Ředitelé vodárenských firem o zajištění financí a projektech
1) Definujte klíčový problém vodárenství v České republice.
2) Je podle vás reálné, aby Česko splnilo do roku 2010 své závazky vůči EU v oblasti kvality odpadních vod?
3) Co plánuje vaše skupiny v nejbližší době?
Henri Sylvestre, generální ředitel ONDEO Services CZ
1. Z hlediska infrastruktury je klíčovou otázkou kapacitní a kvalitativní zajištění odkanalizování a čistění odpadních vod u aglomerací nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel do roku 2010, k čemuž se Česká republika zavázala při jednání o vstupu do EU.
2. S výjimkou Prahy, kde to bude asi velmi složité, to v principu možné je, alespoň ve městech a regionech, kde působí provozní společnosti, v nichž má skupina ONDEO/ SUEZ Environnement svoji majetkovou účast. Je však nutné co nejrychleji dát dohromady projekty a na tyto projekty získat finanční prostředky z EU, z domácích dotačních titulů a také na ně vynakládat prostředky z vlastních zdrojů jednotlivých společností. Bez sdružení finančních prostředků z těchto tří základních zdrojů a bez maximálního úsilí všech zúčastěných subjektů to nepůjde.
3. Skupina ONDEO/ SUEZ Environnement je po prodeji své majetkové účasti ve společnosti SmVaK přítomna v šesti vodárenských společnostech, které zásobují 1,6 mil obyvatel ČR. Tato situace je naprosto jasná a umožňuje definovat dva základní cíle:
a) Posílit spolupráci skupiny ONDEO/ SUEZ Environnement s municipálními partnery v jednotlivých společnostech. To se může dít prostřednictvím účasti na projektech, například se zaměřením na zlepšení čištění odpadních vod, nebo prostřednictvím specifických dohod o spolupráci týkajících se řízení podniků.
b) Rozšiřovat aktivity skupiny ONDEO/ SUEZ Environnement uzavíráním nových smluv o spolupráci s vlastníky vodárenských podniků (municipálními akcionáři), kteří hledají strategické partnery. To však vyžaduje splnění některých nezbytných podmínek: projekt musí odpovídat reálným požadavkům zástupců samospráv, při jeho řízení nesmí být porušována solidarita mezi obcemi, výběrová řízení musí být transparentní a musí garantovat objektivitu rozhodování a konečně ekonomické podmínky projektu nesmí působit původním společnostem potíže.
Martin Kúšik, člen představenstva Penta Finance 1. Začátkem devadesátých let se tehdejších několik velkých vodárenských celků uměle rozdělilo na řádově stovku drobných vodáren. Dnes se ukazuje, že tento postup nebyl příliš šťastný, z hlediska efektivního fungování je nutné, aby došlo ke zpětné konsolidaci na českém vodárenském trhu. Takto vzniklé celky tak budou moci využívat synergických efektů, které jim umožní nabídnout pro odběratele výhodnější tarify vodného a stočného tak, jak toho využívají třeba Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), jejichž ceny se pohybují významně pod průměrem tarifů v České republice a patří mezi vodárenské společnosti s nejnižšími cenami vůbec. Přitom se roční investice SmVaK pohybují řádově mezi 400 – 500 mil. Kč ročně, což je více než kolik investuje konkurence. 2. Úzce spolupracujeme s municipalitami na tom, aby byly závazky vyplývající ze vstupu do EU včas splněny. Připravujeme projekty na bázi Public Private Patnership, zajišťujeme financování. Ideálním modelem je dnes již realizovaný projekt čistírny odpadních vod v Karviné nebo připravovaný projekt výstavby kanalizačního sběrače tamtéž. Domníváme se ovšem, že bez pomoci centrálních orgánů to nepůjde, naštěstí už i česká vláda uznala, že bude muset městům a obcím, na které plnění závazků delegovala, podat pomocnou ruku. 3. Stále platí, že akvizici majority v SmVaK vnímáme jako úvodní investici na vodárenském trhu ve střední a východní Evropě, kde chceme hrát významnou roli. Z konkrétního pohledu SmVaK se budeme snažit využít jeho strategické polohy k obchodně teritoriální expanzi do dalších oblastí Moravy, Polska a samozřejmě na Slovensko.
Philippe Guitard, generální ředitel pro střední Evropu a Rusko, Veolia Water
1. Za klíčový problém považuji nestabilnost některých partnerů, kteří v minulosti vstoupili do provozování, nebo i do majetku českých vodárenských společností. Bohužel většina z nich se ukázala jako obchodníci se zájmem o rychlý výdělek a po několika málo letech podíly dále prodali a Českou republiku opustili.
2. Myslím si, že je to nejen nereálné, ale zároveň to nepovažuji za nezbytné. Česká republika se nemá před ostatními členskými státy za co stydět. Mezi novými členy je na tom po stránce technického vybavení nejlépe a ve srovnání s původními členy EU je na tom též velice dobře. Asi víte, že Brusel, který tato nařízení produkuje, nedisponuje v současné době čistírnou odpadních vod. A kolik z původních členů skutečně požadavky EU plní? Míra připojení na kanalizaci v České republice je vyšší než třeba v Portugalsku. Například severní Čechy jsou na tom v tomto směru lépe než sousední část Německa.
3. Máme rozpracováno několik projektů v České republice (Zlín, Kladno, Mělník,…), ale zároveň se snažíme rozšiřovat působení i v okolních zemích. Velký zájem máme na Slovensku, Maďarsku i Polsku. Mimo nezůstává ani Rusko, kde se zajímáme a poskytování vodohospodářských služeb ve městech, jako je Petrohrad či Podolsk.
Budeme se též soustřeďovat na pomoc městům a obcím při vypracování projektů na získání dotací z evropských fondů. K tomuto účelu jsme uzavřeli letos na jaře dohodu o spolupráci s Komerční bankou, podle které Veolia Water zajistí technické vyhodnocování projektů (studie realizovatelnosti, prognózy, plány hotovostního toku atd.) a Komerční banka nabídne krajům a obcím možnosti profinancování jednotlivých projektů. Díky této dohodě dostávají české obce a města účinný nástroj, s jehož pomocí budou schopné snadněji dosáhnout na evropské peníze a splnit povinnosti vyplývající ze směrnice 21/271 EHS.