Stát chce obnovit prodej polí a luk na splátky, nově ovšem s euroúrokem. Tím se zavděčí Bruselu, rozhodně ne českým zemědělcům
Privatizace posledních státních hektarů se dramatizuje. V červnu přestal Pozemkový fond ČR prodávat pozemky na bezúročné třicetileté splátky. Brusel je totiž bere jako zakázanou veřejnou podporu a Českou republiku za ni může hnát k soudu. Kdo chce tedy nyní nakupovat státní zemědělskou půdu, musí platit hotově. A farmáři tvrdí, že peníze nemají. Ministerstvo zemědělství jim slibuje, že možnost splátkového režimu obnoví, ale už s úrokem. Jeho výše by se měla pohybovat kolem 5,5 procenta, vyplývá z informací týdeníku Euro. Zemědělci si ovšem představují, že úročení by mělo být podstatně nižší.
„Úrokům se nebráníme. Výše by ale měla být snesitelná. Kupříkladu dvě a půl až tři procenta,“ vyčísluje Lubomír Burkoň, šéf Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů hájícího zájmy takzvaných privatizátorů státních statků a pozemků. Jak dodává šéf Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav, úrok by měl být stabilní a v přijatelné výši. „Zemědělci si nákup půdy nemohou odepisovat z daní. Platí ji ze zisku,“ vysvětluje, proč by úroková sazba měla být nízká.
Sazba daná unií
Stanovení výše úroku ovšem Česko nechá na Bruselu. Vodítkem má být předpis Evropské unie, konkrétně sdělení Evropské komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb. Ze vzorečku příslušného předpisu vychází zmíněných zhruba 5,5 procenta. Tímto by se Česko mělo Bruselu zavděčit. V tomto případě ale úplně neplatí, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Splátky se sice vrátí, ale úroky budou pro farmáře drahé. Stát jim ovšem půdu prodává lacino, často hluboko pod obvyklou tržní cenou.
O tom, že bezúročné splátky při privatizaci půdy jsou veřejnou podporou, se ví od roku 2004. Česko si pro ni dohodlo pětiletou výjimku, která vypršela na konci roku 2009. Prodloužení si Praha nevyjednala. Po celý loňský rok a téměř polovinu letošního tedy Česká republika uplatňovala zakázanou podporu. Prodej na splátky s úrokem bude možné znovu spustit po jednoduché úpravě národní legislativy. Může to být poměrně rychle. Již je připravený přílepek k takzvané euronovele zákona o prodeji státní půdy, která po změně devizového zákona zlegalizuje prodej státních zemědělských pozemků cizincům. Euronovela prošla ve sněmovně prvním čtením a dál se posune na schůzi začínající 20. září, kde poslanecká iniciativa připojí zmíněný přílepek.
Splátky pro všechny
Na bezúročné třicetileté splátky mohli do letošního června nakupovat státní pozemky nejen zemědělci, ale kdokoli. Výhodných plateb rozložených na etapy využila většina kupujících. Na splátky stát prodal 460 tisíc z celkově zprivatizovaných více než půl milionu hektarů. Minulé pondělí nabídl Pozemkový fond k prodeji přibližně 10,5 tisíce hektarů, o něž se zájemci mohou hlásit v průběhu jednoho měsíce. Musí však počítat s tím, že za ně budou platit v hotovosti. Pozemkový fond dává každému alespoň šedesát dní na to, aby si sehnal peníze. „Někteří zemědělci spoléhají na to, že mezitím se možnost splátek vrátí,“ poznamenává Burkoň.
Čeští zemědělci se navíc straší tím, že na zdejší louky a pole zaútočí cizinci. Od letošního května si je totiž mohou kupovat bez administrativních překážek. Volný přístup platí pro soukromé i státní pozemky. Přednostně ovšem na odstátňované hektary dosáhnou zemědělci, kteří na nich alespoň tři roky hospodaří. Ale jen z části. O další půdu pak usilují ve veřejných soutěžích, kde se potkávají s ostatními zájemci, především zástupci zahraničních kupců, realitních kanceláří i s tuzemskými nezemědělskými investory. „V osmdesáti procentech nejsou farmáři v soutěžích schopni konkurovat nabídnutou cenou,“ tvrdí Burkoň s tím, že vítězí hlavně cizinci a realitky.
Ministru zemědělství Ivanu Fuksovi (ODS) zemědělci připomínají jeho nedávný populistický slib, kterým si zbytečně naběhl. „Chci garantovat, že českou půdu stát v budoucnu prodá výhradně aktivně hospodařícím zemědělcům,“ prohlásil Fuksa loni v listopadu. V budoucnu možná, až nebude co prodávat. Kdo se chtěl dostat ke státním hektarům, už je má. A o tom, kdo získá poslední privatizované zbytky, rozhodnou peníze.
BOX:
Poslední zbytky
Přes 500 tisíc hektarů zemědělské půdy stát již prodal
Z toho 460 tisíc hektarů bylo na dlouhodobé bezúročné splátky
Odstátnit zbývá ještě asi 120 tisíc hektarů
Stát půdu prodává lacino, běžně kolem pěti až sedmi korun za metr čtvereční
