vystaveno mezinárodním trhům mnohem více než naše. Maďarské banky, podniky i fyzické osoby si opatřovaly financování na zahraničních měnových trzích a často se nedostatečně zajistily proti kurzovému riziku. Zamrznutí zahraniční likvidity a prudké oslabení forintu má nyní pro podniky a jednotlivce vážné důsledky. V tomto smyslu lze určitě považovat českou ekonomiku za bezpečnější přístav než Maďarsko.
Reálná ekonomika
Těžiště našich problémů však ani tolik nespočívá ve finančních trzích jako v reálné ekonomice. Ta je velmi citlivá na zahraniční poptávku, neboť export představuje téměř 80 procent naší domácí výroby. A z ní přibližně 85 procent tvoří vývoz do zemí Evropské unie. Pokud nyní ekonomika EU výrazně zpomaluje, zasahuje to nutně i nás, zejména exportní podniky.
Ve srovnání s Polskem nebo Maďarskem je situace v České republice problémovější kvůli struktuře naší domácí výroby, v níž má významný podíl automobilový průmysl (téměř dvacet procent). Ten obecně patří k těm, které jsou hospodářských cyklem postižené nejvíce - na rozdíl například od potravin, na nichž jsou lidé životně závislí. Experti odhadují, že poptávka po autech na evropském trhu, na nějž směřuje většina naší produkce, bude v roce 2009 o téměř dvacet procent nižší než v letech 2007 či 2006. To je významné číslo. A stejně významný bude dopad nejen na český automobilový průmysl, ale i na celou ekonomiku.
Jak se bránit
Pokud není pokles poptávky po odbytu firmy dlouhodobým trendem, ale pouze důsledkem současného hospodářského cyklu, zdravý a připravený podnik by jej měl zvládnout. U některých méně zdravých firem však může takový pokles odkrýt slabé stránky a způsobit krizi. Ohrožené jsou zejména firmy ve slabé konkurenční pozici, přespříliš zadlužené a přeinvestované. Popřípadě podniky, které nesledují správné ukazatele výkonnosti a nedokáží včas rozpoznat, co se s nimi děje. Takové společnosti by měly nyní věnovat úsilí a čas těmto slabým stránkám.
Po období maximalizace výnosů a tržního podílu nyní nastal čas podívat se na řízení hotovosti. Kombinace nedostupnosti úvěrů, poklesu poptávky a zhoršující se platební morálky odběratelů totiž mohou náhle vyústit v nedostatek hotovosti firmy. Spíše než neplatit dodavatelům je třeba přehodnotit hotovost uloženou v zásobách a úvěr, který firma poskytuje svým zákazníkům.
Je také třeba snižovat náklady - ale s rozmyslem. Kromě propouštění zaměstnanců začínají firmy přísně kontrolovat náklady přesunem schvalovací pravomoci na nejvyšší vedení. To je správný krok. Uvažovat by se však také mělo o přesunu přímé odpovědnosti za zisk na jednotlivé divize či zaměstnance a tím je motivovat k šetření.
Pozitivní vnímání pomůže
Více než jindy je třeba se zaměřit na efektivitu vnitřních procesů. Častým problémem je neschopnost firmy rozlišit ziskové produkty nebo zákazníky od těch ztrátových. Firma totiž alokuje nepřímé náklady dle strojových hodin, lidské práce nebo variabilních nákladů. Protože však má pouze zřídka zcela homogenní produkty nebo zákazníky, často se skutečné nepřímé náklady u různých produktů nebo zákazníků naprosto liší. Například poradenská firma potřebuje stejné množství administrativy na každého klienta bez ohledu na velikost zakázky. Proto alokace nepřímých nákladů na základě objemu lidské práce na zakázce neposkytuje přesný pohled na ziskovost a ztrátovost jednotlivých zakázek. Podniky čelí těžkému období, jehož délku nikdo nedokáže odhadnout. Krize může zmizet stejně rychle, jako přišla. Anebo může trvat několik let. Čím déle bude trvat, tím více firem bude mít problémy. Všichni však na krizi neprodělají. Získat mohou především ti, kdo zpomalení ekonomiky nevnímají jen negativně, ale i pozitivně - jako příležitost ke změně strategie, zlepšení organizační struktury nebo zefektivnění vnitřních procesů. Takové podniky budou mít náskok, až se hospodářský cyklus vydá opět směrem vzhůru.
Situace
Pokud není pokles poptávky po odbytu firmy dlouhodobým trendem, ale pouze důsledkem současného hospodářského cyklu, zdravý a připravený podnik by jej měl zvládnout.
U některých méně zdravých firem může takový pokles odkrýt slabé stránky a způsobit krizi.
Ohrožené jsou zejména firmy ve slabé konkurenční pozici, přespříliš zadlužené a přeinvestované.
Případně podniky, které nesledují správné ukazatele výkonnosti a nedokáží včas rozpoznat, co se s nimi děje.
Takové společnosti by měly nyní věnovat úsilí a čas těmto slabým stránkám.
Trendy
Krize se na mezinárodních trzích projevuje klesajícím objemem financí jak pro firmy, tak pro fyzické osoby.
V našem bankovním systému je sice dostatek likvidity, ale nervozita zvenku se přenesla i k nám.
Banky si přestaly důvěřovat a stahují likviditu nejen samy mezi sebou, ale i od firem.
To se projevuje jak v neschopnosti některých podniků dosáhnout na financování, tak ve zvýšených úrocích.
Přestože ČNB snižuje úrokovou míru, banky toto snižování zatím neprojevují vůči firmám.