V souvislosti s novými důkazy týkajícími se výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014, za nimiž podle Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ) stojí agenti ruské tajné služby GRU, se vzájemné česko-ruské vztahy otřásly v základech.
Politici v čele s ministrem dopravy a průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem se jen několik málo hodin po zveřejnění zprávy nechali slyšet, že právě s ohledem na tyto skutečnosti by se podle nich ruská společnost Rosatom neměla účastnit výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovan. V pondělí pak vláda rozhodla, že ruského zájemce skutečně vyloučí. „Bezpečnostní posouzení se bude týkat jen firem ze zemí Francie, USA a Jižní Korea. O firmách, které se budou moci přihlásit do tendru, rozhodne až příští vláda. Bez bezpečnostního posouzení však účast v něm není možná,” řekl Havlíček na tiskové konferenci po jednání vlády.
Potenciální účast Rosatomu byla právě s ohledem na možné bezpečnostní nedostatky dlouhodobě kritizována opozicí. Zakázka má podle serveru ČT24 hodnotu zhruba 162 miliard korun a patří k největším, jaké měly být po vzniku samostatné republiky uzavřeny. V souvislosti s kauzou ve Vrběticích je však z pohledu byznysu ve hře daleko víc.
„Rusko je pro nás důležité z hlediska dovozu ropy, zemního plynu a dalších komodit,“ uvedl v komentáři pro Euro.cz hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Nám zase pro změnu slouží jako odbytiště zboží především z oblasti výroby motorových vozidel a strojů,“ doplnil.
Největším obchodním partnerem Česka je tradičně Německo. V roce 2019 putovalo na tamní trh české zboží za zhruba 1,15 bilionu korun, do tuzemska bylo naopak dovezeno zboží, jehož celková hodnota činila 916 miliard korun. V případě Ruska se předloni na základě dat Českého statistického úřadu vyvezlo směrem na východ zboží za bezmála 86 miliard korun, opačně pak za zhruba 115 miliard.
„Pro náš zahraniční obchod je tedy Rusko podstatně méně důležité než Evropská unie, přesto bychom naše vztahy neměli podceňovat. Jejich vyhrocení může v krajním případě poškodit některé zdejší společnosti. Jedná se například o Škodu Auto, skupinu PPF (hlavně kvůli Home Credit), Hamé, Brano, Koh-i-noor a další,“ vyjmenoval namátkou Křeček.
Vloni poprvé po dlouhé době s kladnou bilancí
Ekonomické dopady související se zhoršením vzájemných vztahů mezi Prahou a Moskvou mohou být podle hlavního ekonoma Trinity bank a člena Národní ekonomická rada vlády Lukáše Kovandy o to závažnější, vezmeme-li v úvahu fakt, že se Česko v roce 2020 po dlouhé době dostalo z pohledu zahraniční výměny do černých čísel. Třebaže se tak stalo důsledkem převládajících tržních podmínek, jež se mohou, ale rozhodně nemusí opakovat.
„Loni poprvé minimálně od roku 2005 vykázal český obchod s Ruskem kladnou bilanci, a to z důvodu dramatického poklesu cen ropy a zemního plynu na světových trzích, jenž však byl jen přechodnou záležitostí,“ podotkl Kovanda.
Na druhou stranu je podle Kovandy nutné podotknout, že to nejlepší období, co se týče vzájemného obchodování mezi oběma zeměmi, už nejspíš pominulo – i s ohledem na uplatňované sankce Evropské unie za ruskou anexi Krymu a následná odvetná cla ze strany Kremlu. Z pohledu exportu zaujímá Rusko nyní 12. příčku, v případě dovozu pak místo třinácté. Podle Hospodářských novin se tam z Česka vloni vyvezlo zboží za celkem 99 miliard korun.
„Maximálního měsíčního obratu, bezmála 25 miliard korun, dosáhl obchod Česka a Ruska v říjnu a listopadu roku 2013. Od té doby obrat jen ojediněle přesáhl maximum z doby před propuknutím světové finanční krize let 2008 a 2009. Absolutních maxim let 2012 až 2014 už vzájemný obchod ČR a Ruska znovu nikdy nedosáhl,“ dodal Kovanda s tím, že v kontextu nejnovějších událostí lze očekávat jeho další pokles.
EU i NATO stojí za Českem
Víkendové oznámení ohledně skutečné příčiny výbuchu muničních skladů ve Vrběticích s sebou pochopitelně přineslo i řadu politických konsekvencí. Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů, kteří jsou podle tuzemské rozvědky členy ruských tajných služeb. Moskva v reakci na to oznámila vyhoštění dokonce dvacítky zaměstnanců české ambasády. Oba přesuny už proběhly.
Na stranu Česka se v průběhu víkendu postavila Severoatlantická aliance i Evropská unie. Že je postoj vlády správný, si myslí rovněž ve Spojených státech amerických či Velké Británii. Právě s ní pojí Česko v rámci této kauzy významný společný jmenovatel. Stejní dva muži, kteří jsou zodpovědní za vrbětické události, se měli podle dostupných informací v tamním Salisbury před třemi lety podílet na otravě agenta Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem.
