Manažeři se domnívají, že propouštění v Německu neovlivní české hospodářství
Domníváte se, že masivní propouštění v Německu negativně ovlivní vývoj českého hospodářství?
- Ano 30,2 %
- Ne 61,9 %
- Nevím 7,9 %
Velké firmy působící v Německu se navzdory rekordním ziskům rozhodly propouštět své zaměstnance. Švédský koncern Electrolux na konci loňského roku propustil 1750 lidí a poté finská Nokia 2300 pracovníků v Bochumi. BMW se chce zbavit 7500 pracovních míst, Siemens 3200, Opel tisíce a takto jedná i mnoho dalších firem. Vrchol tvoří Deutsche Telekom, který zamýšlí propustit 35 tisíc zaměstnanců. O této situaci na německém trhu práce se 61,9 procenta manažerů domnívá, že neovlivní vývoj českého hospodářství.
Velmi přesvědčivě to zdůvodňuje respondent: „Masivní propouštění ve Spolkové republice Německo (SRN) nemá a nebude mít žádný vliv na Českou republiku. Svým způsobem za to vděčíme politice německé vlády, která žádnou provázanost ekonomiky SRN s trhem práce v ČR neumožnila. Ta neexistuje proto, že německá vláda a politici okamžitě od vstupu ČR do Evropské unie tvrdě blokují jednu ze základních svobod EU - volný pohyb pracovní síly z nových členských zemí do SRN. Zaměstnanci, kteří pocházejí z ČR a získali v SRN pracovní povolení, působí v profesích, po nichž je velká poptávka v celé EU, a proto jim žádné propouštění nehrozí. A i kdyby, okamžitě najdou nové působiště kdekoli v EU včetně ČR, přičemž si platově nepohorší.
SRN sklízí na domácím trhu práce 'ovoce', které si dlouhodobě vědomě 'vypěstovala'. Masivní propouštění například ve výrobním závodě koncernu Nokia v Bochumi je dle mých informací dané především neochotou úřadů SRN umožnit příchod kvalifikovaných zaměstnanců z nových zemí EU právě do těchto výrob. Pokud je totiž v EU možný volný pohyb kapitálu, ale současně není liberalizovaný trh práce, firmy reagují flexibilně. Zruší své filiálky v těch zemích EU, v nichž se jim nedostává kvalifikovaného personálu, a přesunou je tam, kde je k dispozici a trh práce mnohem liberalizovanější. Proto se s podobnými problémy, avšak menšího rozsahu, potýká i Rakousko.
Vedlejším produktem 'zabetonování' trhu práce v SRN také je, že mladá generace českých studentů na rozdíl od svých rodičů a prarodičů neumí německy. Kvůli situaci na trhu práce se totiž odmítá učit německy a v rámci EU nevidí svou budoucnost ve spolupráci se SRN a Rakouskem. Současná generace absolventů škol všech stupňů v ČR již několik let dobře ovládá anglický jazyk a za své cílové země pro pracovní kariéru považuje především Irsko, Velkou Británii, Norsko a Dánsko.
V důsledku nepříznivého demografického vývoje v SRN a Rakousku lze předpokládat, že letos se kvůli restrikcím na trhu práce problémy s nezaměstnaností v těchto zemích ještě prohloubí.“
Opačného názoru je však manažer: „Česká ekonomika je silně provázaná s německým trhem, a proto jakékoli větší otřesy v Německu se dříve nebo později promítnou i do vývoje našeho hospodářství.“
A tento respondent si s otázkou neví rady: „Vývoj českého hospodářství je a bude ovlivněn výkonností německé ekonomiky. Nevím však, do jaké míry masivní propouštění negativně ovlivní německou ekonomiku. Přispěje-li propouštění k její vyšší efektivitě, mohlo by teoreticky pozitivně ovlivnit i vývoj českého hospodářství.“
V této odpovědi žádné pochybnosti nezaznívají: „Nevidím žádný důvod, proč by tomu tak mělo být. Německo se již dlouhou dobu potýká se strukturálními problémy pracovního trhu, se zákonodárstvím, které se ho týká, s nepružností odborových organizací a jejich naprostou nechutí k jakýmkoli konstruktivním kompromisům a řešením aktuálních problémů i neschopností. Výsledkem tohoto vývoje je nízká produktivita a dlouhodobá ztráta konkurenceschopnosti německého hospodářství. Je proto samozřejmé, že se německé firmy snaží korigovat tento trend buď nasazováním nejmodernějších technologií a další automatizací provozů, nebo přenosem aktivit do jiných 'levnějších' zemí, a tedy jejich redukováním v Německu. To však neznamená, že by se tím pro české firmy velmi důležitá německá ekonomika oslabila, a toto oslabení jim způsobilo problémy.
Naopak, přenos aktivit do zahraničí bych viděl jako další šanci pro naše firmy, které by je mohly cíleně převzít, což se v mnoha případech děje.“
Odpovídalo 139 manažerů