Muž protikladů Ted Turner opustil firmu
Ted Turner před dvěma lety prohlásil, že ho pocit ze spojení Time Warner s internetovým gigantem AOL vzrušuje víc než první milování. I kdyby to byla pravda, ten pocit nestál za to: na konci ledna zakladatel CNN, jachtař a filantrop ze strádající společnosti raději odešel. S pocitem, že byl odstaven od rozhodování, s pocitem, že jeho práci zkazili jiní. Společnost AOL Time Warner přiznala, že v roce 2002 ztratila sto miliard dolarů. Je to přibližně tolik, kolik dosahuje hrubý domácí produkt Izraele. Od okamžiku, kdy fúze AOL a Time Warner byla v lednu 2000 stvrzena, ztratily akcie firmy osmdesát procent své hodnoty.
Blízcí přátelé Teda Turnera říkají, že je vývojem firmy, v níž v posledních letech zastával funkci místopředsedy správní rady, zahanben. Když před několika týdny musel rezignovat předseda správní rady, zakladatel AOL Steve Case, Turnerovu frustraci prohloubila skutečnost, že nebyl jmenován na jeho místo. K tomu připočtěme ztráty osobní: ještě rok po spojení Time Warner s AOL dosahoval Turnerův majetek 9,1 miliardy dolarů. Dnes se odhaduje na 1,8 miliardy, což je ještě méně, než s čím po spojení Turner Entertainment a Time Warner v roce 1996 začínal (2,1 miliardy dolarů).
Muž, který je považován za praktického stvořitele globální mediální vesnice, v prohlášení na rozloučenou pravil, že v AOL Time Warner pracuje dostatek šikovných lidí, aby dokázali dát společnost do pořádku. On se prý vrhne na soukromé záliby. Životopisec Teda Turnera Porter Bibb ale minulý týden napsal, že těmto slovům nelze zcela věřit. Turner prý vede tajná jednání s investory a přemýšlí o návratu: buď převezme celou AOL Time Warner, anebo alespoň CNN.
Z Wall Street lze ovšem z podobných nápadů cítit nervozitu. Ted Turner je sice považován za geniálního, ale zároveň i za naprosto nevypočitatelného. „Bankéři se tohoto depresivního maniaka bojí,“ napsaly Sunday Times. „Je jako vulkán.“
Tvrdý kapitalismus.
Vulkán, který se úředně jmenuje Robert Edward Turner III. a narodil se v roce 1938 v Cincinnati v Ohiu, nikdy nevěřil, že se dožije padesátky. Jeho depresivní otec spáchal v roce 1963 sebevraždu a to Teda vystrašilo na celý život. Turnerova třetí manželka Jane Fondová říká, že Robert Edward žije v obavě, že jednoho dne udělá totéž. Na druhou stranu: všichni Turnerovi životopisci tvrdí, že právě ona událost postavila Teda na vlastní nohy. Nejen finančně, ale především mentálně.
Turnerův otec Robert Edward Turner II. byl tvrdým kapitalistou. Společnost, nabízející reklamu na billboardech, mu vydělala velké jmění. Byl ale tak tvrdým, že si Ted musel doma platit nájem za svůj dětský pokoj; byl tak tvrdým, že syna často bil – a nikdy mu neodpustil, že se na Brownově univerzitě ve Rhode Islandu zapsal na klasická studia, a nikoli na ekonomii. Pravda, Ted nakonec na studia byznysu přešel, ale nikdy je nedokončil. Proč? Ani v tom, že byl velkým holkařem, prý nezapřel svého otce: univerzita vyloučila Turnera III. za to, že byl přistižen na pokoji se spolužačkou.
Ted Turner ale dokázal dědictví svého otce zvelebit i bez univerzitního titulu: billboardová firma, kterou převzal ve svých 24 letech, prosperovala tak dobře, že mohl v roce 1970 koupit svou první televizní stanici – atlantskou UHF TV. Ta se stala základem budoucí společnosti Turner Broadcasting System (TBS). Technologický a obchodní mezikrok před založením CNN v roce 1980 učinil Robert Edward Turner III. v roce 1976: atlantská WTBS začala nabízet s pomocí satelitů svůj program místním kabelovým televizím po celých Spojených státech.
Fidelův přítel.
O Tedu Turnerovi se říká, že je mužem protikladů. Jednoho dne prohlásil „zprávy jsou převtělený ďábel“ – a několik let nato založil CNN, první 24hodinovou zpravodajskou stanici. „Přineseme světu mír, a zatímco to budeme dělat, zbohatneme. Děkuji pěkně!“ končil jeho projev k zaměstnancům v den zahájení vysílání. Brzy se ovšem ukázalo, že ani jedno, ani druhé se nikdy nemusí naplnit.
První roky CNN byly finančně i divácky krušné. Stanici se přezdívalo Chicken Noodle News a nezdálo se, že by svět čekal na to, až se planetární politika stane lokální. Zlom přišel v roce 1986. CNN přenášela v přímém přenosu start raketoplánu Challenger, jenž vybuchl několik sekund po startu – a “live” zpravodajství zaznamenalo celoamerickou pozornost. Globální úspěch završila CNN v letech 1990–1991; válka v Perském zálivu se díky této stanici začala nazývat první válkou s přívlastkem LIVE.
Kromě úspěchu finančního přišel i úspěch formální. Časopis TIME nazval v lednu 1992 Roberta Edwarda Turnera III. „princem globální vesnice“ a vyhlásil ho Osobností roku 1991. „Ovlivnil dynamiku událostí a učinil diváky ve 150 zemích světa přímými svědky historie,“ psalo se ve zdůvodnění.
Rok 1991 byl pro Teda Turnera důležitým i soukromě. Po dvou neúspěšných manželstvích se potřetí oženil – s dvakrát rozvedenou herečkou Jane Fondovou. Tento sňatek byl médii označen za další z příkladů rozporuplnosti mediálního mogula. Jižan, konzervativec a patriot si bral ženu, která byla považována za liberálku, což v jistých amerických kruzích znamená takřka vlastizradu; ženu, která svou vlastizrádnost dokázala přinejmenším v roce 1972, když navštívila Hanoj a podpořila nepřátelský Viet-Kong.
Muž, který se chlubí tím, že viděl stokrát film Občan Kane a ještě vícekrát film Gone with the Wind (Jih proti severu) , neboť mu prý Clark Gable připomíná sebe sama, ale na média nedal. Vždyť i on, pravičák, považuje Fidela Castra za přítele!
Za lepší svět.
Turner spolu s Jane Fondovou založil nebo financoval řadu nadací a projektů, které měly „svět udělat lepším“. Mezi nejznámější Turnerovi sponzorské počiny patří dary OSN. Robert Edward Turner III. založil na podporu této světové organizace v roce 1997 fond, do nějž vložil jednu miliardu dolarů; ona suma se má v kontech Organizace spojených národů rozpustit v průběhu deseti let. O tři roky později se Turner nabídl, že uhradí část dluhů Spojených států u OSN (34 milionů dolarů), a v lednu 2001 oznámil, že hodlá financovat kampaň za odstranění jaderných zbraní z této planety. Rozumně utratit 250 milionů dolarů má Turnerovi pomoci skupina současných i bývalých politiků. Jsou mezi nimi William Perry, senátoři Pete Domenici a Richard Lugar, Švéd Rolf Ekeus a Rus Andrej Kokošin.
Ani tyto počiny ovšem nejsou hodnoceny veskrze kladně. Mnozí američtí komentátoři tvrdí, že Turnerovy pohnutky jsou cynické. Jedni říkají, že chce dostat nálepku největšího filantropa všech dob. Jiní píší, že jde o možnosti daňových odpisů, a jsou i tací, co vtipkují o reklamě: brzy prý budou smlouvy OSN podepisovány na hlavičkových papírech CNN a vojáci mírových sborů OSN budou mít na zádech nápis „Sponzored by CNN“.
Sexuální pocit.
Jenže co bylo, už není: Ted Turner dávno nevede CNN. Pád začal v roce 1999, kdy se začalo uvažovat o spojení Time Warner (kde Ted působil jako místopředseda správní rady) s AOL. Jestliže za první války v Zálivu Turner umožnil milionům lidí stát se svědky událostí, nyní se Ted Turner stal „svědkem událostí“ sám. Ale takovým svědkem, který by raději události tvořil.
Ačkoli navenek Turner mluvil o „sexuálním pocitu“ z fúze, svým životopiscům řekl, že s ní nikdy nesouhlasil. Možná správně tušil, že se sňatek „starých“ médií s „novými“ stane učebnicovou ukázkou sváru neslučitelných podnikových kultur (jak se nakonec stalo). Možná správně tušil, že bublina internetových a technologických společností splaskne (jak se nakonec stalo). Možná se prostě bál, že ho ostří hoši z AOL brzy odsunou na vedlejší kolej (jak se nakonec stalo). Anebo se teď pouze dělá chytrým po bitvě?
Tak či onak, krátce poté, co bylo sloučení gigantů v lednu 2000 stvrzeno, přišel Tedu Turnerovi fax. Stálo v něm, že již neodpovídá za CNN. Stálo v něm, že ho nahradí Walter Isaacson, který v té době neměl jakoukoliv televizní zkušenost. A vskutku, od té doby největší konkurence CNN, společnost Fox, Turnerovu dítku nezadržitelně uniká na všech frontách.
Zakladatel CNN a největší držitel půdy ve Spojených státech se pochopitelně nevzdal. Kritizoval generálního ředitele AOL Time Warner Gerry Levina, který stál za odstavením Turnera, na všech zasedáních správní rady. Když loni v květnu Levin na výročním zasedání společnosti v divadle Apollo v Harlemu rezignoval, Turner řekl novinářům: “Bude se nám po něm stýskat.” Načež propukl v burácivý smích a nebyl schopen se zastavit.
Tato příhoda se sice stala slavnou, ale nijak Turnerovi III. nepomohla. Jeho příštím terčem byl předseda správní rady Steve Case a tento terč odolal. Ted Turner přežil Stevea v AOL Time Warner sotva o pár týdnů.
Levní bizoni.
Lidé, kteří Teda Turnera dobře znají, tvrdí, že jeho návrat do arény není nikterak jistý. Životopisec Porter Bibb říká, že nikdy nepoznal soutěživějšího člověka. “Ovšem pokud cítí, že před sebou nemá žádné pole, na kterém lze vyhrát, stáhne se.” Abigail Rayner naznačuje jistý rys Turnerovy povahy historkou: v roce 1974 byl Ted Turner kapitánem jachty, která vyhrála Americký pohár v jednom z nejprestižnějších jachtařských závodů světa. O tři roky později skončila Turnerova loď v kvalifikaci a Ted se zařekl, že již nikdy závod pro utrpěnou ostudu nepojede.
Když Ted Turner v roce 1980 svéhlavě zakládal CNN, v jejíž úspěch mnoho lidí nevěřilo, syn sebevraha odpovídal: „Jsem v pravý čas na správném místě.“ Kdybychom použili podobného příměru, v 21. století zatím vždycky přišel pozdě, 21. století mu přináší spíše porážky a deprese. Nejprve neúspěšná obchodní fúze, v roce 2001 třetí rozvod, pak smrt vnoučete na záhadnou vzácnou nemoc a konečně úplný odchod z firmy.
Američtí křesťané si Turnerův neúspěch vysvětlují skutečností, že příliš zpychl a nestydatě se rouhá. Miliardář totiž krátce po rozvodu poskytl rozhovor časopisu New Yorker, v němž řekl, že opustil Jane Fondovou jenom proto, že jednoho dne přišla domů a řekla: “Stala jsem se křesťankou.” Tato změna, vypráví v magazínu Ted, je naprosto zásadní: „Křesťanství je náboženství poražených.”
Pokud se Robert Edward Turner III. nepokusí o nepřátelské převzetí ztracených firem, zůstane mu ještě stádo bizonů, řetězec restaurací specializujících se na bizoní maso Ted´s Montana Grill a sedmnáct nemovitostí po celém světě. Však on se nějak zabaví, píší životopisci, navíc asi koupí zpět své někdejší atlantské kluby Braves (baseball), Hawks (basketbal) a Thrashers (hokej).
Pokud ale 21. století opět nebude proti. Každý z atlantských klubů tone v dluzích, roční ztráta se pohybuje kolem čtyřiceti milionů dolarů ročně. A bizoni? Tedovo stádo čítá třicet tisíc kusů, což představuje desetinu všech bizonů žijících v Americe. Před dvěma lety měl jeden bizon hodnotu dva tisíce dolarů. Dnes pouhých tři sta. Jejich cena klesla takřka stejně jako akcie AOL Time Warner. Není to nějaké znamení?