Některé dopisy zkrátka nepotěší. Platí to i o korespondenci, kterou v posledních týdnech zaslaly svým klientům penzijní fondy. Průměrný výnos starých neboli transformovaných fondů za loňský rok dosáhl úrovně 0,7 procenta, a nepřekonal tak ani inflaci. Mizernou bilanci soukromého penzijního spoření vylepšuje jen příspěvek od státu, na kterém lze získat až 2760 korun ročně.
Nemá přitom valného smyslu hovořit o úspěšnějších a neúspěšnějších fondech.
Výsledek je bídný napříč trhem.
„Nejúspěšnější penzijní fond dosáhl zhodnocení 1,1 procenta, nejméně úspěšný transformovaný fond zhodnotil klientské úspory pouze o 0,5 procenta. Ještě hůře dopadly účastnické penzijní fondy, v plusu byly pouze dva“ poznamenává hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Právě účastnické fondy, vznikající od roku 2013, měly přinést změnu do zatuchlého třetího důchodového pilíře. Jejich loňské výsledky však jsou ještě bídnější.
Akciové a vyvážené fondy loni doplatily na pád hlavních světových burz. V případě konzervativních fondů, které ukládají peníze na termínové účty a nakupují krátkodobé státní dluhopisy a pokladniční poukázky, jsou výsledky blízké nule tradicí sahající až do roku 2008.
Stát dotuje fondy, fondy dotují stát
Výsledky českých fondů jsou mizerné i v mezinárodním srovnání, jak dosvědčují statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2017. České penzijní fondy jsou s nominálním výnosem 0,5 procenta a reálným výsledkem (po odečtení inflace) -1,8 procenta bezkonkurenčně nejhorší ve vyspělém světě. Naopak v zemích, kde je zvykem investovat penzijní úspory hlavně do akcií, se v tomto desetiletí reálné zhodnocení - s výjimkou nešťastného loňského roku - běžně pohybovalo od pěti do osmi procent ročně.
Češi by samozřejmě mohli do akcií investovat také; bohužel tak činí jen nepatrná menšina z nás. Podle aktuálních čísel je v českých penzijních fondech nashromážděno zhruba 460 miliard korun, ale z toho jen osm miliard v akciových a 11 miliard v těch, které kombinují akcie a dluhopisy.
Zájem o ně zůstává okrajový navzdory tomu, že vložené peníze celkem dobře zhodnocují. V případě akciových a smíšených fondů totiž nemá smysl sledovat roční výnos; důležité je zhodnocení v horizontu pěti a více let.
Pokud jako příklad vezmeme výnos doplňkových penzijních fondů od počátku roku 2014, tak akciové fondy od té doby zhodnotily peníze o 14 až 28 procent a vyvážené o devět až 16 procent. Výjimečné výsledky má Conseq Globální akciový fond s celkovým nárůstem o 37 procent.
„Významnou roli v našem fondu hrají středoevropské akcie, máme v nich něco přes jednu třetinu portfolia, vedle nich investujeme do indexů hlavních světových burz,“ uvedl člen představenstva Conseq penzijní společnosti Richard Siuda.
Naopak konzervativní a dluhopisové účastnické fondy nevynášejí téměř nic.
Češi se tak stávají oběťmi nízkých úrokových sazeb, kterými se Evropská centrální banka i další instituce snaží rozhýbat ekonomiku. Konzervativní klienti tak nepřímo umožňují své vládě, ale i dalším evropským vládám financovat státní dluh s minimálními náklady.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že mezi různě zaměřenými fondy lze přestupovat. „Jako optimální volbu klientům doporučujeme naši Strategii životního cyklu, která automaticky převádí prostředky klientů mezi jednotlivými účastnickými fondy vzávislosti na jejich věku. V mladším věku jsou jejich prostředky investovány do dynamického typu fondu a s blížícím se důchodovým věkem pak postupně zvyšujeme zastoupení konzervativního typu fondu,“ vysvětluje generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.
Příliš tuhá regulace
Dostáváme se k zásadní otázce: Kde se stala chyba? Starší transformované fondy mají povinnost dosáhnout v každém roce kladného zhodnocení, což je fakticky nutí k těm nejopatrnějším investicím - nákupu krátkodobých státních dluhopisů a pokladničních poukázek či k ukládání peněz na termínové vklady nebo u České národní banky. Ztrátu z investic do akcií v některých letech by musel správce fondu uhradit ze svého.
Nové účastnické fondy přišly v době, kdy už byl trh rozdělen. Velké banky a pojišťovny navíc vedly kampaň, aby do starších fondů na poslední chvíli nalákaly co nejvíc klientů. Nové fondy nemají garantovaný kladný výnos v každém jednotlivém roce a také neumožňují klientům vybrat bez postihu polovinu peněz po patnácti letech spoření. Jak potvrzují zdroje z trhu, do nových fondů vstupují často lidé, kteří po dosažení důchodového věku vyberou úspory ze starého účtu a začnou se státní podporou spořit znovu od nuly.
Vzhledem k výše zmíněným nevýhodám byl přestup aktivních klientů ze starého do nového typu fondu spíše výjimečný. Až v poslední době se situace mění k lepšímu, kdy hlavně mladší klienti si začínají uvědomovat výhody dlouhodobého investování do akciových a smíšených fondů. „Mám radost, že zájem o přestupy z transformovaných do účastnických fondů se každoročně zvyšuje o desítky procent,“ říká generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Richard Siuda z Consequ zmínil ještě jeden problém, a sice přísnou regulaci nákladů na správu fondu spolu s nízkými odměnami pro finanční zprostředkovatele.
Ti za jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření dostanou dva tisíce korun. Mají tedy velmi nízkou motivaci nabízet penzijní spoření, když za jiné produkty - životní pojištění, investiční fondy nebo hypotéku - získají odměnu výrazně vyšší.
Sporné je i zaměření českých penzijních fondů výhradně na akcie a dluhové cenné papíry. Jinde mají větší možnosti.
Investiční společnosti ze Severní Ameriky, východní Asie a Austrálie, vykrmené penězi z penzijních úspor, dnes běžně nakupují komerční nemovitosti, ale také letiště, rozvodné sítě či větrné elektrárny. Jeden konkrétní příklad: za penzijní úspory veřejných zaměstnanců z Ontaria koupil kanadský fond Borealis v roce 2013 poloviční podíl v českých plynovodech Net4Gas.
Něco takového si zatím české penzijní fondy nemohou dovolit. Nesmějí dokonce investovat ani do nemovitostí, které nabízejí dlouhodobý a poměrně stabilní výnos. „Klienti spoření na penzi mají poměrně dlouhý investiční horizont, a proto by pro ně podobné fondy dávaly smysl.
V současnosti však není legislativa na tento druh fondů připravena. Jeho zavedení by vyžadovalo úpravy zákona o doplňkovém penzijním spoření. Proto to není v tuto chvíli aktuální téma“ uvedl výkonný ředitel KB Penzijní společnosti Pavel Racocha.
Hodně klientů, málo úspor
Vinou tuhé regulace tak máme v Česku prakticky jen konzervativní penzijní fondy, dluhopisové, smíšené a akciové. O jisté originalitě lze hovořit snad jen v případě Penzijní společnosti České spořitelny, která před rokem a půl uvedla na trh Etický fond. „Zaměřuje se výhradně na investice do dluhopisů společensky odpovědných firem. Doplněk portfolia pak tvoří akcie ekologicky zaměřených firem“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že fond má již více než 33 tisíc klientů.
Úspory v soukromých penzijních fondech jsou zatím nedostatečné, i když se jedná na první pohled o solidních 457 miliard korun. Problém není v počtu účastníků.
Na konci března tyto fondy evidovaly 4,44 milionu klientů, z toho více než jeden milion v nových účastnických fondech. Jenže na jednoho účastníka připadá naspořená suma 103 tisíc korun, což není žádná sláva.
Z výzkumů trhu vyplývá, že průměrný Čech si měsíčně na stáří odkládá jen dvě až tři procenta svého příjmu, pokud vůbec spoří. „Podle doporučení Světové banky a OECD by to však mělo být pět až deset procent“ upozorňuje generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka. Jen tak mohou lidé naspořit vyšší stovky tisíc korun a s nimi si zpříjemnit život v důchodovém věku.
Zkušenosti správců fondů ukazují, že mladší lidé otázku penzijních úspor příliš „neřeší“ a že nejpoctivěji na důchod spoří lidé ve věku nad 50 let. Ti logicky volí konzervativní investiční strategii. „Mezi mladými dominuje ve výběru jednoznačně vyvážený a dynamický fond, konzervativní fond unás mají jednotky procent mladých klientů. Klienty do žádných strategií netlačíme, pouze jim vysvětlujeme výhody a nevýhody jednotlivých programů“ dodává Marcel Homolka.
Mnohé o stavu trhu prozradí také mezinárodní statistiky, které sestavuje OECD. Česká republika stále patří do skupiny zemí, jejichž občané spoléhají hlavně na stát a sami si moc nespoří. Objem penzijních úspor stále ještě nepřekročil deset procent ročního HDP země. Víceméně stejně na tom jsou Německo, Itálie, Belgie, Rakousko či Maďarsko; jen těsně nad deseti procenty se nacházejí Francie, Polsko a Slovensko.
Proti nim stojí země s dlouhou tradicí spoření v penzijních fondech. Objem úspor zde často překračuje sto procent ročního výkonu ekonomiky. To je případ Spojených států, Velké Británie, Nizozemska, Švýcarska, ale také Austrálie a Kanady. Překvapivě vysoký objem soukromých penzijních úspor však mají i některé méně rozvinuté země, jmenovitě Jihoafrická republika, Namibie a Chile.
Problém známe, ale co s tím?
Výroky politiků z posledních týdnů dokazují, že roste povědomí o tom, že se soukromým penzijním spořením není něco v pořádku. „Zmapovali jsme základní představy. Shoda napříč členy komise panovala na tom, že třetí pilíř není efektivní“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) po jednání důchodové komise. Česká pirátská strana představila svou vizi Národního penzijního fondu se státní garancí návratnosti peněz a s nižšími náklady na správu.
Uvědomit si, že problém existuje, je první nezbytný krok k nápravě. Ale již několikrát se ukázalo, že dobře míněné zásahy politiků vedly k negativním důsledkům. Stačí zmínit podmínku každoročního kladného zhodnocení peněz v původních penzijních fondech či nízké odměny pro finanční zprostředkovatele.
Populární či populistická opatření mohou mít efekt dnes, ale blahobytnější život lidem ve stáří nezajistí. 0
Zhodnocení peněz
v nových penzijních fondech
Modelový příklad: jak se zhodnotilo 100 tisíc korun,
které klient převedl z transformovaného fondu
k 1. 1.2014 / hodnota úspor k 15. 5. 2019 (bez
státních příspěvků a nových vkladů)
Conseq Globální akciový136 823
ČS Dynamický 127 578
ČSOB Dynamický 125231
ČP Dynamický 116155
Allianz Dynamický 115 837
ČS Vyvážený 115 724
KB Dynamický 114 332
ČSOB Vyvážený 114 167
Axa Vyvážený * 113 322
ČP Vyvážený 111 065
Allianz Vyvážený 108 595
Conseq Dluhopisový 107 343
KB Vyvážený 105541
ČP Spořicí 104 897
ČSOB PKF 102 577
ČS PKF 102121
Axa Dluhopisový 102 049
Allianz PKF 101 715
NN Vyvážený * 101 546
ČP PKF 101 337
Axa PKF 101 254
NN PKF 100419
Conseq PKF 100 238
KB PKF 99 661
ČSOB Garantovaný 99 604
pkf = povinný konzervativní fond
zohledněno slučování fondů a změny názvu
zdroj: weby penzijních společnostI, propočet týdeníku euro
Příliš konzervativní Češi
Rozdělení penzijních úspor podle investiční
strategie (v mld. Kč)
Akciové 7,9
Vyvážené, smíšené11,3
Dluhopisové 8,5
Konzervativní 430,7
včetně transformovaných fondů, stav K 15. 5. 2019
zdroj: weby penzijních společnosti, propočet týdeníku euro
Malé úspory s malým zhodnocením
Mezinárodní srovnání penzijních úspor,
stav v roce 2017
penzijní úspory reálné zhodnocení
(v % HDP) peněz (v %)
Nizozemsko 184,2 4,5
Británie 105,3 12,7
Švédsko 90,4 4,6
Chile 72,0 5,6
Slovensko 11,7 0,4
Polsko 10,1 14,5
ČR 8,8 -1,8
Belgie 7,8 3,1
Německo 6,9 2,1
Rakousko 6,0 3,7
zhodnocení peněz: BRITÁNIE A ŠVÉDsKo - údaj za rok 2016
ZDRoJ: oEcD
České penzijní fondy jsou s nominálním výnosem 0,5 procenta a reálným výsledkem (po odečtení inflace) -1,8 procenta bezkonkurenčně nejhorsi ve vyspělém světě.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
