Politická anarchie opanovala Česko. Poslední krok k tomu udělal šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek, když pár hodin před rozpuštěním sněmovny překvapivě oznámil, že ČSSD už předčasné volby nechce.
Autor: Profimedia
Přesto není vyloučeno, že k urnám půjdeme dřív než v řádném květnovém termínu. Premiér Jan Fischer pohrozil demisí, pokud sněmovna nepodpoří škrty ve státním rozpočtu.
Sociální demokracie, strana, která nejvíc tlačila na co nejrychlejší předčasné volby, porušila všechny dohody uzavřené mezi parlamentními stranami a prezidentem Václavem Klausem. Její předseda tak učinil opět zcela v duchu své politické kultury. Místo aby změnu názoru sdělil včas svým politickým protějškům, obrátil se rovnou na média. Názorový veletoč obhajoval tím, že i když stanoviska většiny ústavních právních expertů považují současný postup k předčasným volbám, k němuž politici dospěli, za ústavní, nemohou vyloučit, že případnému stěžovateli Ústavní soud opět vyhoví. „Zneplatnění rozpuštění sněmovny nebo dokonce zrušení a anulování již proběhlých voleb je pro ČSSD nepřijatelné. Takové riziko nemůže žádná odpovědná politická strana připustit,“ prohlásil Paroubek. Listopadový termín by byl podle něj určitě napaden.
ČSSD tedy znemožnila rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb v listopadu. Volby se tak zřejmě uskuteční v původně plánovaném květnovém termínu v roce 2010. Jenže právní rizika byla známa již v době, kdy sociální demokraté politické dohody uzavírali. Proto není divu, že jí už ostatní strany nevěří a Paroubkův krok téměř jednotně odsoudili. Zvlášť když ještě před pár dny tvrdil, že rozpouštění sněmovny je ústavně čisté, takže je ústavní soudci nezpochybní. Na výtky Paroubek odpověděl, že má „větší respekt k zákonům než k dohodám“. A dokonce svým šokovaným politickým rivalům vmetl do tváře, že by mu měli být vděčni, protože je zachránil před blamáží.
Podle předsedy ODS Mirka Topolánka to znamená pro celou zemi znovu jen prohloubení krize a další destabilizaci české politické scény. „Jiří Paroubek selhal. Politik, který během večera změní názor o 180 stupňů a poruší všechny dohody, nemůže být pro nikoho důvěryhodný,“ uvedl.
Prezident Václav Klaus ale vidí vinu jinde. Prohlásil, že destabilizace politické situace je výsledkem souboje politických stran s Ústavním soudem. Politický chaos je podle hlavy státu důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu, který nedávno zrušil zákon o zkrácení volebního období a tím i říjnové volby vyhlášené prezidentem. „Jsme mimo Ústavu, první krok udělal Ústavní soud,“ je přesvědčen i Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
Nejhorší je nejistota
Politickým turbulencím na české politické scéně nerozumějí ani v Bruselu. Český ministr zahraničí Jan Kohout připustil, že se zahraničním partnerům česká politika těžko vysvětluje. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt naznačil, že rychlý vývoj na české politické scéně se stává pro partnery v EU poměrně nepřehledným.
Obraty ČSSD však nejsou srozumitelné ani doma. Lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg nazval Paroubkův útěk od předčasných voleb „nezodpovědným činem, kterým jsme se zesměšnili před celým světem“. A jeho stranický kolega Miroslav Kalousek doplnil, že i když neví, co tím ČSSD získá, je si jist, že všichni občané na to dramaticky doplatí.
Stejný názor na Paroubkův obrat mají i představitelé stran, kteří na nebezpečí spojené s rozpuštěním sněmovny již dříve upozorňovali. „Změnu považujeme za nevěrohodnou a trapnou,“ označil krok ČSSD předseda Strany zelených Ondřej Liška, protože rizika, která s sebou chvatná změna Ústavy přinesla, byla už po zrušení říjnového termínu voleb Ústavním soudem známa. „Je to změna, které moc nerozumím,“ přiznal i šéf komunistů Vojtěch Filip. Podle lidoveckého předsedy Cyrila Svobody je obrat Jiřího Paroubka a ČSSD vrcholem cynismu a sobectví. „Byl to Jiří Paroubek, který za pomoci komunistů a přeběhlíků shodil vládu, chtěl předčasné volby 9. a 10. října za každou cenu, a byl to Jiří Paroubek, který se zaštiťoval zájmem celého státu. A je to nyní Jiří Paroubek, který destabilizuje naší zemi, působí hospodářské ztráty a tím prohlubuje ekonomickou krizi,“ uvedl Svoboda. Není totiž jasné, jak dlouho vydrží úřednická vláda Jana Fischera, která měla podle dohod vládnout do předčasných říjnových voleb. Jenže premiér pohrozil demisí, pokud v současné hospodářské krizi sněmovna nepodpoří velké úspory, které chce společně se státním rozpočtem předložit ministr financí Eduard Janota.
Spojit hlasování o důvěře vládě s debatou o rozpočtu chtějí občanští demokraté i některé další parlamentní strany. Je to jediné možné řešení, buď projdou nutné škrty a vláda získá silný mandát k dalšímu vládnutí, nebo neprojdou a úřednický kabinet bude muset odejít. „Pokud to neprojde, tak samozřejmě naši důvěru mít nebude,“ prohlásil Topolánek. Pak by se znovu otevřela cesta k předčasným volbám, protože ČSSD by nebyla zřejmě schopna sestavit vládu, která by získala důvěru a dovládla až do květnových řádných voleb.
Předčasné volby nevyloučili ani další politici. „Termín voleb se může změnit, je možné se dostat k předčasným volbám ústavní cestou,“ míní například úřadující předseda zelených Ondřej Liška. I když podle Paroubka je „pevným bodem květnový termín“, také on připustil, že je možné se dostat na základě politických dohod k jinému termínu. Rovněž komunistický předák Vojtěch Filip potvrdil, že volby mohou být i dříve. „Měla by být už konečně nějaká jistota. Nejhorší je, když je každý den všechno jinak, když se stále mění pravidla hry, protože jinak bude respekt ze strany investorské komunity nenávratně zničen,“ prohlásil ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník, který si klade otázku, čím politici zase překvapí. „Jinak by nemuselo být špatné, kdyby Fischerova vláda zůstala, pokud by získala silnější politický mandát,“ dodává.
Banánová republika bez banánů
Politologové se zamýšlejí, co skutečně stojí za změnou postoje sociální demokracie k předčasným volbám. Podle některých je to nedostatek peněz na další volební kampaň, na kterou už Paroubek vynaložil desítky milionů korun, proto ČSSD raději vyčká, až dostane koncem roku peníze od státu za mandáty. Sociální demokraté totiž začali s kampaní nejdříve. Navázali v podstatě na kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Podle odhadů investovali už nejméně 150 milionů korun. Další strany zahájily kampaň mnohem později.
Podle jiných je skutečným důvodem nechuť řady poslanců sociální demokracie, kteří se nedostali na volitelná místa kandidátek, přijít o několik dobře placených měsíců ve sněmovně. Objevují se i názory, že sociální demokraté chtějí nechat na úřednické vládě, aby udělala nepopulární nutné škrty ve státním rozpočtu. A někteří jsou přesvědčeni, že levicové strany měly i obavy z listopadového termínu voleb, kdy si Česko připomene 20. výročí sametové revoluce. Sám Paroubek přiznal, že se bál i ztráty vlivu, když by zemi v případě úspěchu stížnosti Ústavnímu soudu vládl jen kabinet a Senát.
Podle politologa Tomáše Lebedy může být silným motivem i ekonomická likvidace malých stran, protože změny termínu a s tím zbytečně vyhozené peníze za kampaň k neuskutečněným volbám mohou být pro ně ekonomicky likvidační. Malé strany už také naznačují, že budou chtít náhradu. „ Budeme žádat Poslaneckou sněmovnu, aby nám vyrovnala náklady, které nás zbytečná kampaň stála. Pokud nám nevyhoví, budeme se soudit,“ pohrozila Jana Volfová ze Strany důstojného života. A jak hodnotí poslední krok ČSSD? „Díky naprosté bezzásadovosti ČSSD jsme se stali banánovou republikou, ale bez banánů,“ říká bývalá poslankyně sociální demokracie.
Topolánek složil poslanecký mandát Topolánek je přesvědčen, že sněmovna, která už byla krůček před rozpuštěním, není schopna pořádně pracovat, a proto se rozhodl složit poslanecký mandát. Chce ODS připravit na sněmovní volby a pro své další působení v čele strany hodlá požádat prosincový kongres ODS o silnější mandát. Dokonce nevyloučil, že zcela odejde z politiky. „Nemám tento týden pocit, že jsem schopen vést stranu do voleb,“ přiznal těsně po jednání sněmovny bývalý premiér, který po celé volební období čelí destruktivní politice Jiřího Paroubka. Během následujících týdnů si bere čas na rozmyšlenou. Někteří spolustraníci mu však vytýkají, že utíká z boje. Ani politologové Topolánkův odchod z dolní komory příliš nechápou. „Nerozumím tomu, proč se vzdal poslaneckého mandátu. Je přece jasné, že ODS požadovala rozpuštění sněmovny, ale volby zablokoval Ústavní soud a Paroubek. Bylo by logické, kdyby teď ODS odešla do opozice a nechala na ČSSD, ať složí vládu, když Topolánkův kabinet svrhla a teď odmítla i předčasné volby. ODS projevila značnou politickou vůli, ale Paroubkova politika je nespolehlivá,“ říká politolog Bohumil Doležal. Takovému logickému kroku podle něj zřejmě zabránila v ODS lobby, která by si přála velkou koalici se sociálními demokraty. Topolánek odmítl podezření, které vyslovil například předseda komunistů Vojtěch Filip, že odešel ze sněmovny, protože usiluje o funkci eurokomisaře. „Nikdo mi to nenabídl, ale alternativa to je lákavá,“ připustil. O postu eurokomisaře budou muset politici začít konečně jednat. Zatím se nominace českého zástupce odsouvala až na novou politickou vládu. Topolánek prohlásil, že už má dva kandidáty, jejich jména však zatím tají. Spekuluje se o bývalém ministrovi Sašovi Vondrovi. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek zopakoval, že jeho strana chce navrhnout vládě současného eurokomisaře Vladimíra Špidlu nebo ekonoma Jana Švejnara. Ani jeden z nich by například pro lidovce nebo zelené nebyl nepřijatelný, i když lidovci tvrdí, že mají kandidáta se zkušeností z exekutivy. Evropská komise chce slyšet návrhy jednotlivých zemí před vrcholným summitem EU, který se koná 29. a 30. října. Státní rozpočet je stejně nejistý Někteří ekonomové vidí v posunutí voleb i výhody. „V odložení vidím víc pozitiv než negativ. Klíčovým bodem je nyní schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Nyní na to má Poslanecká sněmovna více prostoru, než kdyby byly volby na podzim,“ soudí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Pokud by se totiž předčasné volby uskutečnily v listopadovém termínu, hrozilo by Česku rozpočtové provizorium, před nímž řada politiků i ekonomů varovala. Podle analytičky Michaely Šichtařové se případné rozpočtové provizorium démonizuje. Tvrdí totiž, že rozpočet je taková virtuální realita. „Stejně nakonec nebude dodržen,“ předvídá. Člen bývalé Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík je přesvědčen, že lepší je provizorní rozpočet než rozpočet s deficitem 230 miliard korun. Premiér Jan Fischer je ochoten pokračovat ve vládnutí jen v případě, pokud státní rozpočet nepřekročí deficit do 170 miliard korun. Jenže v současnosti hrozí schodek až 230 miliard. Pro snížení schodku je potřeba schválit rozpočtové škrty ministra financí Eduarda Janoty. Sám Janota balíček označil za vyvážený, protože navrhovaná opatření mají na jedné straně zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně snížit výdaje o 38 miliard korun. Navrhuje v něm zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento, snížit platy ve veřejné sféře o tři procenta, zdvojnásobit daň z nemovitostí, snížit příspěvek na stavební spoření o třetinu u všech smluv, zvýšit spotřební daň u benzinu, nafty, alkoholu a cigaret. Současně chce zvýšit úroveň, od níž se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. V mandatorních výdajích by se podle Janoty mohlo škrtat na přídavcích na děti, nemocenských, mateřské i rodičovské a příspěvcích na sociální služby. Zmrazit by se měly důchody a odvody na nemocenské pojištění. K tomu je však nutné přijmout řadu legislativních opatření, které musí projít parlamentem. I když se lídři parlamentních politických stran po debaklu s rozpuštěním sněmovny shodují na nutnosti rychlého přijetí protikrizového rozpočtu na příští rok, o podobě úspor mají odlišné představy. ODS i TOP 09 a zelení sice mají k navrhovaným opatřením výhrady, chtěly by větší škrty na straně výdajů, ale jsou ochotny je přijmout jako celek. Topolánek však pochybuje, že je možné dojít k dohodě o státním rozpočtu, protože levicové strany se „nechtějí bavit o výdajích“, přitom příjmy už v době hospodářské krize není možné zvýšit, aniž by to ekonomiku nepoškodilo. Šetřit chtějí. Každý ale jinde
Už dnes je zřejmé, že prosadit potřebné škrty na výdajové stránce rozpočtu nebude nijak jednoduché. Sociální demokraté, komunisté, ale i lidovci chtějí přijít s vlastními představami. Lidovcům chybí v návrhu rozpočtu ještě dramatičtější škrty, například na ministerstvu obrany.
I když Paroubek prohlásil, že do doby řádných voleb je ČSSD připravena ke konstruktivní spolupráci s vládou Jana Fischera, rychle současně dodal, že sociální demokraté budou hájit zájmy obyčejných lidí a nepřipustí zavádění opatření, jež by byla v rozporu s těmito zájmy. Dokonce Eduarda Janotu, který byl mnoho let i za vlády sociálních demokratů garantem státního rozpočtu, označil za člověka blízkého ODS a TOP 09.
ČSSD odmítá zvyšování daně z přidané hodnoty, zmrazení důchodů i snižování mandatorních výdajů. Podle Paroubka je možné najít úsporu dvacet až třicet miliard na ministerstvech.
Ani dnes tak čeští občané nevědí, kdy vlastně půjdou k volbám, ani o kolik Českou republiku nezodpovědní politici opět zadluží. Jedno je však jisté: politická nestabilita v době hospodářské krize české ekonomice neprospěje. V době, kdy bude České republice hrozit nejvyšší rozpočtový schodek v historii, nebude mít země vládu se silným politickým mandátem. Nejistá politická situace a vyostřující se politický boj tak znamená další odklad reforem nezbytných pro stabilizaci veřejných financí.
