PŘÍLIV NEZASTAVILA ANI KRIZE

Z a h r a n i č n í     i n v e s t i c e

Zájem investorů o střední Evropu včetně České republiky je nadále velký. Již loni příliv přímých investic do tohoto regionu meziročně vzrostl o více než 40 procent a zdá se, že letos tento trend pokračuje.

Přes zpomalení transformace zůstala střední a východní Evropa oblíbeným cílem investorů, i když výrazný nárůst proti loňsku se letos neočekává. Vyplynulo to z právě publikované zprávy OSN, která dále uvádí, že stejně jako loni má být příliv investic větší v zemích, které jsou díky tempu své transformace investičně atraktivnější. Jde zejména o ty, které jednají o vstupu do Evropské unie. Těm navíc nahrává skutečnost, že zahraniční investoři začínají kvůli krizi v Rusku přesouvat své peníze do těchto bezpečnějších teritorií, především do Maďarska a Polska, zatím méně do České republiky, která si už loni s investicemi pohoršila. Přilákala jich spolu s Chorvatskem méně než v předcházejícím roce.

Ředitel Informačního centra OSN v Praze Andreas Nicklisch vysvětluje pokračující příznivý investiční trend ve střední a východní Evropě faktem, že přímé zahraniční investice jsou otázkou dlouhodobou a nadnárodní společnosti mají přes veškeré měnové turbulence a krachy akciových trhů z přímých investic dlouhodobý prospěch. Neshledávají proto důvod stahovat dlouhodobý kapitál při vzniku krátkodobých potíží.

Loni prudký nárůst

Podle nejnovější zprávy OSN vzrostly přímé zahraniční investice do zemí střední a východní Evropy na více než 19 miliard amerických dolarů. Třetina těchto investic připadala na Rusko, bylo to 6,2 miliardy USD - tedy o 4 miliardy USD více než v roce 1996. Dalšími významnými příjemci přímých investic byly loni Polsko, Maďarsko a Česká republika (i když do ČR směřovalo méně peněz než v roce 1996, byla na čtvrtém místě). Skupina dalších zemí - Rumunsko, Ukrajina, Bulharsko a Litva - obdržela loni celkem deset až patnáct procent veškerých investic určených pro region.

V Ruské federaci směřovaly investice zahraničních subjektů zejména do rozvoje těžby nerostných surovin a do výstavby infrastruktury. V ostatních zemích to bylo spíše do výroby a sektoru služeb. Vůbec nejvýznamnějším zdrojem investic uplatněných ve střední a východní Evropě byly investice firem ze Spojených států, Německa a Nizozemska.

Roli hrají pobídky

Ne všechny středoevropské země dělají pro získání zahraničních investorů maximum. Ze srovnání publikovaného agenturou Czechinvest vyplývá, že pobídky zahraničním investorům v jednotlivých zemích se výrazně liší nejen svým rozsahem, ale i způsobem poskytování. Asi nejproduktivněji nabízí výhody v regionu Polsko a Maďarsko.

Propracovanější programy mají samozřejmě členské země EU. Širokou škálu investičních pobídek nabízí například Řecko (zákony o zvláštních výhodách a úlevách na daních a dovozních clech pro společnosti založené zahraničním kapitálem v zemi), Španělsko (osvobození od cel pro určité dovážené zboží, granty na nemovitosti, půjčky s nízkým úrokem) nebo Portugalsko (několik programů fungujících na základě plánu regionálního rozvoje, na jehož základě byly poskytnuty prostředky z fondů EU). Ve většině zemí se pobídky poskytují na úrovni ústřední vlády, regionů či na místní úrovni. Často jde o balíčky investičních zvýhodnění, daňové úlevy a podobně. Relativně dobře si v investičních pobídkách vedou naši středoevropští kolegové - Polsko a Maďarsko. V investičně úspěšném Polsku je stupeň pobídek diferencován podle hospodářského rozvoje a výše nezaměstnanosti v daném regionu. Podporu mají zahraniční investice, zejména ve zvláštních ekonomických zónách.

Snad nejvýznamnější pobídkovou roli hrají daňové úlevy. Maďarsko, které bylo loni také v investicích výrazně úspěšnější než Česká republika či Chorvatsko, poskytuje několik typů úlev - od desetiletých daňových prázdnin u investic nad 15 milionů USD v určitých regionech, přes 50procentní slevy na dani u investic nad 5 milionů USD v pětiletém období, až po stoprocentní slevu daně z příjmů právnických osob bez limitu výše investic ve zvláštních ekonomických zónách, případně zaostalých regionech.

Krize investice neohrozí

Ani krize, která nabírá letos stále větších rozměrů a postihuje nejen Asii, ale i další regiony, zřejmě nezastaví rozvoj zahraniční investiční činnosti. Většina odborníků nevěří, že by mohla mít podstatný vliv na tok přímých zahraničních investic do regionu střední a východní Evropy. Vyplynulo to z průzkumu, který minulý týden zveřejnil UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji).

Odborníci této organizace vycházejí z předpokladu, že atraktivita středoevropského regionu se bude při vyhledávání alternativních trhů pro investice nadále zvyšovat. Perspektivy přílivu investic jsou tedy dobré. Odborníci očekávají v období 1998 - 2002, že dojde k pozitivním změnám v místních faktorech ovlivňujících přísun investic. V letošním roce se proto počítá s dalším zvýšením přílivu investic do středoevropského regionu, i když zatím jen o 10 procent.

Nejdůležitější pro budoucí navýšení investic do regionu je podle UNCTAD stabilizace právního prostředí. K dalším faktorům, které rozhodnou o navýšení, bude bezpochyby pokrok v restrukturalizaci podniků a v jejich privatizaci, stejně jako celkově příznivější postoj místních podniků k zahraničním investicím.

Investiční hvězdou Polsko

Ve středoevropském regionu se letos investiční hvězdou stává Polsko. Celkové přímé zahraniční investice v Polsku už v prvním letošním pololetí dosáhly více než pět miliard dolarů.

Tato největší ze středoevropských postkomunistických zemí získala letos za prvních šest měsíců téměř tolik, co loni za celý rok. Pokud nenastane nějaká výjimečná situace, mohly by koncem letošního roku její přijaté celkové zahraniční investice překročit 10 miliard USD.

Nejvíce investic do Polska, jak nedávno publikoval časopis Business Eastern Europe, přišlo z USA a Německa. Země EU se kapitálově na celkových investicích podílejí více než polovinou a USA 22 procenty.

Důvody zájmu

Hlavním lákadlem investorů v Polsku je automobilový průmysl. Díky obrovským zahraničním investicím do tohoto odvětví má podle odborníků šanci stát se po roce 2000 druhým největším výrobcem osobních automobilů ve východní Evropě (po Rusku).

Automobilový průmysl se tam stal po-dle ekonomů jedním z hlavních motorů hospodářského růstu země. Statistiky z konce loňského roku uvádějí, že v tomto odvětví působilo dvacet zahraničních investorů, kteří do projektů v polském automobilovém průmyslu investovali celkem tři miliardy amerických dolarů. Letos se počet těchto investorů zvětšil už na třicet.

Čtyřicetimilionové Polsko představuje velký trh, a navíc nenasycený. Jeho ekonomika se od roku 1992 poměrně dobře rozvíjí - zpráva OECD z letošního července ji považuje za nejúspěšnější ve střední Evropě.

Polský automobilový trh je dnes s odbytem více než 500 tisíc osobních vozů šestým největším na světě. Investoři se do země hrnou také v souvislosti s tím, že Polsko má šanci být brzo členem EU, a v neposlední řadě také proto, že má - jako konečně i další postkomunistické země - relativně nízké mzdové a výrobní náklady. Je tedy vhodnou výrobní základnou a dobrým odrazovým můstkem na Východ. Polsko přilákalo také významné automobilky z Dálného východu (japonské a jihokorejské), kterým se tak otevírá možnost působit na evropském automobilovém trhu a odtud eventuálně proniknout i na trh EU.

Zahraniční automobilky v Polsku láká spíše výstavba nových podniků než rekonstrukce starých. Dokladem je například General Motors-Opel, která už vyrábí v novém závodě v Gliwicích, a nejnovějším příkladem je Škoda-Volkswagen a její záměry v Poznani. Tam se německý automobilový koncern VW podle nejnovější zprávy rozhodl investovat 350 milionů marek do výstavby nové linky po- znaňského závodu a ročně tam produkovat až 150 tisíc vozů značek Škoda a VW.

Ze zahraničních automobilek lze považovat letos za nejaktivnější v Polsku firmu Fiat, která tam investovala 550 milionů USD, dále Isuzu s investicemi 346 miliony USD a General Motors-Opel se 200 miliony amerických dolarů. Investice do výstavby nových kapacit zveřejnila také automobilka Volvo, která se chystá postavit do dvou let ve Vratislavi jeden z největších evropských závodů na výrobu autobusů.

Pokud jde o součástky, ty letos začalo kromě japonské Toyoty vyrábět v Polsku několik dalších firem - také méně známá americká Visteon a německá Petri AG.

Polsko se má díky obrovským zahraničním investicím do automobilového průmyslu stát po Rusku druhým největším výrobcem osobních automobilů v regionu evropských postkomunistických zemí. Jak naznačila studie Automative Sectors of Central and Eastern Europe, v roce 2001 se zde bude zřejmě vyrábět přes jeden milion osobních aut, tedy dvojnásobek dnešního množství (podle stejné studie by ČR měla ročně v té době produkovat 420 tisíc vozů a být na třetím místě). Celkem mají středo a východoevropské země vyrábět po roce 2000 přes tři a půl milionů osobních vozů a z nich velkou část vyvážet.