Příliš horká květnová noc

Zdenka Němcová nebyla tím, kdo zklamal

V posledních týdnech došlo k ostrému střetu mezi vládou a Fondem národního majetku (FNM). Vznikl tím, že fond na mimořádné valné hromadě společnosti ČEZ neschválil výměnu přenosové soustavy za své podíly v distribučních společnostech, a tím oddálil realizaci usnesení vlády až po volbách. Střet vyvrcholil minulý týden v noci ze středy na čtvrtek odvoláním předsedkyně fondu Zdenky Němcové. Mohlo by se zdát, že vláda přes poslušné prezidium FNM ukázala neposlušnému úředníkovi, kdo je v zemi pánem. Skutečná podstata je ale jinde.

Hybatel ČEZ.

Hlavním dotčeným a hlavním hybatelem nebyla vláda, ale ČEZ. Vendeta zřejmě nebyla pomstou zhrzených ministrů, ale posledním pokusem vedení ČEZ prosadit, aby ještě do voleb pod ochranou spřátelených ministrů ovládlo distribuci a zajistilo nevratnost učiněných kroků. Zároveň šlo patrně o vzkaz: takhle dopadnete, když budete stát v cestě. Nejde totiž jen o převod akcií, ale i o rozhodování na valných hromadách distribučních společností. Ty proběhnou v době, kdy současná vláda už nebude mít aktivní legitimaci k rozhodování a nová vláda ji mít ještě nebude. Ministerstvo a ČEZ prosazují, že rozhodovat bude ČEZ bez ohledu na vlastnictví akcií. Předsedkyně fondu to odmítla s tím, že rozhodovat musí vlastník - Fond národního majetku. O roli ČEZ svědčí řada faktů. ČEZ přišel s konceptem. ČEZ připravoval podkladové materiály a podílel se na formulaci rozhodnutí vlády. Protože bylo třeba využít podpory ministrů a muselo se vše stihnout do voleb, neprojednal se materiál ani s FNM, ani v normálním připomínkovém řízení. Kromě několika lidí tak materiál dostali až ministři na zasedání vlády. Důkazem autorství je i samotný návrh. ČEZ má ovládnout za nižší než tržní ceny distribuční společnosti a má za ně zaplatit akciemi ČEPS, u kterých jsou pochyby, zda nejsou nadhodnoceny. Rozdíl má platit ve výhodných čtyřletých nízkoúročených splátkách. Problémem, na který v daném spěchu nikdo nestihl poukázat, je, že vláda nepřelévá peníze z jedné své kapsy do druhé, ale přelévá za nevýhodných podmínek peníze z kapsy státu do kapsy společnosti s 30 procenty podílu soukromých akcionářů. Za obdobné transakce stejná vláda nechala stíhat a zavírat ty, které označovala za tuneláře, například Milana Šrejbra. O výhodnosti transakce pro současné akcionáře svědčí to, že po oznámení výsledků mimořádné valné hromady poklesl okamžitě kurs akcií ČEZ. Investoři znejistěli, zda o vládou avizované přilepšení nepřijdou.

Diskutabilní aspekty.

O mocenské ambici firmy ČEZ a o její touze být nekontrolovaným pánem české energetiky svědčí i to, že se podařilo prolobbovat řešení, při kterém zaniknou zvláštní práva spojená se zlatými akciemi FNM. Vláda se tak zcela nepochopitelně vzdává ve prospěch managementu ČEZ i poslední pojistky, že bude moci přímo ovlivnit strategické rozhodování v distribučních firmách v době, kdy je ovládnou soukromí investoři.
Připravené rozhodnutí má řadu diskutabilních aspektů: - Vliv na konkurenční prostředí v distribuci i ve výrobě energie, - nesmyslnost vyčlenění ČEPS, když na vstupech i výstupech bude mít ČEZ dominantní postavení, - vliv na schopnost státu regulovat tak silný ČEZ, - vliv na zahraniční investory v distribučních firmách, jejichž odchod by se negativně promítl na kapitálovém trhu i v samotných společnostech. Podivuhodná reklamní kampaň.
Normálně by se o těchto věcech vedla diskuse a byl by silný tlak na vládu, aby opatření nedělala ve spěchu měsíc před volbami. Zdá se, že i na to ČEZ pomyslel. Média totiž ze zásady nemají zájem znepříjemňovat život zadavatelům reklamy. V době, kdy bylo zřejmé, že se ČEZ neprodá a otevírá se prostor pro management, zahájil ČEZ nic neříkající kampaň Duhová energie. Celkové náklady za pár měsíců kampaně překročily 200 milionů korun, což je víc, než dělá roční rozpočet na reklamu Plzeňských pivovarů, Coca Coly nebo Philip Morris. Rozdíl je v tom, že tyto firmy bez reklamy nemohou oslovit své zákazníky. ČEZ ale nikoho, komu by takto nabízel služby, nemá. S obchodními partnery vede obchodní jednání. Proč tedy zaplatil médiím jen za prosinec přes 60 milionů korun, což je víc než za posledních pět let dohromady?

Zhasnout ještě do voleb.

Pokud by na rozhodování prezidia netlačil nepřímo ČEZ, k odvolání by nebyl důvod. Na výhrady vedení FNM upozornilo včas ministra financí, náměstkyni Vlasákovou i členy své dozorčí rady. Výhrady potvrdila dozorčí rada a implicitně i prezidium, které uložilo zpracovat nezávislý posudek. Obdobně vážná rozhodnutí se uskutečňují měsíce a k úpravám rozhodnutí a ke zdržení dochází běžně. Pikantní máslo na hlavě má sám ministr, který byl vládě zodpovědný za realizaci usnesení. Od data jednání vlády do mimořádné valné hromady nestihl ani vyexpedovat ukládací dopis, ve kterém má povinnost fond informovat o usnesení vlády. Kdyby byl stejně zásadový k sobě, měl by rezignovat ve stejný den, který navrhl odvolat předsedkyni fondu. V „kauze ČEZ“ ale nejde o věcnou podstatu. Jde o čas a o moc. Proto musel být odstraněn ten, kdo ohrozil záměr zhasnout nad energetikou ještě do voleb. Nechci hodnotit celé působení Zdenky Němcové na FNM, ale v osudné kauze ČEZ to nebyla ona, kdo zklamal. Zklamali ti, kteří se nechali zmanipulovat a na poslední chvíli tlačí za každou cenu špatně připravený zásadní systémový krok, který má plné právo řešit až nová vláda vzešlá z červnových voleb. Věřím, že se nakonec i sami zklamou.