Menu Zavřít

Příliš úspěchu může škodit

16. 4. 2007
Autor: Euro.cz

Přes veškeré politické dohadování a legislativní zmatky na domácí scéně hlásí česká ekonomika už řadu měsíců po sobě samá příznivá čísla statistik. Ta vypovídají o překvapivě dobrém stavu hospodářství. Inflace zůstává v klidu, stavebnictví i průmysl rekordně rostou a nezaměstnanost klesá.

Za leccos samozřejmě může extrémně mírná zima, která umožnila zejména stavbařům pokračovat v práci i v jindy nepříznivé sezoně. Přes to všechno nevládne obecné nadšení. Například ministr průmyslu a obchodu Martin Říman označil prudký růst průmyslové výroby v Česku za anomálii. Není ovšem sám, také jiní odborníci už nějakou dobu varují, že český úspěch je až příliš závislý na celkovém rozvoji automobilového průmyslu.

Obavy teoretiků vyplývají z faktu, že pokud by v daném odvětví došlo k vážnějšímu útlumu, v rozšíří se negativní důsledky na celou ekonomiku. Nejde přitom jen o to, že by se snížily zisky dvěma či třem velkým automobilkám v zemi. Jako kruhy na vodě by se krize jednoho odvětví začala automaticky přelévat přes a přímé dodavatele až do odvětví, která napohled nemají s tím automobilovým nic společného.

Myslet na katastrofické scénáře, až vyschnou celosvětové zásoby ropy, je přitom zbytečně extrémní. Dosud se budoucnost automobilového odvětví rýsuje růžově. Přesto se zde objevují první vlaštovky možných potíží. Například problémy mzdového vyjednávání ve Škodě Auto posledních dnech.

Neschopnost odborů a vedení podniku domluvit se na kompromisu se může stát spouštěcím mechanismem nadměrného růstu mezd i v dalších firmách. Ano, firmy s vysokou produktivitou

ziskovostí by měly jistě své pracovníky dostatečně odměnit. Je ovšem třeba najít bezpečnou hranici.

bitcoin_skoleni

Kdo příliš tlačí na pilu, může načas vyhrát. Později se ale může ukázat, že majitelé o příliš drahou pracovní sílu nestojí a své aktivity přesunou jinam. Ať už na Ukrajinu, nebo do Indie. Koneckonců, úspěšnou nátlakovou zkušeností prošly v uplynulém desetiletí desetitisíce francouzských i německých pracovníků, kteří si vybojovali kratší pracovní týden nebo vyšší platy. Výsledek? Jejich práci dnes zastávají Češi, Slováci či

Poláci.

  • Našli jste v článku chybu?